Neapolský záliv a tamní antické letovisko Baiae byly ve starověku místem, které patřilo k mocenskému centru starověkého Říma. Zároveň se jednalo – a jedná o oblast, která je charakteristická neutuchající sopečnou činností.
Mocné síly přírody inspirovaly již před tisícovkami let k tomu, aby zde i lidé ukryli tajemství značného mystického potenciálu.
Zdejší oblast patří k takzvaným Flegrejským polím. Jedná se de facto o kalderu obřího vulkánu, ne nepodobnému blízkému Vesuvu, jehož erupce zničila ve starověku kvetoucí města Pompeje a Herculaneum.
Všudypřítomný zápach síry a výrony sopečných plynů navozují pocit, že jste se ocitli v pekle!
Jeskyně bájné Sibyly
V oblasti letoviska Baiae, kde se oblibou odpočívala i bavila se římská smetánka, se měla nacházet jeskyně věštkyně Sibyly.
Již v padesátých letech minulého století zde italský archeolog Amedeo Maiuri objevil zasypaný vchod slibující netušené objevy v podzemních prostorách. V jeho práci později pokračoval britský občan Robert Paget, amatérský, leč velmi vytrvalý archeolog.
Tomu se podařil velmi zajímavý objev. Objevil rozsáhlé podzemní prostory včetně podzemní řeky. K čemu mohla tato místa sloužit?
Vstup do podsvětí?
Paget vypracoval detailní teorii o tom, že rozsáhlé tunely v Baiae byly symbolikou vstupu do podsvětí. Ponorná řeka pak byla známou řekou Styx.
Tyto přírodní reálie byly navíc umocněny zápachem síry a vysokou teplotou vzduchu, která pocházela z blízkých ohnisek vulkanické aktivity. Prý se zde nacházela i tajemná věštírna mrtvých, která poskytovala zasvěcení vybraným účastníkům tajných rituálů.
Co bylo jejich obsahem? Nevíme. Jistě to však nebylo nic veselého, uvážíme-li okolní „pekelné“ prostředí. Ostatně, jaké věštby byste mohli očekávat ve „věštírně mrtvých“, co myslíte?!
