S koncem druhé světové války v Evropě se chystalo i potrestání válečných zločinců. Strůjci a organizátoři holocaustu, dozorci z koncentračních táborů, sadisté navlečení do uniforem – ti všichni se měli dostat před soud.

Mnozí z nich ale unikli a dočkali se nového životního startu ve vzdálených zemích. Jak se tam dostali? Únikovými trasami zvanými „krysí stezky“!

Odhaduje se, že devadesát procent nacistů, kteří unikli po válce z Evropy, využilo „krysích stezek“. Jedna z těchto tras vedla rakouským Innsbruckem přes Alpy do italského Merana.

Další zastávkou byl Řím, poté přesun do přístavu Janov a cesta lodí například do Argentiny, Bolívie a dalších zemí.

Vatikán a „krysí stezky“?

Zdálo by se, že nacisté na útěku budou mít problém najít v okolí pomoc. Opak byl pravdou. Spolehnout se mohli například na podporu některých představitelů katolické církve.

I když úloha Vatikánu v těchto „krysích stezkách“ není stále dostatečně objasněna, existuje řada konkrétních jmen představitelů katolického kléru, kteří nacistům pomohli s logistikou útěku a vybavili je i potřebnými doklady.

Patří k nim například rakouský biskup Alois Hudal (1885-1963). Ten se netajil sympatiemi k nacismu ještě před vypuknutím druhé světové války.

Po jejím skončení se aktivně podílel na fungování „krysích stezek“, díky kterým mohli z Evropy uniknout nacističtí zločinci typu Josefa Mengeleho či Adolfa Eichmanna.

Z Rakouska do Itálie

Kudy vedla již zmíněná „krysí stezka“ ve směru rakouský Innsbruck – italské Merano? Protagonisté tohoto temného projektu již nežijí.

Rekonstruovat lze však konkrétní místa, kde se nacistům dostávalo podpory, ať už to bylo například zajištění základních životních potřeb a „střechy nad hlavou“. Jednalo se i o kláštery a další historické objekty.

V některých z nich se nyní můžete i ubytovat, protože byly proměněny v útulné hotely. Z „krysích stezek“ se nyní staly běžné turistické trasy protínající Alpy. Po roce 1945 se však tudy pohybovaly temné stíny, šeptala se tajná hesla, předávaly svazky bankovek.

„Krysí stezky“ pro zločince, kteří opustili potopenou  nacistickou loď, aby unikli potrestání.