22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Záhady historie
Visuté zahrady prý skutečně existovaly, jejich trosky ale nelze prozkoumat
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 10.8.2021
6.6tis
Babylonské zahrady, foto neznámý autor / creative commons / volné dílo
338
SDÍLENÍ
6.6tis
ZOBRAZENÍ

Nejen pro svou neobyčejnou krásu, ale také pro jedinečný design a důmyslné architektonické řešení, se babylonské zahrady královny Semiramis dostávají na druhé místo seznamu sedmi divů světa. Dechberoucí zahrady však pohltil čas. Oxfordská vědkyně ale tvrdí, že se jí podařilo najít jejich trosky. 

Babylonské zahrady, foto neznámý autor / creative commons / volné dílo Semiramis ve svých zahradách, foto H. Waldeck / creative commons / volné dílo Palác v Ninive, foto Austen Henry Layard / creative commons / volné dílo Ztvárnění zahrady na nalezené desce. Foto: Noah Wiener/Creative Commons/Volné dílo

Dnes již dávno ztracené visuté zahrady nechává zřejmě na přelomu 10. a 9. století př. n. l. vybudovat babylonský král Nebukadnesar II., aby potěšil královnu Semiramis, která prožila své dětství v zelení porostlé Médii.

O skvostném komplexu zahrad v babylonském paláci se dozvídáme díky pojednání O sedmi divech světa z pera řeckého spisovatele Filóna Byzantského (asi 280–220 př. n. l.), který je umisťuje na druhé místo hned po egyptských pyramidách.

Visuté zahrady Semiramidiny jsou prý neuvěřitelně složité. Zdobí je kamenné sloupy a množství různých druhů stromů a rostlin. Některé z nich  jsou zavěšené ve vzduchu z vysokých teras a budí tak dojem, že jen tak visí či plují vzduchem.

Půvab zahrad je tak nesmírný, že je lidé označují za pozemský ráj. Zajímavý je hlavně důmyslný zavlažovací systém, který pomocí spirálových čerpadel vynáší vodu z Eufratu do nejvyšších pater stupňovitých teras, odkud zase po stěnách stéká dolů.

Vzhledem k výšce kaskád musela být voda na vrchol přiváděna pomocí čerpadla podobného Archimédovu šroubu, což je ale vynález známý až 3. století před naším letopočtem. Co se s úchvatnými zahradami stalo?

Semiramis ve svých zahradách, foto H. Waldeck / creative commons / volné dílo

MÝTUS NEBO SKUTEČNOST?

Jejich důmyslné provedení činí ze zahrad dílo, které svou dobu předběhlo o několik stovek let. Také proto někteří historikové pochybují, zda vůbec zahrady existovaly. Dnes babylonské zahrady připomíná jen několik malířských a literárních děl, ale přesvědčivé důkazy o tom, že kdy existovaly, skutečně chybí.

Archeologové postupně prohledali každý kout starověkého iráckého města Babylon, ale po velkolepé stavbě nenašli ani stopy. Badatelé, kteří se přiklánějí k existenci zahrad, věří, že jejich zánik způsobilo buď zemětřesení, eroze nebo války a dnes už jsou nenávratně ztraceny.

Mohly by ale zmizet do posledního stavebního kamene? Britská odbornice na starověký Blízký východ před lety přišla s tvrzením, že zahrady skutečně existovaly, jen je dosud archeologové hledali na špatném místě!

Nenacházejí se totiž v Babylonu, ale asi o 560 kilometrů dál ve městě Ninive, kterému se přezdívalo Nový Babylon.

Palác v Ninive, foto Austen Henry Layard / creative commons / volné dílo

ZÁZRAK Z NINIVE

Průlom v hledání visutých zahrad po dvacetiletém pátrání zaznamenává Dr. Stephanie Dalley (*1943) z Oxfordské univerzity v okamžiku, kdy při svém bádání v Britském muzeu najde desku se záznamem psaným klínovým písmem.

Text obsahuje odkazy na palác postavený v blízkosti někdejšího asyrského hlavního město Ninive. Zmiňuje také zahradu u paláce, kterou označuje za „zázrak pro všechen lid“. Odbornice na starověký Blízký východ je dokonce schopná při porovnání starověkých map s těmi současnými určit přesné místo, o němž je přesvědčena, že právě zde se ukrývají ruiny paláce s visutými zahradami.

„Mé přesvědčení, že zahrady jsou v Ninive, zůstává neotřesitelné,“ tvrdí sebejistě badatelka. Má to ale háček, aby se její tvrzení definitivně potvrdilo, bylo by třeba provést výzkumy přímo na místě, což současná situace neumožňuje.

Výprava do dnešního Mosulu by byla prý příliš nebezpečná. „Bohužel si nemyslím, že se toho v životě dočkám,“ lituje Stephanie Dalley. Podaří se ruiny domnělých visutých zahrad přeci jen někdy prozkoumat?

Ztvárnění zahrady na nalezené desce. Foto: Noah Wiener/Creative Commons/Volné dílo
Foto: Creative commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 484
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Pavel Polcar 21.1.2022 1.6tis
Podle výzkumu publikovaném v roce 2017 mají mít vědci přesvědčivé důkazy ohledně existence bájné Babylonské věže. Její reálnou existenci by měla prokázat starověká destička datovaná do dobry cca 2600 let před naším letopočtem, která údajně zobrazuje skutečnou podobu věže. S tímto tvrzením nepřišel žádný religionista, ale výzkumník zaměřený na oblast archeologie. Tajemná destička Destička je […]
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 2.1tis
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 2.6tis
Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v […]
od Dalibor Vrána 19.1.2022 2.7tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]