reklama
2. července 1951: Na Floridě se najde hromádka popela a kus nohy, která zbyla po Mary Reeser, oběti děsivého samovznícení.
Domů     Záhady historie
Úporný boj tajuplných Mayů se suchem
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 29.11.2021
1.9tis
V době svého největšího rozkvětu je hustota osídlení ve městech až 800 obyvatel na kilometr čtvereční. Foto: Cloudbound / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated-with-disclaimers
188
SDÍLENÍ
1.9tis
ZOBRAZENÍ

Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše.

V době svého největšího rozkvětu je hustota osídlení ve městech až 800 obyvatel na kilometr čtvereční. Foto: Cloudbound / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated-with-disclaimers Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil. Foto: Halavar / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 6000 př. n. l. Foto: Poco a poco / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici. Pozdní zvýšená závislost na kukuřici mohla přispět k pádu civilizace. Foto: Downtowngal / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální. Foto: Pikiwikisrael / Creative Commons / CC-BY-2.5

Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní Guatemale, Belize, severozápadním Hondurasu a dalších států.

Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil. Foto: Halavar / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Mohli si za to sami

Podle Toma Severa z NASA si stejně jako jiné kultury mohli Mayové za svůj zánik sami. Vykáceli totiž lesní porost, čímž poničili krajinu, což umocnilo působení klimatické změny, jež se projevila v podobě sucha.

Velká mayská města přitom byla závislá na zadržené dešťové vodě. Odlesnění zapříčinilo zvýšení průměrných teplot o 3 až 5 stupňů a srážky poklesly přibližně o 20 až 30 %.

O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 6000 př. n. l. Foto: Poco a poco / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Sucho trvalo až do 11. století, postihlo především území jižních nížin, v jejichž oblasti se roztroušené skupinky Mayů věnovaly pěstování kukuřice. Vědci z jeho týmu udělali pokus s odlesněním a nestačili se divit.

„Bylo to šokující. Úplné odlesnění způsobilo zvýšení průměrných teplot o tři až pět stupňů a pokles množství srážek o 20 až 30 procent,“ popisuje Sever děsivý výsledek pokusu.

Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici. Pozdní zvýšená závislost na kukuřici mohla přispět k pádu civilizace. Foto: Downtowngal / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zánik jako spása

Do začátku 10. století většina mayských měst zanikla. Vyspělá civilizace se zhroutila a zbyly po ní jen ruiny, v některým místech se sice ještě nějaká poslední města udržela, ale ani ta se nakonec neubránila nájezdům Toltéků.

Podle badatelů je nepravděpodobné, aby sucho bylo jediným důvodem k zániku celé civilizace, rozhodně ale šlo o jeden z rozhodujících faktorů.

V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální. Foto: Pikiwikisrael / Creative Commons / CC-BY-2.5

Mayové zřejmě mohli svému pádu zabránit, kdyby svůj život novým vlivům přizpůsobili.

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.3tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.2tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.6tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.0tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]