V horní části východočeského městečka Solnice se nachází památkově chráněný dům č.p. 54. Stavba pochází z roku 1568 a říkají se jí Zámeček. V minulosti byl objekt i tajnou základnou luterských kazatelů.
Solnické legendy
Nenápadná Solnice ukrývá ve svých ulicích řadu zajímavých legend, které jsou však svými kořeny ukotveny v historické realitě. Jedna z nich se zmiňuje o pozemku u solnické fary, kde měl kdysi stát tajemný klášter Řádu křižovníků s červeným srdcem.
Cyriaci, jak se řádu také říkalo, působili jako špitálský řád. Jejich sídlo bylo při dnes již neexistujícím chrámu Santa Maria de Metrio v Římě.
Existence či neexistence cyriackého kláštera je spojována i se Solnicí. Některé zdroje uvádějí, že klášter byl opravdu v této lokalitě vybudován a zničen až při husitských válkách. Skeptikové říkají, že zde klášter nikdy nevznikl.
Realisté se těší na budoucí archeologické výzkumy vázané na náhodný nález kachle s cyriackými emblémy při stavebních pracích u solnické fary.
Pobělohorská rekatolizace
S náboženským kontextem souvisí i minulost domu č.p. 54 zvaného Zámeček. Od roku 1558 vlastnil Solnici jistý Benjamin z Vlknova. Ten si postavil na místě zakoupeného měšťanského domu sídlo, které se poprvé připomíná v r. 1568. Tehdy je označováno jako tvrz, později také jako zámek, nebo zámeček.
Potomci Benjamina z Vlknova drželi sídlo až do roku 1623, kdy jim bylo v důsledku pobělohorských konfiskací zabaveno a v roce 1624 prodáno Jindřichovi z Donína. Traduje se však, že Vlknovští se i po neblahé bitvě na Bílé hoře na svoje sídlo nelegálně vraceli.
Měla zde fungovat i tajná základna luterských kazatelů, která byla trnem v oku místních iniciátorů masivní rekatolizace.
Epilog
Vlastníci solnického panství se velice často měnili, až roku 1699 objekt získali pražští karmelitáni z kláštera Panny Marie Vítězné. Ti však v té době dokončili stavbu zámku v Kvasinách.
Proto solnický zámeček přeměnili v hospodu, kterou pronajímali, až ji v roce 1749 prodali. Majitelé se opět střídali, ale již jen jako vlastníci hospody. Zámeček se objevil i ve filmu. V roce 1948 zde filmaři natáčeli snímek „Hostinec U kamenného stolu“
