Macao je nyní zvláštní správní oblastí Čínské lidové republiky. V paměti však zůstává i jako portugalská kolonie, která sdílela vše dobré i zlé, co tuto hustě osídlenou enklávu při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře v historii potkalo.

Byl to nedostatek potravin, který dal vzniknout temné legendě o „uličce kanibalů“.

Historická zástavba Macaa je nyní součástí světového kulturního dědictví. K pozoruhodným starým ulicím patří v Macau i Calcada do Amparo, pokud tedy bude upřednostňovat tradiční portugalský název.

Právě toto půvabné místo je však označováno i jako „ulička kanibalů“. Proč?

Kuchaře z restaurace žene hlad?

V době druhé světové války plynulé zásobování potravinami značně narušily válečné operace. Nouze a hlad se nevyhnuly ani Macau.

Jak kdysi trefně veršoval francouzský básník Villon (1431-1463) – „Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ V případě ulice Calcada do Amparo však nešlo o les, ale o jednu restauraci.

Nevyběhli z ní vlci, ale prý kuchaři deprimovaní nedostatkem vstupních surovin v kuchyni.

Shodou okolností právě ulicí procházela jedna korpulentní dáma. Na konec Calcada do Amparo ale nedošla. Zmizela…

Plněné knedlíčky… Ale čím?

Jistě už tušíte, že pointou legendy je děsivý kanibalismus v zájmu zachování provozu restaurace v době nouze. Pozoruhodné je, že legenda se s jistou zvrácenou pečlivostí zmiňuje i o druhu pokrmu, pro který byla nebohá dáma „využita“.

Mělo se jednat o knedlíčky Char Siu Bao, oblíbený pokrm z čínské provincie Kuang-tung.

V nezávadné verzi se jedná o vepřové maso plněné v čínském knedlíku, vařeným v páře. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem – v kontextu s „uličkou kanibalů“ – jistě pochopíte, že recept na tyto plněné knedlíčky vám dnes nenabídneme.