Jedna z největších historických sopečných erupcí na Novém Zélandu proběhla v roce 1886. Katastrofa si vyžádala mnoho lidských životů. Předzvěstí výbuchu sopky Mount Tarawera měla být přízračná maorská kánoe, která byla pozorována na tamním jezeře. Samotní Maorové ji označili jako waka wairua – kánoe duchů.

Kánoe waka jsou tradiční maorská plavidla. Vyráběna byla v různých velikostech, od malých kánoí pro rybaření až po velké válečné čluny dlouhé desítky metrů. Kánoe se stavěly z velkých kmenů. Na přídi měly lidskou podobu, ozdobná záď zobrazovala lidské postavy.

Fantomová kánoe

Přízračná kánoe se objevila na jezeře nedaleko sopky jedenáct dní před osudnou erupcí. Vidělo ji velké množství lidí. Ti zároveň odmítali, že by se stali obětí optického přeludu. Žádná taková kánoe se na jezeře neměla v inkriminovanou chvíli nacházet.

Záhadné plavidlo později zmizelo v mlze. Maorští kmenoví starší byli skálopevně přesvědčeni, že kánoe byla varováním před přicházející zkázou.

Původní obyvatelé Nového Zélandu přijali tezi, že i případná další erupce sopky Mount Tarawera bude anoncována opět tímto přízračným plavidlem waka.

Síly fyzikální, nebo záhrobní?

Existuje nějaké logické vysvětlení tohoto paranormálního jevu? Ano. Vědci se domnívají, že přelud kánoe způsobila vlna na jezerní hladině, kterou vyvolala seismická aktivita.

Zvažovala se i možnost, že kánoe byla kdesi „pohřbena“ a geologické síly ji náhodně uvolnily. Tomu však příliš neodpovídal popis tohoto plavidla. Svědkové uváděli, že na kánoi byli i veslaři velmi podivného vzhledu.

Maorové je považovali za duše mrtvých. Celou událost vnímali jako předzvěst čehosi děsivého. Turisté nad přízrakem jen nevěřícně kroutili hlavou. Za jedenáct dní se okolní krajina proměnila v sopečné peklo.