Internet i úřady prefektury Saitama na japonském ostrově Honšú zaplavily zprávy o neobvykle zbarveném dešti. Lidé popisují louže naplněné šedočernou vodou, tekutina v barvě sazí ulpívá také na oknech aut či střechách domů. Co černý déšť způsobilo?
Nejvíce zpráv přichází z města Hasuda, kde žije kolem 60 tisíc obyvatel. Stejný jev je ale zaznamenán také v dalších oblastech prefektury. Obyvatelé postižených oblastí se pochopitelně dožadují odpovědí.
Co způsobilo černé zbarvení deště? Je tekutina nebezpečná? Internetoví uživatelé obyvaele Saitamy příliš neuklidní, neboť černý déšť rozpoutá bouřlivou diskuzi, v níž je jedno možné vysvětlení temnější než druhé.
„Černý déšť je v tuhle dobu tak špatné znamení, jak jen může být,“ uvádí jeden z uživatelů a přestože nevyslovuje žádnou konkrétní teorii, je patrné, že událost spojuje pandemií onemocnění COVID-19. Někteří dokonce uvažují, že by mohlo jít o popel hromadně spalovaných obětí koronaviru, jejichž kremace probíhá v tajnosti, aby nevznikala panika.
Další si všímají, že barva i chování tekutiny na fotkách a videích se podobá ropě, pročež spekulují, zda nemohlo dojít k úniku paliva z letadla, které nad oblastí prolétalo. Tuto teorii však letecké společnosti odmítají.
PRŠELA Z NEBE RADIACE?
Řada diskutujících také ukazuje prstem směrem ke KLDR. „Nevypustila ten den Severní Korea nějaké střely?“ ptá se jeden z nich. Tato otázka však není zcela zcestná. Země ústy mladého diktátora Kim Čong-una (*1984) s oblibou hrozí arzenálem jaderných zbraní, které má údajně k dispozici.
A Japonsko ještě stále pamatuje následky dvou atomových bomb shozených na konci války na Hirošimu a Nagasaki. Také po této události na Japonsko padal černý déšť. Že by snad někde u japonských břehů došlo k testu jaderné střely?
K obavách, že může jít o radioaktivní materiál, zasažené oblasti navštíví několik vyštřovatelů. Ti černou tekutinu na místě prozkoumají, měření zjistí, že nevykazuje zvýšené hodnoty radiace a s konstatováním, že „nenašli nic neobvyklého“, zase odjedou.
V době přípravy tohoto články, tedy necelé dva měsíce poté, není příčina černého deště stále známá. Co jej způsobilo? Nejčastěji zmiňované teorie jej spojují se světovou pandemií onemocnění COVID-19. V Japonsku začíná počet nakažených prudce stoupat právě koncem března, tři týdny po spadu černého deště.
