„Izraelský archeolog Amos Kloner oznámil, že 28. března 1980 byl objeven vstup do židovské hrobky,“ čteme v knize Garyho Habermase. Objev místa, které je v současnosti spojováno s místem posledního odpočinku Ježíše Krista, má spletitou historii.

O odhalení, které učiní archeologové z Izraelského památkového úřadu na počátku 80. let 20. století, totiž zpočátku nikdo nedbá. Zlom nastává až s mediálním zájmem. Uvedení dokumentárního pořadu BBC o talpiotské hrobce v roce 1996 vzbudí nečekané ohlasy.

Skutečný poprask však nastane 4. března roku 2007, kdy je vysílán snímek s názvem Ztracený hrob Ježíše od Jacoboviciho a Camerona. Proč ale přichází pozornost tak pozdě? Amos Kloner tvrdí, že za vším stojí jen senzacechtivost a snaha vydělat peníze:

„Dokumentaristé ji (hrobku) jen využili, aby prodali svůj film.“ Ať už je pravda kdekoliv, jedno je jasné – tajemná hrobka v jeruzalémské čtvrti Talpiot se stává středem neshod, rozepří a sporů.

Ježíš, syn Josefův

Odhalení archeologů nevypadá na první pohled nijak překvapivě. „Hrob obsahoval 10 kostnic nebo truhlic s kostmi, z nichž některé měly na sobě hebrejské a řecké nápisy,“ popisuje židovský myslitel Nehemia Gordon (*1972).

Ve městě, které je staré tisíce let, jsou vykopávky všední a rozšířenou záležitostí. I my zde potkáváme archeologická naleziště téměř na každém kroku. Přesto je nález ve čtvrti Talpiot považován za jiný. Obsahuje totiž něco, co vyvolá zájem a pozornost.

Řečeno slovy Nehemia Gordona: „Jedna z truhlic nesla název Jeshua bar Jehosef, který je zpravidla překládaný jako Ježíš, syn Josefův.“ A další schránky na sobě mají nápisy „Marie“, „Matouš“ nebo „Juda, syn Ježíšův“. Jedná se snad o jména členů Ježíšovy rodiny? Filmaři Jacobovici s Cameronem o tom nepochybují…

DNA jako důkaz

Analýze DNA jsou podrobeny ostatky z truhlic s nápisem „Ježíš, syn Josefův“ a „Mariamene e Mara“. Protože se genetické informace rozcházejí, dojdou filmaři k domněnce, že nejde

o pokrevní příbuzné, ale manželský pár. Podle jejich úsudku se má jednat o Ježíše Krista a jeho manželku Marii Magdalénu. Kde však berou filmaři takovou jistotu?

Podaří se jim prozkoumat pouze mitochondriální DNA, která tvoří součást mimojaderné genetické informace a není schopná poskytnout kompletní či nezpochybnitelné informace. O úsudku Camerona a Jacoboviciho pochybuje také americký biolog Richard L. Deem:

„Závěr, že Ježíš byl s Mariamene ženatý, není možné zjistit z DNA důkazů.

Vzhledem k tomu, že se mitochondriální DNA přenáší jen z matky na dceru (nebo syna), Ježíš mohl být velmi dobře otcem Mariamene (nebo jiným příbuzným z otcovské strany).“ A to zdaleka nejde o poslední pochybnost, která se k práci dokumentaristů váže.

Je to hloupost!

Proti mínění Jacoboviciho a Camerona se strhne vlna odporu, v jejímž čele stojí Amos Kloner. Muž, který hrobku v 80. letech objevil, o kontroverzním filmu prohlásí:„Není pravděpodobné, že Ježíš a jeho příbuzní měli rodinnou hrobku.

Byli rodinTou zihoGalilee (oblast na severu Izraele – pozn. red.) bez vazeb v Jeruzalémě.

Talpiotské hrobky patřily ke středostavovské rodině z 1. století našeho letopočtu.“ Kloner dále zdůrazňuje, že jména uvedená na sarkofázích byla v Ježíšových dobách zcela běžná.

Odpovědí se stále nedostává. „Mám své pochybnosti, ale nemohu vyloučit možnost, že hrobka skutečně patřila Ježíšově rodině.

Mohu říci tolik, že skutečně patřila židovské rodině před dvěma tisíci lety a že v ní byl přesný nápis Ježíš, syn Josefův,“ vyjadřuje svůj postoj americký expert na Nový zákon, profesor James Charlesworth

z Princetonské univerzity. Případ skonu a pohřbení Ježíše Krista tak zůstává i nadále otevřený.