Jmenuje se Biya Pathak, má dva syny a žije v Zhurkutii (Katni, Indie) v bílém domě s černými dveřmi. Za domem je dívčí škola a před domem železnice… To o sobě tvrdí teprve tříletá Swarnlata Mishra (*1948).
Její vyprávění působí jen jako výplod bujné dětské fantazie… Ne na dlouho!
Když je dívce deset let, o jejím příběhu se dozví profesor Sri H. N. Banerjee, indický badatel zabývající se paranormálními jevy. Začne se případu věnovat, a světe div se, dětský příběh začne mít reálnou podobu!
Biya Pathak opravdu žila v popsaném domě a zemřela v roce 1939. Všechny údaje sedí. Jak ale mohla malá Swarnlata vědět takové detaily o ženě, která žila ve městě vzdáleném 160 kilometrů od ní a která zemřela 9 let před tím, než se Swarnlata narodila?
Rodina pozůstalých se chce setkat s dívkou, která tvrdí, že je znovuzrozená Biya, a proto se za ní v létě roku 1959 neohlášeně vypraví. Dokonce použijí i cizí jméno, aby vyzkoušeli, jestli někoho z nich Swarnlata pozná sama od sebe.
A shledání je opravdu bouřlivé! Když dívka uvidí bratra zemřelé Biyi, ihned se k němu rozběhne a křičí: „Babu!“, což je jeho přezdívka.
Pozná i svého bývalého manžela, Sri Chintamini Pandeyho, svého syna Murliho a několik dalších lidí ze své minulosti. Skutečně mohla být Swarnlata znovuzrozená Biya?
Pokud by jako důkaz nestačil fakt, že rozpoznala své příbuzné z minulého života, je zde ještě jedna záhadná událost.
JE VYSVĚTLENÍ V MINULÝCH ŽIVOTECH?
Jako malá holčička si prý Swarnlata zpívá písničky v bengálštině, což je jeden z indických jazyků, jímž se mluví v Katni, a také tancuje bengálské tance.
Její rodný jazyk je ale přitom hindština, bengálštinu se nikdy neučila a nemůže znát ani nic z bengálské kultury. Jaké je vysvětlení? Sama Swarnlata tvrdí, že písničky i tance si pamatuje ze svého minulého života.
Mohou snad být vzpomínky na minulé životy vysvětlením třeba i známého fenoménu xenoglosie, neboli schopnosti z ničeho nic mluvit cizí řečí, kterou jsme se nikdy neučili?
Jana Trnobranská
