Brdský vrch je v pověstech spojován s působením samotného ďábla a na sabaty se tam měly slétat čarodějnice. V lidové slovesnosti i současné energii místa, kterou senzibilové vnímají jako mimořádně negativní, se možná odráží poněkud temná historie tohoto místa.

Křemencový masiv v Brdské vrchovině je ezoteriky a senzibily zpravidla označován za jedno z nejnegativnějších míst v Česku. Co místu vdechlo takovou energii, není známo, můžeme se ale domnívat, že jde o pozůstatky dávné historie.

Na Plešivci se totiž rozkládá jedno z největších českých pravěkých hradišť, které v době 1200 až 1000 let př. n. l. jej vybudovali příslušníci knovízské kultury, o nichž se traduje, že prováděli krvavé rituály s lidskými oběťmi.

Ostatky obětovaných jedinců, které jsou nacházeny neobřadně pohozené ve vyhloubených jámách, nesou stopy rituálního zohavení a kanibalismu.

Uvnitř hradiště archeologové odkrývají také zbytky zvláštního opevnění, které zřejmě ohraničovalo svatyni. Přímo u vrcholu hory ve výšce 654 metrů, v místech někdejší vnitřní svatyně či akropole, je zvláštní skalní terasa s výhledem na brdskou krajinu.

Říká se jí Čertova kazatelna a podle legendy, v níž z tohoto místa sám ďábel proměnil v kameny a suť přilehlé město. Kromě toho se právě na Plešivec měly slétat čarodějnice při svých sabatech. Odkud všechny tyto negativní legendy pramení?

PŘEHLÍDKA ZÁHADNÝCH JEVŮ

Možná se v lidové paměti v takto přenesených obrazech uchovává vzpomínka na dávné rituály Knovízanů, kteří následně vrchol z neznámého důvodu opustili. A možná, že jde jen o pokus vysvětlit různé anomálie, k nimž v okolí Ďáblovy kazatelny dochází.

Samy od sebe se tu prý chvějí skály, zaznamenány bývají také nevysvětlitelné výkyvy elektromagnetického pole a setkat se tu lze také s lesním duchem Fabiánem, který je brdskou obdobou Krakonoše.

Fabián má prý na Plešivci zahrádku, v níž si pěstuje léčivé byliny. Vypráví se také o pokladu ukrytém v útrobách hory. Po lidech knovízské kultury nějaký čas na Plešivci působí Keltové. Ti zde podle legendy měli zakopat zlatý stolec. Čeká tu stále na své odhalení spolu s dalšími historickými poklady?