reklama
27. června 1980: Mezi ostrovy Ustica a Ponza v provincii Palermo se za podivných okolnost zřítí letadlo s 81 osobami na palubě, z nichž nikdo nepřežile. Spekuluje se o politickém pozadí ustického masakru.
Domů     Reportáže
Tsunami na české přehradě. Mýtus nebo realita?
Mirek Brát
od Mirek Brát 22.8.2021
6.2tis
Tsunami, jak ho zvěčnil slavný japonský výtvarník Kacušika Hokusai. Zdroj foto: Public domain, via Wikimedia Commons
540
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

Výraz tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna). Jedná se o dlouhou vlnu, která je na volném moři takřka nepostřehnutelná, ale na souš dokáže narazit silou apokalyptické vodní pěsti.

Moře v naší republice nemáme. Jsem však před tsunami opravdu v bezpečí?

Tsunami, jak ho zvěčnil slavný japonský výtvarník Kacušika Hokusai. Zdroj foto: Public domain, via Wikimedia Commons Tsunami hrozí i na švýcarských jezerech. Zdroj foto:  Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons
 
Přehrada Vajont krátce po katastrofě. Zdroj foto:  unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Památník protržené přehrady Desná. Zdroj foto: Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Hrozí vlny tsunami i ve vnitrozemí Evropy? Odpověď zní: ano. Důkazem jsou nejen historické události, ale i výsledky současného vědeckého bádání. Vlny tsunami totiž může na rozlehlé vodní ploše (lhostejno, zda se jedná o moře nebo velké jezero či přehradní nádrž) iniciovat nejen zemětřesení, ale i rozsáhlý sesuv půdy. Těmito podmínkami a premisami disponuje i evropský kontinent.

Přehrady a jezera

V roce 1601 došlo v oblasti Lucernského jezera (dnešní Švýcarsko) k zemětřesení, které mělo za následek velké sesuvy půdy. Vlny tsunami o výšce čtyř metrů tehdy zabily 8 lidí. Ještě větší katastrofa se však u tohoto poklidného horského jezera odehrála v roce 563. Vlny tsunami dosahovaly výšky přes 10 metrů.

Tsunami hrozí i na švýcarských jezerech. Zdroj foto: Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons

Nejznámější případ vln tsunami ve vnitrozemí Evropy má jméno Vajont. Jednalo se o přehradu v severní Itálii (přibližně 100 kilometrů severně od Benátek) dokončenou v roce 1961 na stejnojmenné řece. Sesuv půdy do vod přehrady v roce 1963 dal vzniknout obrovské vlně, jejíž čelo se zvedlo až do neuvěřitelné výšky 70 metrů!

Přehrada Vajont krátce po katastrofě. Zdroj foto: unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V městečku Longarone a v několika dalších vesnicích zahynulo více než 2000 lidí.

Zvláštní povodně

Jsme zpátky v Čechách, na Moravě či Slezsku. Úleva, že u nás tsunami nehrozí. Bohužel, i naše země má v historii událost, která je někdy jmenována jako „tsunami“. Na jejím počátku však nebylo zemětřesení, ani sesuv velkého množství půdy do rozsáhlé vodné plochy.

Jedná se o protržení hráze přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách. Připomínkou, která tuto tragickou událost z roku 1916 přenáší do naší současnosti, je tzv. šoupátková věž, která zde byla zachována jako památník. V roce 1996 byl celý areál prohlášen za kulturní památku.

Památník protržené přehrady Desná. Zdroj foto: Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Voda z přehrady smetla 18. září 1916 část obce Desná. Bilance byla tragická: 59 mrtvých. Protržení přehrad není klasickým „tsunami“, proto jej v tomto případě ponecháme v uvozovkách, byť se u článků o této události výraz „tsunami“ často objevuje.

Tento „úder vody“ patří do kategorie tzv. zvláštních povodní. V naší paměti jsou „zvláštní povodně“ zapsané černými literami především z roku 2002, kdy se protrhly hráze řady rybníků. Stačilo by však ohnisko zemětřesení pod dnem některé naší přehrady, a mohla by zde vzniknout skutečná tsunami. A že i u nás se země chvěje, to není mýtus, to je realita!

Foto: foto1 - unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - Markus Bernet, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Honza chodec, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 4 - Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]