14. listopadu 1971: První kosmická loď – sonda Mariner 9 – se dostává na oběžnou dráhu Marsu.
Domů     Východočeská „Trója“: Skrývá nenápadný kopec tajemný hrad?
Východočeská „Trója“: Skrývá nenápadný kopec tajemný hrad?
od 8.12.2022
2.8tis
Tajemný hrad Homolka se měl nacházet v nejstarší části Náchoda, v současném katastrálním území Starého Města nad Metují. Zdroj obrázku: Johann Venuto (1746–1833), Public domain, via Wikimedia Commons
294
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Kdysi lidé také nevěřili, že pahorek Hisarlik v Turecku je něčím výjimečným. Prozkoumat se jej vydal Heinrich Schliemann (1822-1890) se svazkem Homéra v podpaždí. Ejhle, našel Tróju! Ve východočeském Náchodě je lokalita zvaná Homolka. Četba jakého díla slibuje cestu k objevení tajemství tohoto místa?

O popularizaci domnělého hradu na vrchu Homolka se zasloužil zejména náchodský pedagog a historik J. K. Hraše. Zdroj foto: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Vstupy do tajných podzemních chodeb vedoucích směrem k lokalitě domnělého hradu Homolka mají stále existovat i v areálu Státního zámku Náchod. Foto autor Tajemný hrad Homolka se měl nacházet v nejstarší části Náchoda, v současném katastrálním území Starého Města nad Metují. Zdroj obrázku: Johann Venuto (1746–1833), Public domain, via Wikimedia Commons Tajné podzemní chodby coby pozůstatek dávného hradu prý využíval i loupeživý rytíř Jan Kolda ze Žampachu. Zdroj obrázku: Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Homolka je návrší nad nejstarší části města Náchoda. Tato oblast je spojena s legendou o prastarém hradu, který zde byl vybudován na ochranu důležité obchodní stezky. Pravdou je, že se jedná o strategickou lokalitu nedaleko současné česko-polské hranice.

Pravděpodobně tudy kdysi vedla i jedna z pobočných linií proslulé jantarové stezky spojující oblast Středomoří s Baltským mořem.

Vstupy do tajných podzemních chodeb vedoucích směrem k lokalitě domnělého hradu Homolka mají stále existovat i v areálu Státního zámku Náchod. Foto autor
Vstupy do tajných podzemních chodeb vedoucích směrem k lokalitě domnělého hradu Homolka mají stále existovat i v areálu Státního zámku Náchod. Foto autor

Středověký hrad i slovanské hradiště

Na vrchu Homolka lze stále rozpoznat rozpoznat půdorys dávného opevnění . Mělo být doplněno vysokým a mohutným obranným valem.

Je vysoce pravděpodobné, že se do těchto míst vydával často na procházku i jistý Jan Karel Hraše (1840-1907), pedagog, nadšený archeolog a spisovatel. Právě on vypracoval teorii, že v těchto místech byl kdysi postavený hrad a vyhloubeny tajné podzemní chodby.

Legenda o hradu ukrytém pod povrchem byla rozšířena i o domnělé slovanské hradiště, na jehož základech byla modernější fortifikace vybudována.

Pokud se tedy k tureckému Hisarliku vydal Schliemann vybavený výtiskem homérského eposu Illias, v Náchodě byly vždy pro hledače hradu Homolka nejlepším čtivem práce historika J. K. Hrašeho.

O popularizaci domnělého hradu na vrchu Homolka se zasloužil zejména náchodský pedagog a historik J. K. Hraše. Zdroj foto: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
O popularizaci domnělého hradu na vrchu Homolka se zasloužil zejména náchodský pedagog a historik J. K. Hraše. Zdroj foto: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vrchol kopce středem pozornosti

Zajímavé ovšem je, že se možná existence hradu Homolka připomíná i v dalších historických citacích a pověstech. Jeden z těchto zdrojů se váže ke skutečné historické postavě.

Byl jí Jan Kolda ze Žampachu (1407-1462), žoldnéř a lapka, který určitou dobu Náchod ovládal. Právě Kolda měl tajnou hradní chodbu v lokalitě Homolky využít v rámci jedné dramatické bojové akce.

Tajné podzemní chodby coby pozůstatek dávného hradu prý využíval i loupeživý rytíř Jan Kolda ze Žampachu. Zdroj obrázku: Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Tajné podzemní chodby coby pozůstatek dávného hradu prý využíval i loupeživý rytíř Jan Kolda ze Žampachu. Zdroj obrázku: Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Pověst o hradu Homolka i o rozsáhlém podzemí je v Náchodě stále živá i navzdory tomu, že v roce 1979 byl vrch Homolka podroben profesionálnímu archeologickému průzkumu. Středověký hrad ovšem nalezen nebyl.

Viditelný půdorys opevnění byl označen za dávný středověký lom. Jiné teorie v něm však vidí spíše pozůstatek fortifikace z takzvané sedmileté války (1756-1763).

Epilog

Východočeská „Trója“ stále skrývá tajemství. Možná už si někdo dal to správné novoroční předsevzetí, pod stromeček si napsal o lopatu a pravidelně usíná se svazkem J. K. Hrašeho na polštáři. Trója už byla objevena. Nyní je na řadě Homolka!

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 14.11.2026 173
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 1.8tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
epochaplus.cz
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie. Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
21stoleti.cz
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Suba
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz