21. ledna 1988: O svém zážitku z předešlé noci vypovídá australská rodina Knowlesových, kterou mělo pronásledovat UFO.
Domů     Náboženství a okultismus
Velrybí alej na Sibiři: Možná jde o eskymáckou variaci Stonehenge
Filip Appl
od Filip Appl 10.9.2019
6.4tis
253
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Někteří o ní hovoří jako o ruské verzi Stonehenge. Ovšem verzi, ve které místo obrovských prastarých kamenů figurují velrybí kosti. Řeč je o tajemné lokalitě zvané velrybí alej nacházející se na ostrůvku Yttygran v ledových vodách Beringova moře.

Jak je toto prazvláštní místo staré? A k čemu mělo sloužit?

Píše se rok 1976 a k ostrůvku v mrazivém moři mezi nejvýchodnější částí Ruska a Aljaškou míří sovětští archeologové. Navzdory dobrému vybavení jde o náročnou expedici, jejímž cílem je zmapovat poslední neprozkoumané kousky komunistického impéria.

Když se konečně dostanou na břeh, čeká je velké překvapení. Otevře se jim pohled na velrybí kosti tyčící se ze sněhu jako strašidelné prsty obřího kostlivce. Při bližším pohledu badatelé zjišťují, že jsou kosti umístěné do dvou řad a tvoří tak jakousi morbidní alej dlouhou přes 550 metrů.

Vědci na nic nečekají a okamžitě se pouští do zkoumání nově objevené záhady. Jenže brzy se ukazuje, že hledání odpovědí na některé klíčové otázky týkající se velrybí aleje bude mnohem složitější, než se předpokládalo.

Kdo na opuštěném ostrůvku uprostřed nehostinné divočiny vztyčil velrybí kosti? A proč tak učinil?

Na ostrově se nachází několik desítek vztyčených velrybích žeber.

MONUMENTÁLNÍ STAVBA

Na úvod pár informací o tom, jak celé místo vlastně vypadá. Tvoří ho celkem 34 velrybích kostí – žeber – zabodnutých do sněhu, země či vklíněné do skály. Každá kost má kolem pěti metrů na výšku a váží 300 kilogramů.

Podle archeologů se na místě také podařilo najít stopy obrovské lebky a čtvercové jámy obsahující pozůstatky obrovského množství velrybího masa. A u toho výčet fakt, kterými si jsou vědci jistí, pomalu končí.

„Čtyřicet let poté, co byla velrybí alej objevena, si badatelé stále nejsou jisti, kdo strukturu postavil a proč. Místo se stalo archeologickým a turistickým lákadlem,“ uvádí britská novinářka Fiona McDonald s tím, že mnozí o místě hovoří jako o hororovější verzi anglického Stonehenge.

Je možné, že toto těžce přístupné místo sloužilo v minulosti prastaré eskymácké kultuře k neznámým rituálním obřadům?

Ostrov dnes láká lovce záhad a turisty.

MÍSTO PRO SETKÁVÁNÍ?

Teorie, že velrybí alej byla opravdu svatyní, patří v současnosti k nejrozšířenějším hypotézám. Má se za to, že tomu tak mohlo být kolem 14. století. Právě z té doby totiž podle vědců pocházejí kosti, které ji tvoří.

Kdo v této době na tomto území žil? S největší pravděpodobností předci dnešních Inuitů, kteří obývají území Aljašky (ta je od ostrůvku vzdálená asi 80 kilometrů). Byl to zřejmě krutý život plný hladu a smrti.

Klimatologové totiž tuto historickou etapu označují za malou dobu ledovou, která se projevovala velmi dlouhými zimami a nedostatkem potravin. To podle archeologů vedlo ke konfliktům mezi jednotlivými inuitskými kmeny.

„Velrybí alej mohla být jakýmsi neutrálním místem, kde se mohli sejít, diskutovat o svých problémech a účastnit se rituálů,“ naznačuje Fiona McDonald. Jenže jak si vysvětlit ony jámy naplněné velrybím masem?

Šlo snad právě o oběť bohům a duchům? Nebo má místo nakonec ještě nějaké jiné vysvětlení?

Šlo o místo, kde se kdysi setkávali inuitské kmeny?

TRH NEBO KRVAVÉ OBĚTIŠTĚ?

Nálezy obrovských jam vedou některé badatele k doměnce, že místo ve skutečnosti sloužilo jako jakási kolektivní lednice či prostor pro zpracování a skladování velrybího masa. Tedy suroviny, která byla pro inuitské obyvatele životně důležitá.

Vedle toho samozřejmě existují i výrazně divočejší teorie. Třeba že šlo o prostor, kde byli obřadně zváni do dospělosti mladí muži nebo dokonce obětiště konkrétního kmene, na kterém docházelo k rituálnímu zabíjení nepřátelských bojovníků.

Byl ostrov rituálním obětištěm? Nebo sloužil jako lednice velrybího masa?

Nebo snad označovaly kosti jakési tržiště? Místo, na kterém se setkávali obchodníci z východu a ze západu? Ať už je pravdivá jakákoliv z těchto hypotéz, je zřejmé, že jde o naprosto unikátní lokalitu, která nemá nikde na světě obdoby.

„Velrybí alej zůstává nejúchvatnějším rituálním centrem v této oblasti a dokládá netušené schopnosti sibiřských domorodých kultur před příchodem Rusů,“ uvádí americký profesor John McCannon (*1967).

Čekají pod ledem na ostrově Yttygran další objevy, které nám poskytnou nové informace o tomto tajemném místě?

Foto: live.staticflickr.com, silversea-h.assetsadobe2.com, cdn.mutually.com, allthatsinteresting.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 767
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Mirek Brát 20.1.2022 1.4tis
V Podorlické pahorkatině se nachází poutní místo Rokole s pramenem údajně zázračné léčivé vody. Název Rokole pravděpodobně vychází z geografické polohy místa v roklině, tedy od slova rokle. Tamní lesní studánka je dobře známá v širokém okolí. Jaká legenda proměnila tuto lokalitu ve vyhledávané  poutní místo? Prvotní legenda spojená s oblastí Rokole má v sobě zřetelný nádech mariánského zázraku. Jde […]
od Adriana Vojtíšková 19.1.2022 2.3tis
Ve vesničce Svatý Jan pod Skalou na Berounsku můžeme najít známý pramen sv. Ivana. Vyvěrá hned vedle kostela Narození sv. Jana Křtitele a jeho voda proslula jako prostředek k mírnění bolestí celého těla. Historie pramene sahá stovky let do minulosti.     Patronem pramene je poustevník Ivan, který žil v 9. století. Již za svého […]
od Mirek Brát 18.1.2022 2.5tis
V dříve používaných délkových mírách měl význačné postavení loket. Používal se již ve starověku v Egyptě, Mezopotámii, Persii i Řecku. Na lokty měřil i „Ten“ nahoře, což dokládají pokyny, které obdržel Noe při stavbě archy. Potíž je však v tom, že není jasné, kolik takový biblický loket měřil. Loket je přitom měřidlo, které má každý pohotově při sobě. […]
od Mirek Brát 14.1.2022 3.1tis
Hrad v japonské Ósace je jednou z nejznámějších stavebních památek Země vycházejícího slunce. Navíc se zde nacházejí i megalitické kameny. Největší z nich váží přes sto tun! Kdo a proč si dal takovou práci s transportem a umístěním těchto obřích kamenných bloků? Hradní pevnost v Ósace byla vybudována v místě bývalého opevněného buddhistického chrámu z patnáctého století. Archeologové […]