Jednotnost byla pro lidskou populaci po údajné potopě světa zcela zásadním postavením, lidé vyznávali společné zásady a všichni hovořili společným jazykem.
Aby dokázali svou jednotu a souhru, rozhodli se Bohu proti vůli postavit věž, která dosáhne až do nebes. Mělo se jednat o stavbu, jež by dokázala vynést na světlo slávu člověka, nikoli Boha.
Člověk není nad bohem
Přestože podle historie měl „stvořitel světa“ po potopě prohlásit, že se již nikdy do záležitostí lidí plést nebude, takovou urážku si zřejmě nemohl nechat líbit, rozzlobil se, věž zboural a jediný jednotný jazyk lidí rozdělil do mnoha různých řečí a lidstvo rozehnal po celé planetě.
Jak praví legendy, Bohu se nelíbilo, že by chrám měl velebit někoho jiného než jeho. Biblický Starý zákon běžně obsahuje řadu situací, v nichž se lidé odkloní od pokory k Bohu, za což je následně stihne trest.
Historie, nebo legenda?
To, zda Babylonská věž stála, nebo ne, trápí lidskou populaci a různé badatele již několik tisíciletí. Stavba dosahující samotné nebeské klenby je dokonce i v dnešních dobách něco nepředstavitelného. Jako zajímavost jsou udávána samozřejmě fakta.
Nikdo logicky nemůže vědět, jak přesně byla stavba vysoká, existují však židovské texty, ve kterých by mělo být zaznamenáno, že výška budovy přesahovala úctyhodných 2500 metrů.
Pro srovnání, v současné době je nejvyšší budovou světa Burdž Chalífa ve Spojených arabských emirátech, konkrétně v Dubaji, a ta měří „pouhých“ 828 metrů.
Poněkud nadimenzovaná
Mohla tedy vůbec stát věž, jež by dosahovala prakticky trojnásobné výšky? Fyzikální zákony hovoří jasně – ne. Jako další zajímavost je možné uvést nejvyšší budovu v České republice, tou je AZ Tower v Brně, která dosahuje výšky jen 111 metrů.
Další historické prameny však také s výškou dvou a půl kilometru nesouhlasí, povětšinou se udává, že by Babylonská věž měla měřit pouhé stovky, nebo dokonce desítky metrů.
Význačný galský kněz křesťanského vyznání a historik Paulus Orosius (asi 375-418 n. l.) dokonce ve svých textech udává výšku věže 85 metrů.
