Zpráva účastníků Scottovy výpravy o sexuálních zvycích tučňáků kroužkových na Antarktidě byla před více jak sto lety šokující a překvapivá i pro tehdejší kapacity mezi odborníky na nelétavé ptáky.

Výjimkou nebyla nekrofilie, znásilňování, zneužívání mláďat či projevy homosexuality, což bylo na prudérní Anglii zkrátka příliš…

Autorem popsané studie byl účastník polární expedice biolog Dr. George Murray Levick, který byl natolik šokován pohledem na samce souložící s mrtvými samicemi, že si vedl záznam raději v řečtině.

Po návratu vyšly veškeré snahy o zveřejnění studie nazmar, protože tehdejší doba něčemu podobnému nepřála. A tak bylo velikým štěstím, že jeden z tehdejších kurátorů nechal pořídit tajně 100 výtisků, které rozeslal vybraným vědcům.

Dva se totiž zachovaly až do dnešních dnů a nyní byly konečně zveřejněny. Jakkoliv se mohou zdát projevy nekrofilie nevhodné, dnešní odborníci pocity z tohoto jevu mírní. „Vědci tehdy neměli znalosti, jimiž by si nekrofilii správně vyložili.

U tučňáků se totiž jedná o něco úplně jiného než u lidí. Tučňáci mezi mrtvou a živou samicí nespatřují rozdíl a při páření je zajímá výhradně poloha samice.

Pokud je tedy její tělo ve správné poloze, zahájí samec páření,” řekl Douglas Russell z Natural History Museum, kde jsou zápisky Dr. Levicka vystaveny. Podle Russella je tento případ dokonalou ukázkou střetu vypozorované skutečnosti s dobovou morálkou, který tehdy Levicka vedl k absurdnímu srovnávání ptáka a člověka.