29. listopadu 1981: Za podivných okolností umírá americká herečka Natalie Wood. Shodil ji z jachty její manžel?
Domů     Záhady historie
Visuté zahrady prý skutečně existovaly, jejich trosky ale nelze prozkoumat
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 10.8.2021
6.6tis
Babylonské zahrady, foto neznámý autor / creative commons / volné dílo
338
SDÍLENÍ
6.6tis
ZOBRAZENÍ

Nejen pro svou neobyčejnou krásu, ale také pro jedinečný design a důmyslné architektonické řešení, se babylonské zahrady královny Semiramis dostávají na druhé místo seznamu sedmi divů světa. Dechberoucí zahrady však pohltil čas. Oxfordská vědkyně ale tvrdí, že se jí podařilo najít jejich trosky. 

Babylonské zahrady, foto neznámý autor / creative commons / volné dílo Semiramis ve svých zahradách, foto H. Waldeck / creative commons / volné dílo Palác v Ninive, foto Austen Henry Layard / creative commons / volné dílo Ztvárnění zahrady na nalezené desce. Foto: Noah Wiener/Creative Commons/Volné dílo

Dnes již dávno ztracené visuté zahrady nechává zřejmě na přelomu 10. a 9. století př. n. l. vybudovat babylonský král Nebukadnesar II., aby potěšil královnu Semiramis, která prožila své dětství v zelení porostlé Médii.

O skvostném komplexu zahrad v babylonském paláci se dozvídáme díky pojednání O sedmi divech světa z pera řeckého spisovatele Filóna Byzantského (asi 280–220 př. n. l.), který je umisťuje na druhé místo hned po egyptských pyramidách.

Visuté zahrady Semiramidiny jsou prý neuvěřitelně složité. Zdobí je kamenné sloupy a množství různých druhů stromů a rostlin. Některé z nich  jsou zavěšené ve vzduchu z vysokých teras a budí tak dojem, že jen tak visí či plují vzduchem.

Půvab zahrad je tak nesmírný, že je lidé označují za pozemský ráj. Zajímavý je hlavně důmyslný zavlažovací systém, který pomocí spirálových čerpadel vynáší vodu z Eufratu do nejvyšších pater stupňovitých teras, odkud zase po stěnách stéká dolů.

Vzhledem k výšce kaskád musela být voda na vrchol přiváděna pomocí čerpadla podobného Archimédovu šroubu, což je ale vynález známý až 3. století před naším letopočtem. Co se s úchvatnými zahradami stalo?

Semiramis ve svých zahradách, foto H. Waldeck / creative commons / volné dílo

MÝTUS NEBO SKUTEČNOST?

Jejich důmyslné provedení činí ze zahrad dílo, které svou dobu předběhlo o několik stovek let. Také proto někteří historikové pochybují, zda vůbec zahrady existovaly. Dnes babylonské zahrady připomíná jen několik malířských a literárních děl, ale přesvědčivé důkazy o tom, že kdy existovaly, skutečně chybí.

Archeologové postupně prohledali každý kout starověkého iráckého města Babylon, ale po velkolepé stavbě nenašli ani stopy. Badatelé, kteří se přiklánějí k existenci zahrad, věří, že jejich zánik způsobilo buď zemětřesení, eroze nebo války a dnes už jsou nenávratně ztraceny.

Mohly by ale zmizet do posledního stavebního kamene? Britská odbornice na starověký Blízký východ před lety přišla s tvrzením, že zahrady skutečně existovaly, jen je dosud archeologové hledali na špatném místě!

Nenacházejí se totiž v Babylonu, ale asi o 560 kilometrů dál ve městě Ninive, kterému se přezdívalo Nový Babylon.

Palác v Ninive, foto Austen Henry Layard / creative commons / volné dílo

ZÁZRAK Z NINIVE

Průlom v hledání visutých zahrad po dvacetiletém pátrání zaznamenává Dr. Stephanie Dalley (*1943) z Oxfordské univerzity v okamžiku, kdy při svém bádání v Britském muzeu najde desku se záznamem psaným klínovým písmem.

Text obsahuje odkazy na palác postavený v blízkosti někdejšího asyrského hlavního město Ninive. Zmiňuje také zahradu u paláce, kterou označuje za „zázrak pro všechen lid“. Odbornice na starověký Blízký východ je dokonce schopná při porovnání starověkých map s těmi současnými určit přesné místo, o němž je přesvědčena, že právě zde se ukrývají ruiny paláce s visutými zahradami.

„Mé přesvědčení, že zahrady jsou v Ninive, zůstává neotřesitelné,“ tvrdí sebejistě badatelka. Má to ale háček, aby se její tvrzení definitivně potvrdilo, bylo by třeba provést výzkumy přímo na místě, což současná situace neumožňuje.

Výprava do dnešního Mosulu by byla prý příliš nebezpečná. „Bohužel si nemyslím, že se toho v životě dočkám,“ lituje Stephanie Dalley. Podaří se ruiny domnělých visutých zahrad přeci jen někdy prozkoumat?

Ztvárnění zahrady na nalezené desce. Foto: Noah Wiener/Creative Commons/Volné dílo
Foto: Creative commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 28.11.2022 1.1tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce […]
od Dalibor Vrána 28.11.2022 1.4tis
Vůdce nacistického Německa Adolf Hitler patří k natolik démonickým postavám naší historie, že když 30. dubna 1945 obletí svět zpráva o jeho sebevraždě, odmítá jí řada lidí uvěřit. Mohl Hitler svoji smrt skutečně jen předstírat? A kam by se dle konspiračních teorií vypařil? Dva týdny po smrti Adolfa Hitlera (1889–1945) vyplouvá z německého přístavu několik […]
od Adriana Vojtíšková 27.11.2022 1.6tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou […]
od Mirek Brát 26.11.2022 3.1tis
I v dnešních turbulentních časech mohou lidé spoléhat na to, že až bude nejhůře a zálohy na energie jim budou bezostyšně okupovat rodinný rozpočet, z hory Blaník jim vyjede na pomoc rytířské vojsko. Ovšem, aby se pak nedivili, když místo rytířů v brnění, jim na domovní zvonek zazvoní skupinka rozšafných druidů! Památná hora Blaník není […]
od Mirek Brát 25.11.2022 2.5tis
Antický svět byl místem překotného rozvoje technologií a působivých dovedností. V této době se objevily artefakty, které jako by měly vzniknout až o stovky i tisíce let později, přesto byly vytvořeny. Pak je zde skupina vynálezů, která se jaksi ztratila v čase. Patří k nim i římské nerozbitné sklo – Vitrum Flexile. Mezi antické artefakty, které předběhly svoji […]