Vědci se pokusili odhalit, zda nás v nejbližší budoucnosti čeká událost, která by mohla vyhladit značnou část lidské populace. Podařilo se jim přitom sestavit seznam několika různých scénářů. Měli bychom se obávat příštích pěti let? Rizika prý existují, ale úplná apokalypsa příliš pravděpodobná není.

Poněkud zvláštní studii v roce 2016 vypracoval tým výzkumníků na univerzitě v Oxfordu. Ve své zprávě, která se zabývá globálními katastrofickými riziky, se věnují možnosti, že by jistá apokalypsa mohla nastat v nejbližší budoucnosti. Zároveň vědci sestavují žebříček nejpravděpodobnějších příčin zániku života na Zemi.

Za apokalypsu vědci považují událost, která by dokázala v příštích pěti letech eliminovat nejméně deset procent lidské populace. „Na obzoru existují věci, které se nejspíš během těch pěti let nestanou, ale stát by se mohly. Kompletně by přitom přetvořily náš svět, a to opravdu devastujícím a katastrofálním způsobem,“ tvrdí šéf výzkumu Sebastian Farquhar a dodává: „Historie nás učí, že mnohé z těchto věcí se dějí častěji, než si myslíme.“ Rizika takové zkázy se přitom mění v závislosti na vývoji technologií, které rovněž přetvářejí svět. Pokud ale dokážeme odhadnout blížící se rizika, možná budeme schopni jim předejít. Co je tedy největší hrozbou v následujících letech?

MOŽNOSTÍ JE MNOHO

Jako nejpravděpodobnější události v blízké budoucnosti se jeví exploze supervulkánu nebo srážka s asteroidem. Další na žebříčku jsou katastrofy související s klimatickými změnami, přírodní pandemie (například ptačí chřipka), biologické zbraně a jaderná válka. Nezanedbatelné je prý i riziko uměle vyvolaných pandemií, geoinženýrství a problémy s umělou inteligencí. Právě umělá inteligence je podle Farquhara něco, co by nás mělo v nejbližších letech zajímat.

VYJDE ZKÁZA Z POČÍTAČŮ?

„Opravdu není žádný zvláštní důvod myslet si, že lidé jsou vrcholem stvoření a to nejlepší, co může na světě být,“ tvrdí vědec a vyjadřuje obavy nad tím, že umělá inteligence začne časem vytěsňovat lidskou sílu z mnoha odvětví. Jeho názor sdílí také mnoho dalších vědců a významných osobností, například Stephen Hawking (1942–2018), Elon Musk (*1971) či Bill Gates (*1955). Vědci, kteří za studií stojí zároveň upozorňují, že jejich zpráva nemá v žádném případě vyvolávat paniku, má pouze pobídnout mezinárodní společenství, aby provedla plánování pandemie, přípravu zdravotnických systémů a aby prošetřila rizika biotechnologie a umělé inteligence. Mnohá z těchto rizik jsou totiž skutečně globálního charakteru a nezastaví se na hranicích. „To není jedna z těch věcí, kdy si můžeme říci, že jsme připraveni a zbytek světa ať se postará sám,“ varuje Farquhar. Skutečně se ale něco z toho může odehrát už v horizontu pěti let?