Hrad Vršatec stával nad obcí Vršatské Podhradí v Bílých Karpatech. Středověký hrad nechal postavit během 13. století Matúš Čák Trenčianský. Jeho nejstarší částí byla strážní věž.
Úkolem hradu tehdy byla ochrana obchodní cesty na Moravu a na hranice Uherska před vpády mongolských kmenů.
Během 15. století byl hrad rekonstruován na obytnou pevnost s vlastním pivovarem a pekárnou, což umožňovalo posádce přežít i řadu obléhání. Postupem času i zde, jako na celé řadě jiných hradů, dochází k přesunu panstva do pohodlnějších zámků v údolí. Pak prý následuje jen jeho dobytí, požár, a z hradu jsou dodnes jen trosky.
Kdysi byl hrad Vršatec nazýván také Lví hrad. To proto, že na bráně byly vytesány podoby kamenných lvů jako symbol síly a odvahy.
ODDANOST POSLEDNÍMU POTOMKU VRŠATSKÝCH
K hradu se váže zajímavá pověst o velké oddanosti. Rytíř Imrich, který byl posledním potomkem rodu, se v 16. století dostal na některé výpravě do tureckého zajetí.
V otroctví na Balkáně byl se svým kastelánem Ondřejem Buďáčem vzájemně spoután řetězem na noze. Aby mohl jeho pán utéct, v noci si Ondřej vlastnoručně usekl nohu. A tak se útěk podařil. Ráno našli v cele Ondřeje v kaluži krve.
Ale ocenili jeho odvahu a oddanost. Nejen, že jej vyléčili, ale dostal i odměnu a byl též propuštěn.
Doma byl potom svým pánem také odměněn a kromě hradu Vršatec obdržel i šlechtický erb s vyobrazenou zahnutou tureckou šavlí a řetězem spoutanou nohou.
K HRADU SE VÁŽÍ TAKÉ PŘÍBĚHY ZMAŘENÉ LÁSKY
Aktéry jsou také mladá Kateřina z Budatína a starý pán z Vršatce, jménem Jan Jakušic. Kateřina si jej vzít nechtěla. Ale nakonec jí nezbylo, než souhlasit, neboť vlastní otec pohrozil, že v případě vzdoru ji nechá zaživa zazdít.
Ona totiž milovala mladého pána Forgáče z Tekova. Ten byl nakonec nalezen na cestě pod hradem mrtvý. Otec dívky asi nechtěl riskovat nějaký případný skandál a zřejmě ho nechal zavraždit.
Také další z rodu, Imrich Jakušič, měl na rukou krev, neboť jeho vinou zemřeli další dva zamilovaní. Když Imrich zemřel, tak třetí noc po pohřbu se jeho duch zjevil veliteli hradní posádky. Požádal jej, aby za něho nechal sloužit tři mše v klášteře v Pruské.
Jedině to prý může zachránit jeho duši. Na důkaz toho, že šlo o skutečné zjevení, nechal na skříni vypálený otisk ruky. Tato relikvie je dodnes v klášteře.
