Záhadu, která provokuje stále nové a nové teorie, se před časem rozhodli objasnit také čeští vědci! S jakým přišli výsledkem?

Nukleární katastrofa?

Jedna z teorií dává tunguzskou událost do souvislosti s atomovým výbuchem.

Když jsou v 50. letech na různých místech světa testovány vodíkové bomby, všimnou si někteří badatelé, že na opačné straně zeměkoule to vždy vyvolá neobvykle jasné ranní červánky a poruchy v ionosféře.

Něco takového je přitom pozorovatelné i v případě tunguzské události. Britský badatel Ernest Henry Shackleton se v době katastrofy nachází na Antarktidě (tj.

na opačné straně zemského magnetického pole od Tunguzky) a před i po incidentu prý zaznamená zcela mimořádný výskyt ranních červánků: „Je to opravdu zvláštní.

Kromě nukleárního výbuchu neznám žádný jiný jev, který vyvolá reakci na opačné straně zeměkoule.“ Jenže v roce 1908 nemá být podle oficiálních informací jaderná bomba ještě vynalezena. Jak to tedy je?

Mohli za všechno mimozemšťané?

Už dlouho se spekuluje také o tom, že za tunguzskou událostí stojí pád mimozemské lodi. Ta se prý v roce 1908 v atmosféře vymkla kontrole, příliš se zahřála a její motor explodoval.

Záhadologové poukazují především na výzkumy sovětského astronoma Felixe Ziegela, který měl v šedesátých letech shromáždit výpovědi více než stovky svědků, podle nichž létající objekt padající do prostoru centrální Sibiře několikrát při letu změnil kurz. Kosmická tělesa přirozeného původu nejsou takových změn kurzu schopná!

„Takže se zde nabízí závěr, že se jednalo o umělý létající objekt. Mnozí očití svědkové navíc popisovali tvar objektu jako cylindrický – což určitě nepředstavovalo pratyp meteoritu,“ uvádí německý badatel Hartwig Hausdorf. Lze tomu všemu věřit, nebo je podobná teorie přece jen příliš nadsazená?

Odhalení pravdy?

Do odlehlé oblasti na Sibiři se před časem vydal tým vědců v čele s Güntherem Kletetschkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podařilo se mu najít epicentrum výbuchu, kde stály stromy. Vědci měli následně zkoumat jejich dřevo.

Využili přitom metodu rentgenové fluorescence, s jejíž pomocí lze identifikovat atomy různých prvků ve vzorku. Stromy jsou podle zjištění vědců živým svědectvím tlakové vlny, která v oblasti výbuchu byla. V jejich kůře se totiž vyskytují anomálie v zastoupení vápníku a stroncia.

„Odhalili jsme, že existuje záznam ve stromech, který lze udělat pouze silnou tlakovou vlnou. Je možné, že u starých stromů z jiných oblastí na světě nalezneme něco podobného.

Možná by se dalo zjistit, jestli se podobná událost stala někdy v dávné minulosti,“ uvádí Kletetschka. Mohlo by to pomoci s objasněním záhady?

„To, co se nám tedy podařilo zjistit, je skutečnost, že stromy, které stály v místě exploze a přežily, mají v sobě zakódován vrchol tlakové vlny a také její směr,“ říká Kletetschka.

Podle něj v dané oblasti rozhodně nedošlo k pádu nějakého meteoritu, jak se často spekuluje. A to z důvodu absence jakéhokoli prokazatelného materiálu po tomto tělese. „Z mého pohledu je tunguzská událost stále záhada.

Pracujeme na jejím rozluštění, ale odhalujeme pravdu pouze kousek po kousku,“ dodává Kletetschka.

Dopadl do jezera Čeko obrovský meteorit?

Před několika lety měli italští vědci identifikovat jezero Čeko poblíž řeky Podkamenná Tunguzka jako možný kráter po dopadu meteoritu, který prý mohl způsobit záhadnou událost z roku 1908. Nějakou dobu se zdálo, že se odborníkům podařil naprosto přelomový objev.

V roce 2017 nicméně ruští vědci přijdou s tím, že jezero je ve skutečnosti mnohem starší než tunguzská událost. „Zatím ani ze sedimentu z tohoto jezera nic prokazatelného nevzešlo,“ připomíná český vědec Günther Kletetschka.

Čeko tedy podle všeho žádnou souvislost s tajemným incidentem z roku 1908 nemá…