22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Reportáže
Vladimir Bechtěrev: Proč musel Stalinův lékař zemřít
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 18.9.2019
4.4tis
199
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

Svými lékařskými výzkumy získal věhlas nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Okolnosti jeho náhlé smrti jsou však dodnes zahaleny tajemstvím. Na co vlastně proslulý Vladimír Michailovič Bechtěrev zemřel? A dal k jeho smrti příkaz samotný Stalin?

Že Bechtěrev patřil k velikánům sovětské medicíny potvrzuje i jeho náhrobek.

Píše se 23. prosinec 1927 a v Moskvě právě začíná 1. všesvazový sjezd neuropatologů a psychiatrů. Je na něj pozván i profesor Vladimír Michailovič Bechtěrev (1857 – 1927), významný sovětský neurolog a psychiatr z Petrohradu, aby vystoupil s přednáškou o svých vědeckých plánech.

Těsně před odjezdem do Moskvy dostává telegram s pozvánkou do Kremlu. Tady má totiž vyšetřit jednoho prominentního pacienta. O koho jde? To Bechtěrev předem neví. Neprozrazuje mu to ani jeho kolega, profesor Vasilij Vasiljevič Kramer (1876 – 1935).

Až když společně přijíždějí do Kremlu, Bechtěrev se dozvídá, že jeho pacientem bude první muž Sovětského svazu, komunistický vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878 – 1953).

Nechal sovětský diktátor zabít svého lékaře?

OSUDNÝ SUCHORUKÝ PARANOIK

Právě Kramer už předtím u Stalina zjišťuje rozsáhlou atrofii (zmenšení – pozn. red.) svalstva jeho levé ruky. Aby si byl svou diagnózou jistý, zve ke konzultaci svého kolegu Bechtěreva. Ten Stalina vyšetřuje celé tři hodiny a oznamuje konziliu lékařů, že jde o typický případ paranoie, z čehož se dají vyvozovat i důvody těžkých Stalinových depresí.

Právě toto dlouhé vyšetření je také důvodem toho, proč na konferenci přijíždí se zpožděním. Přitom právě během své nepřítomnosti je Bechtěrev zvolen čestným předsedou svazu. Na otázku, kde se zdržel, bez ostychu a s ironií sobě vlastní odpovídá:

„Prohlížel jsem jednoho suchorukého paranoika.“ Je snadné si domyslet, koho má Bechtěrev na mysli… Nikdo jiný se však neodvažuje nahlas pojmenovat Stalinovu chorobu, i když příznaky těžké duševní poruchy jsou více než jasné.

Bechtěrev si je dobře vědom své ceny. Přátelí se totiž s titulární hlavou sovětského státu Michailem Ivanovičem Kalininem (1875 – 1946), a dokonce léčil i vůdce bolševické strany Vladimíra Iljiče Lenina (1870 – 1924) krátce před jeho smrtí.

To všechno mu dodává pocit jistoty. Vše může být ale jinak!

Proč se Bechtěrevovi tak náhle přitížilo?

SEHRÁLI NA NĚJ DIVADLO?

Ještě 23. prosince 1927 večer navštěvuje představení moskevského Malého uměleckého divadla. Po jeho skončení je pozván ředitelem na malé občerstvení – na čaj, chlebíčky a zákusky. Cestou domů se mu však v drožce dělá špatně.

Brzy ráno jeho manželka telefonuje na kliniku pro prominenty sovětského režimu – na tzv. Cekubu (Ústřední výbor pro zlepšení života vědců – pozn. red.). O chvíli později k nim domů přijíždí profesor Dmitrij Alexandrovič Burmin (1872 – 1954), který konstatuje, že Bechtěrev zřejmě snědl něco špatného, a slibuje, že pošle dva lékaře, kteří se o nemocného postarají.

V této souvislosti je dobré poznamenat, že právě Burmin patří k lékařům, kteří později během nechvalně proslulých vykonstruovaných procesů vydávají lživá svědectví a podepisují zfalšované lékařské zprávy.

Má tedy snad právě on v Bechtěrevově smrti prsty? Je to možné! Dva muži, které však, jak se ukazuje, v Cekubu nikdo nezná, totiž opravdu k Bechtěrevovým přicházejí. Za půl hodiny je ale Bechtěrevovi hůř a ještě tentýž den v jedenáct hodin večer umírá!

Sabotoval někdo odhalení skutečné příčiny smrti?

HLAVNĚ NEPITVAT!

Profesor Burmin uvádí pro tisk jako příčinu smrti selhání srdce. Ovšem 25. prosince 1927 ráno se schází lékařské konzilium a vydává překvapivé rozhodnutí – vyjmout Bechtěrevův mozek k dalšímu zkoumání, tělo však dále nepitvat (ačkoli je to v těchto případech pravidlem – pozn.

red.) a rychle ho spálit. Ale proč? Chce někdo snad zhatit možnost objasnění jeho smrti? Podezření vyvolává i úmrtní zpráva, v níž je uvedeno pozdější datum smrti. Že by si někdo nepřál, aby úmrtí mohlo být dáváno do souvislosti s návštěvou divadla?

Dozvěděl se snad Stalin o Bechtěrevově diagnóze nebo o jeho ironické poznámce, a dal pokyn k jeho likvidaci? Byl Bechtěrev otráven ředitelem divadla, nebo měli na jeho smrti podíl oni dva záhadní „lékaři“? Co se vlastně v Moskvě na sklonku roku 1927 odehrálo?

Autor článku: Petr Brzokoupil.

Foto: Twitter, nytimes.com, Wikipedia, next-episode.net, vsuete.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 484
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.9tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]