Skip to content

Transplantace duše: S novými orgány prý do příjemců vstoupila i duše dárce!

Ročně jsou v nemocnicích transplantovány tisíce orgánů. Je-li operace úspěšná, lidské tělo přijme darovaný orgán za své a pacient může vést plnohodnotný život. Ale co když při transplantaci nepřijímáme jen orgán dárce, ale i jeho duši?

Existuje duše? To je otázka, kterou si lidé kladou už od dob starověkých filosofů. A pokud existuje, kde ji najdeme? Duše člověka možná přebývá v každé buňce jeho těla. A když část svého těla věnuje někomu jinému, vstoupí do příjemce i kus jeho duše. Zdá se to přitažené za vlasy? Jsou zaznamenány případy lidí, kteří po transplantaci procházejí změnou osobnosti, kterou nelze přičíst jen psychologické reakci na druhou šanci žít. Od doby, kdy jsou transplantace prováděny, se objevují příběhy o příjemcích, které jejich nová část kompletně změnila. U pacientů dochází k podivným změnám osobnosti a nezřídka se týkají věcí, které byly zcela v rozporu s jejich normálním chováním. Drasticky se mění preference různých potravin, záliby, vkus i životní názory. Celoživotní nekuřáci mají po transplantaci neodbytnou chuť na cigaretu a ti, kteří si zakládali na zdravém životním stylu žádají pivo a smažené kuře. Vypadá to, jako by část osobnosti dárců byla naroubována do těla příjemců. Dokládají tyto příběhy existenci lidské duše? A je skutečně možné ji transplantovat?

Existuje duše?
DÁRCE PŘICHÁZÍ VE SNU

Je rok 1988 a Claire Sylvia (†2009), rozvedená 47letá matka jednoho dítěte z Massachusetts, se pohybuje na prahu života a smrti. Zachránit ji může pouze transplantace srdce a plíce. Ve stejném roce umírá 18letý mladík při havárii na motorce nedaleko svého domova v Maine a stává se dárcem, jehož orgány umírající žena dostane. Kromě srdce a plíce však do jejího těla přejde i něco jiného. Část osobnosti mrtvého chlapce! „Protože jsem byla prvním člověkem ve Spojených státech s takovou operací, bylo tam hodně publicity. Dva reportéři přišli do nemocnice, aby se mnou udělali rozhovor,“ vzpomíná Sylvia. Jedna z otázek zněla, co by se teď pacientka přála ze všeho nejvíc. „Hrozně bych si dala pivo,“ odpověděla a překvapila tak sama sebe, protože celý dosavadní život neměla pivo ráda, ale teď dospěla k přesvědčení, že nic jiného její žízeň neuhasí. To ale není jediná změna. Objevuje v sobě také slabost, pro některé potraviny, kterých se dříve ani nedotkla. Například čokoládové tyčinky, kuře z fastfoodu nebo zelené papriky.

Další podivné změny na sebe nenechají dlouho čekat. Situace dojde tak daleko, že žena začne trpět krizí identity, ale lékaři ji přesvědčují, že to způsobil její nový život. Ona sama to ale cítí jinak. Dokonce i chůze operované ženy se změnila a její dcera upozorňuje, že chodí jako muž. Jako muž se Claire Sylvia skutečně cítí. Začíná se v ní probouzet silnější agresivita a zatímco před operací toužila po novém vztahu, nyní ji muž ani nepřitahují. Když se pak na jedné z konferencí seznámí se sympatickou blondýnkou, rychle se spřátelí a Sylvia ji nakonec pozve na pár dnů k sobě. „Z mé strany to bylo nevinné. Alespoň jsem si to myslela, ale když jsme zůstaly samy, nabídla mi vztah. Její nabídku jsem odmítla, ale podivila jsem se, jaké signály jsem k ní očividně vysílala, aniž bych si to uvědomila,“ vypráví Sylvia. Je to skutečně ona, nebo její srdce?

Ve stejném čase má žena v noci podivný sen, ve kterém potkává mladého vysokého muže s pískově zbarvenými vlasy. Je přesvědčená, že jeho jméno je Tim L. Zdá se, že jsou přátelé, ale cítí, že je mezi nimi nějaká neuzavřená věc. Rozeběhne se k němu, aby jej na rozloučenou políbila a při polibku, jako by vstřebala jeho duši. Po probuzení je přesvědčená, že se právě setkala se svým dárce. Přestože by žena neměla identitu dárce znát a rodina mrtvého chlapce by neměla znít identitu příjemce jeho orgánů, Sylvia se rozhodne je vypátrat. Nakonec se jí to podaří. Chlapec, jehož srdce nyní bylo v hrudi cizí ženy, se jmenoval Tim Lamirande. Když se setká s jeho rodinou, zjišťuje, že Tim býval velkým milovníkem piva, čokoládových tyčinek a zelených paprik. A ze všeho nejvíc miloval kuřecí nugety. Všechny změny, které proběhly v chování operované ženy, jsou rázem vysvětleny. Jak je ale takovýto přenos vlastností z dárce na příjemce orgánů možný?

Může transplantace srdce změnit člověku osobnost?
ZE SVĚTICE HŘÍŠNICÍ

Popsané změny, které překvapují nejen příjemce orgánů, ale mnohdy i jejich ošetřující lékaře, podle všeho nejsou ničím ojedinělým. Možná jsou ale spojeny jen s určitými orgány. Zatímco Claire Sylvia, která od mrtvého Tima Lamirande získává srdce a plíci, získává část jeho osobnosti, jiní příjemci, kteří dostali mladíkovy rohovky, ledviny a játra, rodinu nekontaktovali. Buď se u nich taková změna neprojevila, nebo nedokázali rodinu najít. Je možné, že duše je skutečně spjata pouze se srdcem? Srdce za sídlo duše považovali již staří Egypťané a prastaří bojovníci zase věřili, že pokud pozřou srdce svého nepřítele, vstoupí do nich jeho síla. Může na těchto legendách být něco pravdy? Darované srdce hraje významnou roli i v následujícím příběhu.

O identitě aktérů tohoto případu, je známo jen pramálo, přesto byl zaznamenán v několika publikacích a jeho scénář se nijak neliší od těch ostatních. Pacientkou je pětačtyřicetiletá žena, která zoufale čeká na transplantaci. Přátelé ji znají jako usedlou a velmi zdrženlivou. Proto jsou doslova šokováni jejím chováním poté, co jí život zachrání srdce neznámého dárce. Začne se totiž chovat velmi promiskuitně. Často navštěvuje sexshopy, kde nakupuje pornografické kazety a na svého manžela klade větší a větší nároky v jejich sexuálním životě. Lékaři tuto změnu přisuzují psychologickému efektu transplantace. Žena, která stála na pokraji smrti, si jednoduše chce užívat života plnými doušky. Svou roli prý hrají i vedlejší účinky léků. Pacientce ale takové vysvětlení nestačí a když začne pátrat po identitě dárce, všechno se vysvětlí. Srdce prý získala od čtyřiadvacetileté ženy, která pracovala v erotickém podniku. Dostala pacientka s novým srdcem i novou duši?

Americký neurofyziolog Paul Pearsall (1942–2007) se podobnými případy zabývá dlouhá léta. Za život se mu daří nashromáždit 73 unikátních případů, kdy je při transplantaci přeneseno něco víc, než pouhý orgán. Sám při svém bádání vychází nejen z poznatků svých kolegů, ale i z tisíce let starých mýtů kultur po celém světě. Jakkoliv jsou změny v chování příjemců orgánů podivné a shodné s jejich dárci, lze vysvětlení skeptiků alespoň s přivřeným okem přijmout. Traumatický zážitek, kterým transplantace a následné vědomí, že někdo zemřel, aby ten druhý mohl žít, bezesporu je, může v chování pacienta zanechat výrazné změny. Stejně jako případné krvácení do mozku, k němuž při operacích rovněž může dojít. Hůře už se vysvětluje přenos konkrétních vzpomínek. Někdy jsou nejasné a mlhavé. Jindy jsou ovšem tak konkrétní, že příjemci poznávají lidi, které nikdy předtím neviděli. Například vraha svého dárce…

Jeden z takových případů před časem v médiích způsobil velké pozdvižení. Jistá desetiletá dívka byla zavražděna a policie nemá nejmenší stopy vedoucí k dopadení vraha. To se ale změní, když rodiče osmileté dívky, která dostala její srdce, navštíví dětského psychiatra. Dívenku totiž po transplantaci sužují noční můry, ve kterých vídá vraha své dárkyně. Dokáže identifikovat klíčové stopy, popsat vraha i celý průběh vraždy, včetně rozhovoru, který oběť s pachatelem před činem vedla. Po několika sezeních psychiatr usoudí, že okolnosti jsou natolik závažné, že by rodina měla kontaktovat policii. Ačkoliv se tomu nejprve mnozí zdráhají uvěřit, na základě přesné výpovědi osmileté dívky, se policii skutečně podaří vypátrat a dopadnou vraha její dárkyně. Všechny údaje, které malá dívenka poskytla, se ukázaly jako naprosto přesné. Co způsobuje tento záhadný přenos vzpomínek?

Paul Pearsall.
MÁ KAŽDÁ BUŇKA SVOU PAMĚŤ?

Co je příčinou těchto mnohdy dramatických událostí, které přicházejí s novými orgány? Odkud tělo pacienta čerpá informace o životě zemřelého, se kterým se nikdy nesetkal? Je to opravdu jeho duše, co vstupuje do příjemce nových orgánů? Skeptičtí lékaři stále opakují své vysvětlení zahrnující trauma, krvácení do mozku a psychologický efekt „nového života“. Roli podle nich hraje roli i sugesce. Pacient po tak důležitém zákroku užívá mnoho léků, které mohou některé změny navodit. Přitom je pod dozorem lékařů a než si na novým orgán zvykne, věnuje svému stavu zvýšenou pozornost. Během lidského života nastává mnoho větších či menších změn, ale jakmile se taková změna přihodí po transplantaci, mají příjemci orgánů tendenci tyto změny spojovat s mrtvým dárcem. Cítí se s ním spojeni, vnímají jeho přítomnost ve svém těle a možná proto, aby potlačili jistou lítost nad tím, že někdo jiný musel zemřít, aby oni mohli žít, hledají v sobě přesvědčení, že smrtí nic nekončí a duše přežívá dál. Jenže takové vysvětlení zdaleka nezahrnuje všechny známé příběhy včetně případu dívky, která našla vraha své dárkyně.

Ti otevřenější připouštějí jako možné vysvětlení hypotézu buněčné paměti. Podle této teorie se vzpomínky dárce mohou přenést na příjemce a dál v něm růst pomocí buněčné komunikace. Buněčná paměť byla ještě nedávno považovaná za předmět pseudovědy, jenž nemá jediný reálný důkaz. Jaký další důkaz věda potřebuje, když zkušenosti pacientů po transplantaci nejsou dostačující? V roce 2013 se švédským vědcům podařilo chybějící důkaz najít. Dokazují totiž, že buňky přenášejí mnohem víc informací, než by se zdálo. Kromě toho jsou také schopny tyto informace uchovávat a vzájemně předávat. „Je to proces buněčné paměti, co vás udržuje tím, kým jste po celá léta vašeho života,“ vysvětluje současný kanadský novinář Martin J. Clemens. „Všechny vaše buňky jsou časem nahrazeny novými a bez buněčné paměti by tyto nové jednoduše nevěděly jak vás udělat vámi.“ Ve vašich buňkách tak koluje množství informací o tom, co jste kdy zažili, co máte rádi a co nikoli.

A jestliže jsou buňky schopné předávat tyto informace uvnitř vašeho těla, proč by podobný mechanismus nemohl fungovat také v případě převzatých orgánů? Je možné, že buňky z přijatého orgánu začnou do těla příjemce vysílat informace o dárci, čímž způsobí změnu osobnosti pacienta? Není to vyloučeno. Celá záležitost má ale jeden háček. Přestože přenos takových informací mezi buňkami byl prokázán, vědci ani po letech bádání netuší, jak se odehrává. „Navzdory mnoha letem intenzivního výzkumu, nebyl objeven žádný obecný mechanismus, který by vysvětloval, jak k tomu dochází,“ přiznává tým švédských vědců ve své zprávě. Není buněčná paměť nakonec to, čemu říkáme duše?

Vysvětlovala by vše hypotéza o paměti buněk?

Foto: anomalien.com, www.re-made.life, healthjade.com, cdn.pixabay.com, possiblemind.co.uk
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ohrožuje svoji kariéru
nasehvezdy.cz

Ohrožuje svoji kariéru

K nepoznání se v poslední době proměnila herečka...
Znáte české památky UNESCO?
epochanacestach.cz

Znáte české památky UNESCO?

Všude na světě existuje...
Obrovské stavitelské chyby: Železniční most
epochaplus.cz

Obrovské stavitelské chyby:...

Stavební katastrofy mají různou...
Rotaviry ročně potrápí tisíce dětí
epochaplus.cz

Rotaviry ročně potrápí tisíce...

Opakované zvracení, průjem, horečka – to jsou...
Spása pro pacienty s inkontinencí! Pomůže jim změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
21stoleti.cz

Spása pro pacienty s inkontinencí!...

Začátkem prosince 2019 vstupují v platnost změny zákona č....
V Číně se objevil plicní mor
21stoleti.cz

V Číně se objevil plicní mor

Dvěma lidem v ČLR byl diagnostikován plicní mor....
Harmonie protkaná kontrasty
rezidenceonline.cz

Harmonie protkaná kontrasty

Prosvětlený dům v polském Mikulově na první...
Poutní cesta Blaník-Říp slavnostně otevřena!
epochanacestach.cz

Poutní cesta Blaník-Říp...

Na našem území byla nově...
Nečekané těhotenství
nasehvezdy.cz

Nečekané těhotenství

Tohle prý rozhodně neplánovala. Kristýna...
Centra porodní asistence jsou krok správným směrem
epochalnisvet.cz

Centra porodní asistence jsou...

Od otevření prvního Centra porodní...
Chcete i v zimě zůstat v tělesné a duševní pohodě? Vyzkoušejte tyto tipy
iluxus.cz

Chcete i v zimě zůstat v...

Žijeme v uspěchané době, kdy je spousta z nás...
Tajemná smrt největšího fanouška Sherlocka Holmese:  Stal se další obětí kletby?
epochalnisvet.cz

Tajemná smrt největšího...

Život někdy kopíruje umění. Jde v takových...