V roce 1895 zemře Irka Bridget Cleary rukou svého manžela poté, co se muž začne domnívat, že není člověkem, nýbrž vílou.

Je přesvědčen, že jeho skutečnou manželku víly unesly a za ženu, která s ním v roce 1895 žije, mu podstrčily jednu z vlastních řad. Když Bridget zabije, čeká na okamžik, kdy mu víly jeho manželku vrátí. To se ale nikdy nestane.

V domě Clearyových v irském hrabství Tipperary se v březnu roku 1895 odehrává děsivá scéna, která nemá ve světě kriminalistiky v podstatě obdoby. Šest mužů drží na jedné z postelí v tomto domě paní domu, švadlenu Bridget Cleary (1869–1895). Její manžel, tesař Michael, na ni křičí:

„Jsi Bridget Cleary, manželka Michaela Clearyho, ve jménu Božím?“ a nutí ji polknout mléko smíchané s bylinkami. Přestože mu žena opakovaně odpovídá, že jeho manželkou je, on na ni křičet nepřestává.

Je si jistý, že má před sebou podvodnici, zlomyslnou vílu, která se za jeho manželku jen vydává. Kde se ale toto jeho přesvědčení vzalo a jak celá tato hrůzná situace dopadla?

Byla měňavec?

Konec tohoto příběhu je tragický. Za necelých 24 hodin je totiž už Bridget

mrtvá a vyprávění o jejím konci obletí doslova celý svět. Její spálené tělo je nalezené v mělkém hrobě poté, co je několik dní pohřešovaná.

Při následném soudu se ukáže, že se na její smrti podílel nejen její manžel, ale také několik dalších příbuzných.

Všechny údajně pohánělo přesvědčení, že Bridget je „měňavec“, víla, která skutečnou Bridget unesla a sama zaujala její místo.

V té době je víra ve víly v Irsku stále velmi silná a často jsou tyto lidem podobné nadpřirozené bytosti obviňovány ze špatného počasí, z únosů lidí či ze zničení úrody. Byla taková víra opodstatněná?

Upálí ji vlastní manžel

K vraždě Bridget dojde poté, co Michael ztratí nervy během jednoho z pokusů Bridget vyslechnout. Podle jeho výpovědi Bridget začne odmítat bylinkové mléko, což má údajně naznačovat, že vílou opravdu je.

Když se ji následně pokusí vystrašit kusem hořícího dřeva, na ženě omylem vzplane oblečení. Rozrušený Michael ztratí kontrolu a na již hořící ženu vylije olej ze stolní lampy.

V ten moment všemu přihlíží otec Bridget a několik dalších lidí, nikdo ale nezakročí. Všichni věří, že dělají správnou věc a nebohé ženě už tak není pomoci. Soud je odsoudí k nucené práci, Michael pak skončí ve vězení.

V té době je už ale údajně nešťastným a zlomeným mužem, který si uvědomuje, jakou chybu udělal. Stála za vraždou Bridget skutečně jen pevná víra?

Osudná trasa procházky

Bridget a Michael jsou přitom podle přátel a sousedů výjimečně šťastným párem. Bridget si sama vydělává a přispívá do rodinného rozpočtu, navíc jsou oba vzdělaní a zruční.

Společně si postaví krásný dům a žijí spokojeně, ačkoliv nemají děti, což je na tehdejší dobu poměrně neobvyklé. Pak se ale stane cosi, co rodinnou idylku nenávratně naruší.

Podle drbů, které kolují mezi místními, za vše může oblíbená trasa Bridgetiných procházek. Vede totiž kolem staré „vílí pevnosti“, kamenného kruhu na kopci Kylenagranagh.

Bridget k němu údajně ráda chodí sbírat bylinky a na pověry hovořící o vílách chránících kruh nevěří. Udělala chybu? Měla se raději místu vyhýbat?

Vílí pevnosti

Kamenných kruhů, vílích pevností, bychom na území Irska nalezli obrovské množství, původně ale s vílami údajně vůbec nesouvisely. Ve středověku je lidé obvykle budovali proto, aby chránili své domy či hrobky významných osobností.

Většina takového osídlení ale postupně zanikla a v krajině zůstaly právě jen ty strašidelné kruhy.

Legendy jim pak prý postupně přisoudily magický význam a dodnes někteří Irové věří, že se skrz ně lze dostat do jiných světů. Jedna z pověr údajně vypráví i o tom, že když se někdo ke kruhu dostane moc blízko, může být vílami do jejich světa unesen. Může na ní být něco pravdy?

Nemoc jako důkaz

Zatímco Bridget se pověrami nezabývá, její manžel jim alespoň částečně věří. Když se Bridget jednoho jde vrátí z procházky ke kruhu a necítí se dobře, má Michael jasno. Jeho ženu unesly víly a místo ní mu podstrčily jednu z nich!

Jeho příbuzní mu dávají za pravdu, vždyť se říká, že víly často kradou lidské děti či mladé ženy… Poradí Michaelovi, že nejspolehlivějším znakem je náhlé vážné nachlazení, prý způsobené tím, že víla není zvyklá na lidskou stravu a prostředí.

A Bridget se po procházce údajně skutečně necítí dobře. Nemůže se zahřát a už druhý den se vzbudí v horečkách. Michael k ní společně s jejím otcem sice zavolá doktora, v hlavě se mu už ale rozvíjí vlastní plán. Odehrál se příběh takto? Nebo byly víly jen výmluvou?

Čekání je marné

Když nakonec Bridget ve svém šílenství zavraždí, dlouhé tři dny a tři noci pak čeká na kopci Kylenagranagh u kamenného kruhu. Věří, že poté, co se zbavil „měňavce“, mu víly vrátí jeho skutečnou manželku.

V každé vteřině dlouhého čekání si je jistý, že se jeho žena náhle v kruhu objeví, sedící na bílém koni, a on si ji konečně odvede domů.

Než se ale něco takového stihne stát, dojdou si pro Michaela policisté. Už za pár dní je obviněn z vraždy a stráví 15 let ve vězení. Již během procesu si údajně uvědomí, jakého zločinu se ve své víře dopustil, a to jej zlomí.

Po propuštění emigruje do Kanady a jeho stopa se ztratí. Proč zavraždil svou ženu?

Poslední čarodějnice?

O Bridget dnes historici mluví také jako o „poslední upálené čarodějnici v Irsku“. Jsou totiž přesvědčeni, že nezemřela kvůli víře ve víly, ale spíše kvůli své osobnosti.

Na tehdejší dobu byla pokrokovou ženou, s vlastními penězi i názorem, a to se lidem v jejím okolí údajně nelíbilo.

Jedním z důkazů má být fakt, že Michael byl vzdělaný muž, který na nadpřirozeno nevěřil a jen jej měl využít jako důvod k vraždě manželky.

Mnoho detailů ale v příběhu poté nesedí, někteří odborníci proto uvažují i o tom, že jej postihla krátkodobá psychická příhoda. Zjistíme někdy, co vlastně k vraždě Bridget vedlo? Mohly za ni nějak skutečně víly?

Hrad Pennard a prokletí víl

Hrad Pennard v jižním Walesu provází po celou existenci údajné prokletí způsobené vílami. Kde mají být jeho kořeny?

Baron, který hrad postaví, pomůže tehdejšímu králi k moci a za odměnu si má vzít za ženu jeho dceru. O té se povídá, že se přátelí s vílami, baron tomu ale moc nevěří.

V noc jejich svatby se přiřítí voják, který křičí, že na hrad táhne armáda. Rozlícený baron vyběhne před hrad, kde spatří mnoho malých poskakujících světélek. Domnívá se, že jde o lucerny nepřátel a bez rozmyšlení se vrhne do boje.

Až poté, co vysílením padne na kolena, si uvědomí, že na něj vlastně nikdo neútočí. Všude kolem ale leží mrtvá těla zvláštních bytostí. Když si s hrůzou uvědomí, že jde o víly, které se vydaly na svatbu své přítelkyně, je už pozdě. Vzápětí jeho samotného i celý hrad smete obří bouře,

po níž zůstanou na místě jen ty trosky, které na něm stojí dodnes.

Víly se ale údajně nespokojí jen s ničivou bouřkou. Na místo sešlou prokletí, které zabrání hrad opravit. V troskách si pak pořádají slavnosti, což lze údajně i dnes na místě někdy zažít. Pro lidi má být ale takový zážitek poměrně nebezpečný. Nikdo, kdo v troskách hradu přespí, se prý již nevzbudí.