Vědecké týmy na celém světě se už roky snaží najít způsob, jak na počkání vyrábět náhradní lidské orgány. Na seznamu žadatelů o transplantaci jsou totiž tisíce lidí a další neustále přibývají.

Díky vědcům z mnichovské univerzity nyní těmto lidem svitla nová naděje – němečtí výzkumníci totiž dokázali, že jako účinná alternativa lidských orgánů mohou být využity orgány hospodářských zvířat, zejména prasat.

Vědci si s myšlenkou, že by se při transplantaci orgánů mohly použít prasečí orgány pohrávají už dlouho, protože jsou velmi podobné těm lidským (prasečí kůže se dnes ostatně běžně používá při transplantaci po popáleninách).

V laboratořích mnichovské univerzity se před nedávnem podařilo transplantovat srdce z geneticky upravených prasat čtyřem paviánům. „Mohou poskakovat kolem, jíst, pít a užívat si života.

Také sledují televizi, nejraději mají animák s chipmunky,“ prohlásil Bruno Reichart, jeden z výzkumných pracovníků. Pokusy o transplantaci prasečích srdcí nejsou zase až takovou novinku, většina jich však skončila smrtí paviánů.

Až v posledních letech začali výzkumníci využívat nový nástroj pro úpravu genu CRISPR-Cas9, který dokáže odstranit část genomu prasete, který může lidem ublížit, nebo vyvolat odezvu lidského imunitního systému.

Navíc začal Reichartův tým využívat imunosupresivní léčivo temsirolimus, jenž zamezuje nežádoucímu růstu prasečích srdcí.

Všichni čtyři paviáni přežili s transplantovanými orgány 90 dní, to je hranice, která podle Mezinárodní společnosti pro transplantaci srdce a plic stanovuje, že transplantace je dostatečně bezpečná na to, aby se o ni pokusili na lidech.

Samozřejmě ještě nějaký čas potrvá, než dojde k transplantaci prasečích orgánů u lidí, vše je ale podle vědců na dobré cestě.

Zpočátku však zřejmě nepůjde o srdce, ale o ledviny nebo slinivku, protože selhání těchto orgánů nemá – na rozdíl od srdce – za následek smrt.