Napsal svá slavná díla Shakespeare? Literární historici se o tom vesele hádají už dlouho. Ve skutečnosti to mohl být někdo úplně jiný, nebo rovnou několik lidí!

Už od 19. století se objevují pochyby, zda mohl geniální dramata napsat syn rukavičkáře z městečka Stratford nad Avonou. O jeho vzdělání toho moc nevíme, protože se nedochovaly žádné záznamy.

Víme, že se v osmnácti letech oženil s o osm let starší Anne Hathaway, která mu porodila tři děti. Ostatkům Shakespeara a jeho ženy mohou návštěvníci vzdát hold v malém kostelíku v rodném městě.

Kdo ale skutečně leží pod náhrobní deskou s vytesaným jménem William Shakespeare?

Jak mohl městský synek psát dramata z prostředí šlechtických dvorů, aniž by se tam pohyboval? Byl to snad nějaký zcestovalý šlechtic, jehož identita neměla být prozrazena? Za proslulým jménem se mohl skrývat anglický filozof, vědec a politik Francis Bacon.

Teorie o jeho autorství tvrdí, že by mu mohlo psaní her zabránit v kariéře politika, ale v jeho esejích a dílech Shakespeara jsou některé shodné myšlenky. Mluví se i o šifře, kterou Bacon ve svém díle zanechal.

Ta údajně potvrzuje, že on a Shakespeare jsou tatáž osoba, a dokonce, že byl utajeným synem královny Alžběty I.

Od počátku zpochybňování Shakespearovy identity se rozšířilo asi 70 různých teorií o jeho skutečném původu. Jedním z potenciálních autorů je také Christopher Marlowe, další důležitý dramatik alžbětinské doby.

Sice také pochází z nižších vrstev, ale měl univerzitní vzdělání z Cambridge. Bývá popisován jako špion anglické vlády, čemuž nahrávají dlouhé absence v jeho školní docházce.

Marlowe byl údajně zabit v hospodské potyčce roku 1593, ale prý zemřel jen naoko a dál publikoval jako William Shakespeare. Mohl tak uniknout trestu za tehdy zakázaný ateismus.

Nebo Shakespeare nebyl jen jeden konkrétní člověk, ale celá skupina lidí? Poprvé se tato teorie objevila už v roce 1857, rozpracoval ji ale až anglický spisovatel Gilbert Slater ve své knize Sedm Shakespearů (1931).

Shakespearem mělo být sedm lidí, převážně politiků, kteří se nějakým způsobem v životě zklamali. To odráží i jejich dramata, která navíc obsahují velké množství znalostí z politiky, námořnictví, zeměpisu i historie.

Podle Slatera je nemožné, aby celé dílo vytvořil jeden člověk, navíc nevzdělaný. Do této skupiny patří například zmíněný Francis Bacon, dále Walter Raleigh či básnířka a šlechtična Mary Sidney.

Mohli společně vytvářet geniální díla, aniž by se o tom dochovaly jakékoli záznamy?

Kromě dramatikovy identity je záhadou i jeho sexuální orientace. Jak se dokázal vcítit do tolika různých mužských a ženských různých osob? Klíč by měl údajně být v jeho sonetech. Celkem 126 ze 154 jeho většinou milostných sonetů bylo totiž adresováno muži.

Během viktoriánské éry ale bylo mnoho z nich pozměněno, aby adresátem byla žena. V prudérní době nebylo společensky únosné, aby byl největší dramatik dějin gay.