Skip to content

Záhada brutální vraždy knížete Václava

Václava podle jedné verze nejprve napadá sám Boleslav, ale když vychází najevo, že Václav je silnější, přispěchávají členové Boleslavova „komanda“ svému pánovi na pomoc a po boji Václava probodávají.

O životě knížete Václava I. nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Jisti si dokonce nejsme ani datem, místem a okolnostmi jeho smrti. Kdy přesně žil a jakým způsobem zemřel?

Opravdu za jeho smrtí stál jeho bratr Boleslav I., jak se uvádí v učebnicích dějepisu?

Dochované legendy uvádějí, že 28. září 929 nebo 28. září 935 dochází ve Staré Boleslavi k úkladné vraždě českého knížete VÁCLAVA I. (*907?), kterou má mít na svědomí jeho bratr BOLESLAV I. (915? – 972?).

Zároveň jsou Boleslavovými muži údajně vyvražděni i členové Václavovy družiny. Existují však názory, že tenkrát mohlo jít jen o nešťastnou náhodu nebo pouhé bratrské nedorozumění s tragickým koncem. Nikoliv tedy o vyvrcholení mocenského boje mezi dvěma tábory Přemyslovců, jak zní nejčastější verze historiků. Byl tedy kníže Václav skutečně zavražděn?

Související články

Záhadné zmizení eskymácké vesnice

Že čas od času záhadně zmizí nějaká osoba, která již o sobě nezanechá nějakou zprávu, není až tak výjimečný případ. Mohou v tom hrát roli jak osobní indispozice, například duševní nemoc, ztráta milované osoby, dluhy apod., nebo vnější okolnosti, například únos za účelem výkupného, nešťastná událost, či jiná okolnost. Tyto příčiny se obvykle dají vysledovat […]

Potštejnský poklad: Opravdu existuje?

Téměř čtyřicet let hledal potštejnský poklad hrabě Chamaré, kterému hrad patřil v 18. století. Pátral tak usilovně, až tím inspiroval Aloise Jiráska k napsání příběhu jménem Poklad. Hrabě sice neuspěl, ale příběh o loupeživém rytíři Mikuláši, který hrad obýval a také v něm skonal rukou budoucího krále Karla IV., stále jitří fantazii jeho následovníků. Mikuláš […]

VIDEO: Znáte nejstrašidelnější místa Nizozemí?

Náhodný kolemjdoucí zahlédl v okně malou postavu. Zdálo se mu to, nebo se v ulici Prinsengracht objevuje duch slavné Anny Frankové (1929 – 1945)? Ale nejen tato židovská dívka se má v Holandsku zjevovat po své smrti! Mezi strašidelnými místy Nizozemí nechybí další domy, nebo zámky, i kláštery. Znáte je všechny?

A jestliže ano, kdy a jak se to stalo?

A co když mají nakonec pravdu ti, kteří tvrdí, že Václav a Boleslav I. byli jedna a tatáž osoba! Jejich jména totiž znamenají to samé – „více slav“ („bole“ znamená více – pozn. red.)!

CHCEŠ MÍR? ZAPLAŤ!

Abychom lépe pochopili Václavovu politiku, přenesme se do tehdejší střední Evropy.

Na počátku 10. století se těžiště politické moci v římskoněmecké říši přesouvá z Bavorska do Saska, a to v souvislosti s nástupem energického saského panovníka JINDŘICHA I. PTÁČNÍKA (876 – 936) na trůn.

Rodící se český stát se tak musí vyrovnávat se sílícím tlakem sousední říše. Ačkoli má Václav s Jindřichem v počátku svého vládnutí (kolem roku 924) poměrně dobré vztahy, výpady Jindřichových vojsk i vojsk bavorského vévody ARNULFA BAVORSKÉHO (? – 937) do Čech na sebe nenechávají dlouho čekat. V roce 929 pak pronikají přes severní a jihozápadní Čechy až k Praze!

Nenechte si ujít

V Egyptě našli tři tisíce let starý sýr

Podivnou bílou látku našli archeologové v rozbité nádobě starobylé hrobky. Někdo tvrdí, že je to sýr. Více než 3200 let stará potravina byla původně objevena zároveň s hrobem vysoce postaveného egyptského úředníka Ptahmese. Látku zahrnuli odborníci do oficiální studie a prohlásili, že jde o mléčný výrobek. „Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarší pevný zbytek sýra, který […]

Ochrana před uhranutím? Rusové mají vskutku specifický způsob

Z historie, ale též ze současnosti známe mnoho a mnoho způsobů, jak se lidé ve světě chrání před uhranutím. Tak třeba u nás se obecně vzato nejčastěji používá červená barva. Ale co třeba takové Rusko? Odpověď Vás možná trochu překvapí… Stačí třeba jen nepřívětivý pohled spolucestujícího na protějším sedadle v autobuse, aby se řada lidí […]

Hrad Moosham s doteky nadpřirozena

V blízkosti rakouského Salzburgu na skalách ve výšce přes 1000 metrů n. m. se vypíná hrad Moosham. Původně zde byla římská strážnice, která byla ve 13. století přestavěna na mohutný hrad. Jeho historie z něj učinila jedno z neděsivějších míst, přezdívané „čarodějnický hrad“. Kdysi byl hrad Moosham sídlem inkvizičního tribunálu proti potírání kacířství. S tím […]

Co je cílem těchto útoků?

Vynucení si poplatku za mír, tzv. tributu pacis. A protože si Václav údajně nepřeje, aby jeho země byla pleněna, raději se tomuto požadavku podrobuje.

BOLESLAVŮV PLÁN

Poplatek za mír podle historika FRANTIŠKA PALACKÉHO(1798 – 1876) obnáší každoroční dávku ve výši 500 hřiven (asi 125 kilogramů) stříbra a 120 volů.

O skutečné výši tributu se ale nezmiňuje žádný z tehdejších kronikářů (až kronikář KOSMAS v roce 1040 – pozn. red.). Proto je dnes mnoha historiky zpochybňována. Kvůli této otázce však mezi Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem údajně panují spory.

Zatímco Václav území ostatních českých knížat, která postupně dobývá, neobsazuje a spokojuje se s jejich slibem závislosti, Boleslav si prý přeje pevně ovládnout celé Čechy. Chce se zemských knížat zbavit a dosadit na jejich území správce, kteří budou od zdejšího obyvatelstva vybírat daně.

Za ty chce vybudovat vojsko a postupně se zbavit závislosti na Sasku.

OCHROMENÝ PTÁČNÍK

Václav s Boleslavovým postupem podle nejčastější verze nesouhlasí a Boleslav ho kvůli tomu považuje za zbabělce. Může to být motiv k Václavově vraždě? Podle některých historiků ano. Tito odborníci tvrdí, že Boleslav připravuje proti Václavovi spiknutí. Jejich teorie se opírá o fakt, že na podzim roku 935 je Jindřich I. Ptáčník během lovu postižen mrtvicí, po níž zůstává zcela paralyzován.

Tato informace způsobuje velké pozdvižení nejen v pražském sídle knížete Václava, ale i ve Staré Boleslavi. Právě pro nespokojeného Boleslava a jeho lidi má totiž Jindřichovo vyřazení z politiky znamenat odstranění velké překážky z cesty k uchopení moci v Čechách.Václav se totiž jen sotva může spoléhat na to, že v případě ohrožení požádá Jindřicha o pomoc.

BYLO TO SPIKNUTÍ?

Boleslav a jeho poradci údajně začínají hledat způsob, jak se Václava zbavit. Zároveň si asi dobře uvědomují, že je takřka nemyslitelné, aby na svou stranu přetáhli Václavovu ozbrojenou družinu – jakési jádro armády, jíž kníže disponuje a s níž se Boleslavovi muži nemohou měřit. Zřejmě se tedy rozhodují zvolit trik a zvou Václava do Staré Boleslavi. Pod jakou záminkou? Verzí je hned několik!

Buď aby se zúčastnil oslav svátku svatých mučedníků Kosmy a Damiána, případně aby byl přítomen křtu Boleslavova syna STRACHKVASE či výročí zasvěcení místního kostela.

KOMANDO ÚTOČÍ!

Jenže Boleslavovo spiknutí prý nezůstává Václavovi utajeno, a proto na jeho hrad přijíždí obklopen svým vojskem. Po slavnosti se chystá opět odjet do Prahy, ale je Boleslavem přemluven, aby ještě zůstal a zúčastnil se slavnostní večeře. Přes noc se pak Boleslav a jeho muži TIRA, TUŽA a ČESTA údajně scházejí na dvorci velmože HNĚVSY a plánují další postup. Jaké mají možnosti?

Buď Václava zabijí ve spánku (ovšem to by se museli vypořádat s jeho strážci), nebo jej budou muset zastihnout někde o samotě. A taková příležitost skutečně přichází!

Vědí totiž o Václavově zvyku navštěvovat ještě před rozedněním kapli, a to jen v doprovodu svého sluhy.

Právě toho Boleslavovi lidé podle dochované První staroslověnské legendy o knížeti Václavu z první poloviny 10. století využívají. Ukrývají se poblíž kostela a čekají. Legenda uvádí, že Václava nejprve napadá sám Boleslav, ale když vychází najevo, že Václav je silnější, přispěchávají členové Boleslavova „komanda“ svému pánovi na pomoc a po boji Václava probodávají.

Jeho mrtvé tělo pak nechávají ležet na prahu kostela.

STÁLO ZA TÍM „HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ“?

Nejde však o jedinou teorii Václavovy vraždy. Podle dalšího možného výkladu je Václav před kostelem zavražděn jen kvůli obyčejnému bratrskému nedorozumění, kdy mezi ním a Boleslavem dochází k výměně názorů. Boleslava totiž rozčiluje Václavova povýšenost, se kterou ho prý jeho bratr oslovuje. Proto v určitém okamžiku tasí meč a vrhá se na svého staršího bratra.

Ten však, protože je silnější, Boleslava odzbrojuje a povaluje ho na zem. Vyděšený Boleslav volá o pomoc. Uvědomuje si totiž, že ho teď Václav – coby český kníže – může krutě potrestat. V tomto okamžiku se objevují členové Boleslavovy družiny, a když vidí Václava, jak s mečem stojí nad ležícím Boleslavem, vrhají se svému pánovi na pomoc a Václava ubíjejí.

Která z uvedených teorií je pravděpodobnější? Těžko říct – obě totiž vycházejí jen z dochovaných legend.

A ty, jak známo, mohou být do značné míry zkreslené.

VRAŽDIL OPRAVDU BOLESLAV?

Co když byl však Václavovým vrahem úplně někdo jiný než Boleslav a jeho muži? Tento názor zastává současný český publicista VÁCLAV TATÍČEK, který ve své knize Boleslavské atentáty – Atentát první.

Případ Václav, nové šetření jeho vraždy obviňuje na základě ilustrací latinsky psané Gumpoldovy legendy z 10. století z Václavovy vraždy jednoho z českých knížat z Kouřimi, jenž se Václavovi v tehdejší době odmítá podrobit – RADSLAVA ZLIČSKÉHO (konec 9. století – 1. polovina 10. století).

Ačkoli historikové tuto teorii spíše odmítají, není bez zajímavosti, že sám Boleslav nechává 4. března 938 Václavovy ostatky přenést z Boleslavi na Pražský hrad a uložit je ve Václavem vybudované rotundě sv. Víta po pravé straně oltáře.

Proč? Chce snad ze sebe tímto veřejným pokáním smýt vinu za smrt svého bratra a ulevit tak své duši? Nebo má bratra na svědomí někdo jiný a chce Václavovi poskytnout ten nejdůstojnější odpočinek?

KAM SE PODĚL KOSTEL?

Velký otazník visí i nad místem samotného zločinu. Kde k němu došlo? Podle nejznámější verze umírá kníže Václav u dveří kostela ve Staré Boleslavi. Kam ale tento kostel zmizel? Archeologové po něm totiž nenašli vůbec žádné stopy! Spory se také dodnes vedou o samotné datum úkladné Václavovy vraždy.

Z legend vyplývá, že Václav je zavražděn den po svátku svatých mučedníků Kosmy a Damiána, který západní křesťanská církev slaví 27. září. Problém je však v tom, že autor První staroslověnské legendy o knížeti Václavu používá byzantský kalendář.

Podle něho se tento atentát má udát roku 6437 od stvoření světa, druhou indikci, třetí měsíční kruh, den po svátku Kosmy a Damiána.

Překladatelé shodně s další Kristiánovou legendou „překládají“ toto datum jako pondělí 28. září 929.

929, NEBO 935?

Panuje však na tomto roku shoda? Nikoli! Přijímají ho sice slavní středověcí kronikáři jako VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN (? – 1553), ale je tu ještě druhá možnost. Ta, že Václav je zavražděn až v roce 935. Podle čeho se tak dá soudit? Patrně podle jediného serióznějšího pramene z tehdejší doby – kroniky saského letopisce WIDUKINDA Z CORVEY (925? – 973).

Ten, aniž by výslovně uvedl letopočet, se totiž zmiňuje o tažení Jindřicha I. Ptáčníka proti Polabským Slovanům a do Čech. A protože životní osudy tohoto vladaře jsou poměrně podrobně zmapovány, můžeme toto tažení klást do roku 929 – tedy do roku údajného atentátu na Václava. Právě o Václavovi se tu mimo jiné píše, že zůstává Jindřichovi „věrným a užitečným“.

Mohl by to však o něm Widukinda napsat, kdyby byl český patron už po smrti?

Lebka knížete Václava je uložena v pražském Chrámu sv. Víta.

O ŠEST LET POZDĚJI

Historikové proto datum Václavovy smrti posunují o šest let – na 28. září 935. Proč zrovna na tento rok? Protože během něj připadlo 28. září také na pondělí! Tento den v týdnu má totiž svou určitou logiku – slavnostní hostiny se odbývaly právě v neděli.

Navíc o rok později, v roce 936, saský král Jindřich umírá, takže se do těchto šesti let vejde i Widukindovo kladné hodnocení sasko-české spolupráce. Napovědět nám také může i Boleslavův věk. Ten zřejmě přichází na svět v roce 915, a kdyby bratra se svými přívrženci zabil v roce 929, bojoval by o trůn už ve svých 14 letech – tedy v době, kdy byl ještě nezletilý a musel být někým zastoupen.

Je možné, že by tento fakt žádný kronikář nezmínil?

URČILA VÁCLAVOVU SMRT CÍRKEV?

Václav by v roce 929 pravděpodobně zemřel jako dvaadvacetiletý. Byl by v tomto věku schopen tolika záslužných skutků, kolik mu připisují legendy? I proto se zdá být logičtější, abychom za letopočet oné krvavé události ve Staré Boleslavi považovali spíše rok 935.

Na druhou stranu však nesmíme zapomínat, že 28. září bylo možná vybráno církví až dodatečně, protože na něj prostě připadal volný sváteční den. V takovém případě bychom však o Václavově smrti jistě nevěděli takřka nic…

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Aston Martin vyvíjí vlastní ponorku
21stoleti.cz

Aston Martin vyvíjí vlastní...

Většina z nás zná legendární filmy,...
Největší motýl světa žije jen pár dní!
epochalnisvet.cz

Největší motýl světa žije jen...

V České republice narazíte na motýly, velké...
Obrazem: Nejobludnější zeď v dějinách
epochaplus.cz

Obrazem: Nejobludnější zeď v...

Symbolem železné opony byla zeď, která na...
Jak se dříve vařilo pivo?
epochalnisvet.cz

Jak se dříve vařilo pivo?

Kdy a kde se vlastně objevilo první pivo? Jak...
Klasika i nečekané efekty, dekory a barvy
rezidenceonline.cz

Klasika i nečekané efekty,...

Koberce v poslední době...
Čeká nás doba neviditelných tanků?
21stoleti.cz

Čeká nás doba neviditelných...

Vývoj zbraní jde mílovými kroky kupředu, a...
Bára Kodetová: Koupil jí Pavel Šporcl zlatou klec?
nasehvezdy.cz

Bára Kodetová: Koupil jí...

Jsou to už tři roky, co se PAVEL...
Dana Syslová: Bojí se odmítnout roli
nasehvezdy.cz

Dana Syslová: Bojí se...

V Ulici hraje DANA SYSLOVÁ (72) už...
Rekordní prodej whisky z roku 1926
iluxus.cz

Rekordní prodej whisky z...

Vzácná láhev nejdražší whisky na...
Nejstarší sýr na světě byl objeven v Egyptě
21stoleti.cz

Nejstarší sýr na světě byl...

Pokud se budeme bavit o Egyptě a tamní...
TOP 5 nejděsivějších pravěkých monster!
epochaplus.cz

TOP 5 nejděsivějších...

Například takový Argentinosaurus,...
Kouzelná tři písmenka: R, N, A: Jak stojí za vznikem života?
epochaplus.cz

Kouzelná tři písmenka: R, N,...

Za pozemským životem stojí molekuly...