22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Záhada Býčí skály: Nový výzkum odhaluje, jak mohla vypadat tajemná komora
Záhada Býčí skály: Nový výzkum odhaluje, jak mohla vypadat tajemná komora
od 24.8.2026
3.1tis
343
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy.

Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely.

Příběh začíná v roce 1872, kdy archeolog Jindřich Wankel (1821-1897) v jeskyni odhaluje nález, který působí jako výjev z dávného rituálu.

Objevuje lidské kosti, desítky lebek se stopami násilí, zvířecí pozůstatky, části vozů, zbraně, bronzové nádoby, šperky, jantar, sklo i slavnou bronzovou sošku býčka. Soubor je natolik mimořádný, že se kolem něj okamžitě rodí otázka:

jde o pohřeb, masakr, obětiště, nebo něco mnohem složitějšího? Dnešní archeologie už Wankelovu představu jednoduchého „velmožského pohřbu“ nepřebírá bez výhrad.

Výzkum ukazuje, že materiál pochází z mimořádně bohatého prostředí pozdní doby halštatské, přibližně z 6. století před naším letopočtem.

Keramika navíc naznačuje, že rozsáhlý soubor mohl být do jeskyně uložen v souvislosti s významnou společenskou vrstvou v době změn a pronikání vekerzugské kultury na jižní Moravu.

Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále. Foto: Lasy/Creative Commonns/CC BY-SA 3.0
Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále. Foto: Lasy/Creative Commonns/CC BY-SA 3.0

Nešlo o vysoký žár

Právě tady přichází nejzajímavější novinka současného výzkumu. Studie zveřejněná v roce 2026 se zaměřuje na drobné úlomky mazanice, které mohou na první pohled působit jako bezvýznamný stavební odpad.

Ve skutečnosti ale pomáhají rekonstruovat podobu konstrukcí v jeskynní předsíni.

Odborníci analyzují materiál získaný při starších výzkumech z let 1937–1943 i při revizním výzkumu v letech 2020–2021. Pomocí rentgenové difrakce, rentgenové fluorescence a radiokarbonového datování zjišťují, že mazanice souvisí s halštatskou aktivitou v jeskyni.

Analýzy zároveň ukazují, že materiál nebyl vystaven vysokému žáru. To je důležité, protože nová data podporují představu, že v jeskyni skutečně existovaly dřevěno-kamenné pohřební konstrukce či komory opatřené povrchem z mazanice.

Býčí skála tak začíná připomínat ještě méně jednoduché místo, než se původně zdálo.

Nálezy z Býčí skály. Foto: Lasy/Creative Commonns/CC BY-SA 3.0
Nálezy z Býčí skály. Foto: Lasy/Creative Commonns/CC BY-SA 3.0

Otázky zůstávají

Záhada tím ale nezmizí, naopak se prohlubuje. Býčí skála totiž představuje prostor, kde se setkávají předměty z různých kulturních oblastí.

Archeologové zde nacházejí doklady dálkových kontakt, jantar pochází ze severnějších oblastí Evropy, některé nádoby a kovové předměty mají analogie v Itálii, jiné prvky souvisejí s východními kulturními okruhy.

Neobvyklá je také kombinace lidských ostatků, zvířat, luxusních předmětů, vozů, zbraní a kovárny.

Právě proto dnes převládá opatrnější interpretace: jeskyně pravděpodobně neslouží jen jedinému účelu a její prostor může být spojen s komplikovanými pohřebními a rituálními aktivitami.

Starší hypotézy o katastrofě způsobené výbuchem nebo zřícením se přitom v odborné literatuře ukazují jako problematické. Býčí skála tedy ani po více než 150 letech výzkumu nevydává své tajemství celé. Nejnovější poznatky však mění způsob, jakým se na ni díváme.

Už nejde pouze o otázku, kdo v jeskyni zemřel, ale také jak byl celý prostor vytvořen, k čemu sloužil a proč do něj lidé ukládali tak neobvyklou směs předmětů a ostatků.

A právě nové analýzy stavebních pozůstatků ukazují, že odpověď může být ukryta v detailech, kterých si první badatelé vůbec nemohli všimnout.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
od 21.11.2026 2.1tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 3.1tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 3.0tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.4tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz