Jaroměřská část Josefov v Královéhradeckém kraji je dnes známá především pro majestátní pevnost s rozsáhlým podzemím, ve kterém údajně dodnes straší. Velmi zajímavý je ale i nedaleký vojenský hřbitov. Co se o něm vypráví?

Nad Josefovem se stahují hustá mračna. Jako by se slunce nechtělo dívat na dost možná zbytečnou smrt. Celé městečko už si o tom šeptá.

Biřicové nedávno prošmejdili domek tesařského mistra Ignáce Pábila a našli u něj podrobné nákresy vznikající pevnosti. Nákresy, které se nikdy neměly dostat do rukou někoho jiného než nejvyšších vojenských pohlavárů.

Nakonec je nešťastný řemeslník oběšen pro výstrahu všem, kteří by chtěli proti pevnosti něco vymýšlet. Kde skončily jeho ostatky, se však nikdo nedozví. Někteří lidé věří, že byly zazděny v pevnosti.

Pokud by se je podařilo najít a přemístit do nového hrobu právě na hřbitově nedaleko pevnosti, duch tesaře by možná konečně došel pokoje. Jaká další tajemství jsou s josefovským hřbitovem spojená?

DUCHOVÉ VOJÁKŮ

Hřbitov je starý podobně jako samotná josefovská pevnost. Vznikl ostatně souběžně s ní, na konci 18. století.

Umístěny jsou na něm nejen hroby vysoce postavených i obyčejných vojáků, ale i josefovských měšťanů a především francouzských vojáků, kteří padli v bitvě národů u Lipan.

Traduje se, že právě jejich duše zde setrvávají a po nocích naříkají a sní o cestě zpět do rodné Francie.  Vůbec nejslavnější legenda však vypráví o dvou kamarádech – Rudolfu Mlejnkovi a Antonínu Václavíkovi.

„Mlejnek 13. června 1898 v zahradnickém domku proti vojenské plovárně zavraždil svého kamaráda Antonína Václavíka. Prý pro stříbrné hodiny a spodky.

Mrtvolu zakopal nedaleko a utekl,“ vypráví jaroměřský fotograf a publicista Václav Novák (1930–2013). Za svůj čin byl mladík oběšen a pohřben právě zde.

A ačkoliv žádné zprávy o tom, že by tam strašil, neexistují, o ponurou atmosféru na hřbitově není nouze. Mohl tak strašný čin nějak proměnit nebo ovlivnit energii tohoto místa?