18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Neobjasněné události
Úkoly pro vojenský raketoplán? Přísně tajné!
Mirek Brát
od Mirek Brát 11.12.2021
1.7tis
Boeing X-37 přistál na kosmodromu Vandenberg. Zdroj foto: U.S. Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons
188
SDÍLENÍ
1.7tis
ZOBRAZENÍ

Lety bezpilotního kosmického raketoplánu Boeing X-37 byly původně civilním projektem pod křídly NASA. Později celou záležitost převzalo Ministerstvo obrany Spojených států. Co je vlastně cílem vývoje a testování tohoto záhadného experimentálního stroje?

Miniraketoplán Boeing X-37. Zdroj foto:  US Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons Raketa Atlas V jako nosič miniraketoplánu X-37. Zdroj foto: United States Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons K testování X-37 bylo použito futuristické letadlo White Knight.  Zdroj foto:  Alan Radecki Akradecki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Vývoj X-37 byl původně civilním projektem NASA. Zdroj obrázku:  Giuseppe De Chiara 1968, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Boeing X-37 je bezpilotním strojem. Zdroj foto:  NASA/Marshall Space Flight Center, Public domain, via Wikimedia Commons Boeing X-37 přistál na kosmodromu Vandenberg. Zdroj foto:  U.S. Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons

Původně měl být raketoplán X-37 vynášen do vesmíru pomocí raket Delta IV. Jeho posláním měly být například výměny vadných solárních panelů pomocí vlastní robotické ruky. Převzetí projektu armádou a embargo na takřka veškeré informace jsou živnou půdu pro řadu spekulací a hypotéz.

Malý, ale šikovný…

Raketoplán X-37 působí jako zmenšenina klasických velkých raketoplánů s lidskou posádkou. I tento stroj má vlastní tepelný štít a přistává podobně jako běžné letadlo.

Raketa Atlas V jako nosič miniraketoplánu X-37. Zdroj foto: United States Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons

První let tohoto raketoplánu proběhl v roce 2010. V roce 2012 se zúčastnil mise trvající 468 dní. Jediné, co se o tomto velmi dlouhém letu ví, je jeho start na mysu Canareval a přistání na kosmodromu Vandenberg.

Nakouknutí přes „čínský plot“?

Jen Bůh – a k tomu pár vyvolených v Pentagonu ví, čím se miniraketoplán X-37 ve vesmíru zabýval. Již v květnu 2010 se objevily spekulace, že by X-37 mohl být využitelný jako špionážní satelit nebo kurýr dopravující do vesmíru zbraně. Pentagon tvrzení, že by mise X-37 podporovaly vývoj vesmírných zbraní, důrazně popřel.

K testování X-37 bylo použito futuristické letadlo White Knight. Zdroj foto: Alan Radecki Akradecki, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

V roce 2012 se zase objevila informace, že tento raketoplán špehuje čínskou vesmírnou stanici Tiangong-1. Co tedy Boeing X-37 ve vesmíru ten více než rok „dělal“? Někteří vědci se k využití tohoto bezpilotního raketoplánu jako nosiče zbraňových systémů či špionážního satelitu staví skepticky.

Boeing X-37 je bezpilotním strojem. Zdroj foto: NASA/Marshall Space Flight Center, Public domain, via Wikimedia Commons

Tyto funkce už nyní dokážou plnit jednoúčelové družice – špionážní nebo protidružice – ničící jiné satelity. Připouští však, že by posláním X-37 mohla být například „inspekce“ cizích družic.

Políčeno na družice

Nevylučují, že by Boeing X-37 mohl být schopný nepřátelskou družici rovnou „ukrást“ z oběžné dráhy planety. Mohl by rovněž zachraňovat spřátelené družice. Vzhledem k dramatickému nárůstu počtu satelitů ve vesmíru by mohl X-37 fungovat jako jakýsi strážce kybernetické bezpečnosti světa, který by zvládl zasáhnout přímo v kosmu proti nepřátelskému „hardwaru“.

Miniraketoplán Boeing X-37. Zdroj foto: US Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons

Satelitu se mohou na dálku zmocnit například hackeři a pokusit se jej změnit ve zbraň. Eventualita sestřelení takové družice je sice efektivním řešením odstraňujícím primární hrozbu, na straně druhé vzniká při takové likvidaci množství trosek.

Ty mohou dopadnout do centra lidnatého města, poškodit jiné družice či ohrozit posádky orbitálních stanic.

Vývoj X-37 byl původně civilním projektem NASA. Zdroj obrázku: Giuseppe De Chiara 1968, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Potom by bylo elegantnějším řešením, takový satelit neničit, ale „ukrást“. V každém případě bude dobré, pokud se někomu ztratí z oběžné dráhy družice, aby nepanikařil a zkusil se nejprve zeptat na Ministerstvu obrany USA, jestli v tom náhodou nemá prsty robotická ruka miniraketoplánu Boeing X-37.

Foto: 1 - United States Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - US Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - NASA/Marshall Space Flight Center, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Alan Radecki Akradecki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 5 - U.S. Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons, 6 - Giuseppe De Chiara 1968, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 94
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.8tis
Rok 1946 nebyl pro Evropu jednoduchým obdobím. V paměti byly stále hrůzy druhé světové války, avšak vztahy mezi bývalými spojenci značně ochladly. Studená válka a železná opona se už chystaly rozdělil svět na dva mocenské bloky. Do takové atmosféry začaly ze Švédska přicházet stále další a další hlášení o pozorování neznámých raket. Začalo se jim říkat […]
od Adriana Vojtíšková 13.1.2022 2.9tis
Někdejší první dáma Argentiny Eva Perón (1919–1952) umírá jako teprve třiatřicetiletá na rakovinu dělohy roku 1952 v Buenos Aires…     Když populární Evita zemřela, bylo rozhodnuto, že její tělo bude odborně nabalzamováno. Její manžel, argentinský prezident Juan Domingo Perón (1895–1974) si poté vzal Evitino tělo s sebou do exilu, který trávil postupně ve Venezuele, […]
od Michaela Holubová 13.1.2022 3.4tis
Talentovaná herečka, která je velmi trefně nazývána „Marilyn Monroe“ francouzského filmu, umírá v nedožitých 47 letech. Přes její slávu a bohatství má však Martine Carol osobní život plný zmatků a neklidu…     Pomyslná horská dráha života nešťastné Carol zahrnuje pokus o sebevraždu, zneužívání drog a také čtyři sňatky. V profesním životě se jí nejprve […]
od Pavel Polcar 12.1.2022 2.9tis
Jaroslav Štencl bydlel v přízemí dnes už zbouraného domu v Rolnické ulici v Opavě, kde žil spolu s rodiči, o patro výš bydlela jeho sestra s rodinou. Štencl ji často navštěvoval, když potřebovala pohlídat děti. „Téměř vždy nás ale vzbudil hluk, který přicházel stropem z půdního prostoru. Znělo to, jako když se po podlaze válí […]