Píše se rok 1645 a strašlivá třicetiletá válka trvá už osmadvacet let. Všude najdete vypálené vesnice a mrtvé. Řádění zběsilých švédských vojáků totiž unikne jen málokdo. Zachránila tehdy jednu středočeskou obec zoufalá modlitba?

V lesích a lukách okolo středočeské vesnice Jankov se tedy shromažďují vojáci znepřátelených velmocí – na jedné straně císařští, na druhé Švédové.

Šestého března dochází k jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války (1618 – 1648), na bojišti zahyne 6 500 mužů. Švédové vedení generálem Lennartem Torstensonem vyhrávají.

Lid z okolních vsí, které jsou nemilosrdnými seveřany zle zužovány, drancovány a vypalovány, prchá do blízkého městečka Votic. Dočkají se zde toužebné záchrany?

MĚLA MODLITBA ZÁZRAČNOU MOC?

Ve zdejším klášteře františkánů je uložena kopie Cranachova obrazu Panny Marie Pomocné – Pasovské. Vyděšení lidé se k Panně Marii zoufale modlí a opravdu! Švédové proslulí svým nevybíravým chováním ponechají Votice bez povšimnutí a odtáhnou na Vídeň.

Udělala votická Bohorodička zázrak? Nebo generál Torstenson jen spěchal za dalšími válečnými úspěchy? Každopádně nebyl by to údajně jediný podobný případ, kdy se v okolí obrazů nebo soch světců dějí podivné věci.

Zatímco někteří světci na obrazech mají měnit výraz tváře, jiní ronit krev, či uzdravovat nemocné. Zapůsobil takto v roce 1645 i votický obraz, nebo tuto moc měla modlitba zoufalých Čechů?

Nicméně o 305 let později už zázračná Madona své ctitele nezachránila. Roku 1950 byl votický klášter přepaden státní bezpečností, řeholníci odvlečeni a zdejší vzácná knihovna zničena…

Foto: Wikipedia.org