20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Reportáže
Tsunami na české přehradě. Mýtus nebo realita?
Mirek Brát
od Mirek Brát 22.8.2021
6.2tis
Tsunami, jak ho zvěčnil slavný japonský výtvarník Kacušika Hokusai. Zdroj foto: Public domain, via Wikimedia Commons
540
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

Výraz tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna). Jedná se o dlouhou vlnu, která je na volném moři takřka nepostřehnutelná, ale na souš dokáže narazit silou apokalyptické vodní pěsti.

Moře v naší republice nemáme. Jsem však před tsunami opravdu v bezpečí?

Tsunami, jak ho zvěčnil slavný japonský výtvarník Kacušika Hokusai. Zdroj foto: Public domain, via Wikimedia Commons Tsunami hrozí i na švýcarských jezerech. Zdroj foto:  Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons
 
Přehrada Vajont krátce po katastrofě. Zdroj foto:  unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Památník protržené přehrady Desná. Zdroj foto: Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Hrozí vlny tsunami i ve vnitrozemí Evropy? Odpověď zní: ano. Důkazem jsou nejen historické události, ale i výsledky současného vědeckého bádání. Vlny tsunami totiž může na rozlehlé vodní ploše (lhostejno, zda se jedná o moře nebo velké jezero či přehradní nádrž) iniciovat nejen zemětřesení, ale i rozsáhlý sesuv půdy. Těmito podmínkami a premisami disponuje i evropský kontinent.

Přehrady a jezera

V roce 1601 došlo v oblasti Lucernského jezera (dnešní Švýcarsko) k zemětřesení, které mělo za následek velké sesuvy půdy. Vlny tsunami o výšce čtyř metrů tehdy zabily 8 lidí. Ještě větší katastrofa se však u tohoto poklidného horského jezera odehrála v roce 563. Vlny tsunami dosahovaly výšky přes 10 metrů.

Tsunami hrozí i na švýcarských jezerech. Zdroj foto: Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons

Nejznámější případ vln tsunami ve vnitrozemí Evropy má jméno Vajont. Jednalo se o přehradu v severní Itálii (přibližně 100 kilometrů severně od Benátek) dokončenou v roce 1961 na stejnojmenné řece. Sesuv půdy do vod přehrady v roce 1963 dal vzniknout obrovské vlně, jejíž čelo se zvedlo až do neuvěřitelné výšky 70 metrů!

Přehrada Vajont krátce po katastrofě. Zdroj foto: unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V městečku Longarone a v několika dalších vesnicích zahynulo více než 2000 lidí.

Zvláštní povodně

Jsme zpátky v Čechách, na Moravě či Slezsku. Úleva, že u nás tsunami nehrozí. Bohužel, i naše země má v historii událost, která je někdy jmenována jako „tsunami“. Na jejím počátku však nebylo zemětřesení, ani sesuv velkého množství půdy do rozsáhlé vodné plochy.

Jedná se o protržení hráze přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách. Připomínkou, která tuto tragickou událost z roku 1916 přenáší do naší současnosti, je tzv. šoupátková věž, která zde byla zachována jako památník. V roce 1996 byl celý areál prohlášen za kulturní památku.

Památník protržené přehrady Desná. Zdroj foto: Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Voda z přehrady smetla 18. září 1916 část obce Desná. Bilance byla tragická: 59 mrtvých. Protržení přehrad není klasickým „tsunami“, proto jej v tomto případě ponecháme v uvozovkách, byť se u článků o této události výraz „tsunami“ často objevuje.

Tento „úder vody“ patří do kategorie tzv. zvláštních povodní. V naší paměti jsou „zvláštní povodně“ zapsané černými literami především z roku 2002, kdy se protrhly hráze řady rybníků. Stačilo by však ohnisko zemětřesení pod dnem některé naší přehrady, a mohla by zde vzniknout skutečná tsunami. A že i u nás se země chvěje, to není mýtus, to je realita!

Foto: foto1 - unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 4 - Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.9tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]
od Matěj Soukup 9.10.2021 5.0tis
Když se pětice mladých mužů vracela z basketbalového zápasu na Kalifornské státní univerzitě, určitě ještě netušili, že je to jejich poslední cesta. Čtyři z nich za záhadných okolností zahynuli. Pátého se nikdy nepodařilo najít, je však také pokládán za mrtvého. Pětice se vracela v noci 24. února 1978 z utkání na univerzitě do města Yuba […]