Před tím, než Jižní Ameriku v 16. století kolonizovali evropští dobyvatelé, navštívili tento kontinent možná ještě jiní cestovatelé. Archeologické nálezy totiž naznačují, že sem již před naším letopočtem dopluli Féničané!
A možná, že své tajemství prozradili starověkým Římanům! Jaká je pravda o dávných zámořských výpravách?
List, který v srpnu roku 1872 dorazí na adresu Historicko-geografického muzea v brazilském Rio de Janeiru, způsobí poprask. Ředitel Ladislao Souza Netto (1838–1894) po jeho přečtení neskrývá nadšení. Prý se teď bude přepisovat historie námořních objevů!
V dopise je zachycen přepis podivného textu, který byl vytesán do kamene, nalezeného na břehu brazilské řeky Paraí ve městě Pouso Alto ve státě Minas Gerais (350 kilometrů od pobřeží).
Je přitom psán ve starohebrejštině, která nese jasné znaky fénické gramatiky. To znamená, že na břehu řeky museli někdy dříve stanout objevitelé ze starověké Fénicie (území na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře, část dnešního Libanonu).
Podle rozboru vytesaného textu je odhadováno, že féničtí námořníci do Jižní Ameriky zabloudili kolem roku 500 př. n. l.! Založili tu snad kolonii a těžili zde zlato? Byli to právě oni, kteří jako první světoví dobyvatelé pokořili hranice Jižní Ameriky?
Bájná zlatá říše Ofir nalezena?
To, že je přítomnost Féničanů v Jižní Americe možná, potvrzuje americký odborník na starověké kultury Cyrus H. Gordon (1908–2001). „Féničané byli vynikající mořeplavci,“ říká a pokračuje:
„Není nepravděpodobné, že by loď z Kartága (starověké město založené Féničany–pozn. red.) nemohla u Zambie zamířit na otevřený oceán a nechat se hnát příznivým větrem až k pobřeží Ameriky.“ Teorii nahrává i objev středoamerických dobyvatelů z roku 1641. Ti v Minas Gerais narazí na stopy po těžbě zlata, a to s využitím technických postupů, které domorodí indiáni dosud neznali.
Právě tak ale pracovali starověcí Féničané! „Pokud se podíváte na chemické složení zlata v mincích z Kartága a zlata z Minas Gerais, je prakticky totožné,“ dodává americký profesor paleontologie Mark McMenamin.
„Možná se podařilo najít bájnou říši Ofir, kam se kupci podle pověstí vydávali za zlatem. Zlatokopové z Kartága museli objevit Nový svět už někdy kolem roku 350 před Kristem.
A jako všechna tajemství, týkající se zámořských cest, vymazali informace ze všech zdrojů.“
Římská socha z pobřeží Mexika
V roce 146 př. n. l. dochází k pádu Kartága i celé Fénické říše. S tím možná souvisí další podivuhodný archeologický nález.
V roce 1933 nachází mexický archeolog José García Payón (1896–1977) v mexickém údolí Toluca (asi 65 km jihozápadně od Ciudad de México) fragment terakotové sochy. Tu však nedokáže nikam zařadit.
Vypadá jako jedna z tisíců podobných těm, které zdobily římské lázně. Ale co by dělala na mexickém pobřeží? I skeptický znalec umění, Rakušan Robert Heine-Geldern (1885–1968) záhy potvrdí, že socha nese typické rysy helénsko-římské školy umění.
Vyrobena přitom měla být kolem roku 200 našeho letopočtu. Je tedy možné, že by se Římané dozvěděli od Féničanů z Kartága jejich tajemství – informace o Zlaté zemi za dalekým mořem? A vypravili se do těchto končin? Historie zdá se neřekla ještě poslední slovo.
