Na různých místech Evropy včetně Česka a Slovenska před tisíci lety vznikaly zvláštní kruhové stavby. Archeologové jim říkají rondely, ale jejich účel se jim nikdy nepodařilo definovat a pramálo se ví také o jejích stavitelích.

Jsou to pravěká závodiště, obětiště, astronomické observatoře či snad nějak souvisí prouděním zemské energie? Kdo a proč je vůbec postavil?

Mnohé z nich už téměř pohltil čas a pozorovatele ze země by ani v nejmenším nenapadlo, že se v daných místech před několika tisíci let nacházela velká a zřejmě celkem důležitá stavba.

Až díky leteckému mapování krajiny je vědcům umožněno spatřit dávno zaniklé kruhové struktury umělého původu. Říká se jim rondely a v Evropě jich bylo dosud nalezeno kolem dvou stovek, z toho několik desítek na území Česka a Slovenska.

I přes poměrně vysoký počet odhalených pozůstatků toho o pravěkých kruhových stavbách víme jen velmi málo. Archeologové sice dokáží poměrně přesně zrekonstruovat, jak v době své slávy vypadaly, ale jejich využití zůstává zahaleno tajemstvím.

Záhadné rondely se znovu dostávají do popředí v létě 2022, kdy archeologové nedaleko Prahy odkrývají 7000 let starou stavbu. Pomůže tento objev odpovědět alespoň některé otázky vážící se k rondelům?

Rondely v Česku a na Slovensku: Stářím předčí Stonehenge i egyptské pyramidy!

Drtivá většina pravěkých rondelů není ze země vůbec viditelná, v lepším případě po nich v krajině zůstal jen nepatrný val dávno zarostlý trávou.

To je také důvod, proč je větší pozornost věnována jejich esteticky přitažlivějším příbuzným, jako jsou například legendární kamenné kruhy Stonehenge.

Rondely jsou ovšem v porovnání s těmito megalitickými památkami mnohem starší a přinejmenším stejně tak záhadné. I když jejich podobu nyní známe jen díky leteckému mapování terénu a pečlivé práci archeologů, před tisícovkami let muselo jít o působivé stavby.

Měly kruhový půdorys a jejich průměr mohl být 30 až 240 metrů, ale nejčastěji se pohyboval v rozmezí 60 až 80 metrů. Kruh byl přerušen několika vchody, zpravidla čtyřmi, které byly často orientované podle světových stran.

Ohraničené byly nevysokým valem a jedním až třemi příkopy a jámami, do nichž stavitelé vsadili dřevěnou palisádu. Dřevěné kůly byly později zřejmě nahrazeny kameny, díky čemuž vznikají známé kamenné monumenty.

Rondely jsou tedy staršími předchůdci kruhů Stonehenge a dalších podobných památek. Co o nich ale víme? Archeologové o nich mohou s jistotou říci jen velmi málo.

Přírodní divadlo

Rondely jsou nacházeny na různých místech Evropy. Objevují se v Rakousku, Německu i Velké Británii. Za zmínku však rozhodně stojí, že mezi nejstarší a nejvýznamnější naleziště patří ta v Česku a na Slovensku.

Každý ze zdejších rondelů má svá vlastní specifika, která jej odlišují od ostatních, jedna věc ale všechny spojuje – stavba vždy dokonale využívá okolní terén.

Začleněním krajinných prvků se architektura rondelů rozšiřuje o celou dimenzi a ve správný čas nabízí pozorovateli úchvatnou podívanou. Příkladem takového přírodního divadla je nejznámější tuzemské naleziště mezi obcemi Těšetice a Kyjovice.

Právě zdejší rondel v 60. letech minulého století odstartoval výzkum těchto staveb. Půdorys rondelu je v tomto případě mírně elipsovitý a jeho delší osa směřuje na východ do prostoru mezi blízkým návrším a Děvínem.

Přesně mezi těmito dvěma vrcholy může pozorovatel stojící uprostřed rondelu sledovat východ slunce o jarní a podzimní rovnodennosti. Je takové umístění náhodné, nebo stavitelé věděli přesně, co dělají?

Sluneční podívaná

O zcela záměrném umístění rondelů a jejich jednotlivých prvků vypovídá fakt, že podobné vlastnosti lze pozorovat také u dalších rondelů i jejich kamenných nástupců.

Velmi působivou podívanou nabízí také známý rondel u obce Byseň u Slaného, jehož pravděpodobný vznik je datován do doby 5. tisíciletí př. n. l.

Ten ze svého středu umožňuje pozorovat východ slunce o letním slunovratu v zákrytu s Řípem a bližším kopcem Řípec, zatímco jeden lunární měsíc před slunovratem a lunární měsíc po slunovratu slunce při pozorování z téhož místa vychází v sedle Bezdězu.

Pro tyto vlastnosti je rondel občas označován jako astronomické divadlo. Jsou tyto stavby budovány jen pro příležitostné pozorování esteticky působivých východů či západů slunce, nebo mají pro tehdejší stavitele mnohem hlubší význam?

Pomáhaly zemědělcům?

Na pohyb nebeských těles odkazují také rondely na Slovensku. U obce Svodín na jihozápadě země stojí kruhová stavba z doby přibližně 4500 př. n. l., která zdejší naleziště proslavila i daleko za hranicemi.

Jeho architektura odkazuje na nejsevernější a nejjižnější východ Měsíce. Každá z bran rondelu je orientovaná na konkrétní bod na horizontu, kde Měsíc zapadal, či vycházel.

Proč byl pohyb Slunce či Měsíce tak důležitý, že podle něj lidé doby kamenné začali orientovat vůbec první stavby na území Evropy?

Stavitelé rondelů patří mezi první zemědělské kultury na našem území a astronomicky významné dny, jako je slunovrat nebo rovnodennost, jsou pro ně proto nesmírně důležité. Jejich určení však není vůbec jednoduché.

Je tedy možné, že rondely měly jednoduše usnadňovat lidem život. Mohlo ale také jít pouze o jejich vedlejší vlastnost, přičemž primární účel zůstává vědcům neznámý.

Záhada u Prahy

Během uplynulého léta se do centra pozornosti dostává rondel v Praze-Vinoři, o němž v červenci 2022 informují také četná zahraniční média.

Struktura je stará přibližně 7000 let, což znamená, že byla vybudována mnohem dříve než například Stonehenge či egyptské pyramidy. Má se za to, že jde zřejmě o dílo s vypíchanou keramikou, která na našem území působila na počátku 5. tisíciletí př. n. l.

a vyznačovala se keramikou zdobenou klikatými pásy jednotlivých vpichů. Vinořský rondel s průměrem 55 metrů patří mezi ty spíše menší, je ale výjimečný tím, že na rozdíl od drtivé většiny dalších podobných staveb má pouze tři vchody.

Navzdory stáří rondelu jsou jeho pozůstatky také výjimečně zachovalé. Vědci jej navíc mohou zkoumat téměř v celé ploše, což se také nepoštěstí vždy.

Naskýtá se tak vzácná příležitost odebrat vzorky pro přesné datování a další přírodovědné analýzy z různých částí původní stavby. Můžeme zatím jen doufat, že se díky novému výzkumu podaří zodpovědět alespoň některé z mnoha otázek obklopující záhadné stavby.

Zatím toho o rondelu ve Vinoři víme stejně málo, jako o všech ostatních. Bude právě tento rondel tím, který tajemství staveb prolomí?

Účel stále neznámý: Slouží jako kalendář, obětiště či k pravěkým hrám?

Rondely u nás vznikají v poměrně krátkém časovém období na konci doby kamenné, tedy v době, kdy jsou k dispozici pouze nástroje z kamene, dřeva či případně zvířecích kostí.

Na vybudování takto propracovaných struktur museli tehdejší stavitelé vynaložit obrovské úsilí. Vyrůstají často v blízkosti pravěkého sídliště a podle archeologů se stavbou pomáhali také obyvatelé dalších sídlišť v okolí.

Z toho lze vyčíst, jak moc byly rondely pro kulturu jejich stavitelů důležité. Poněkud zarážející je proto fakt, že lokality s rondely byly překvapivě rychle opuštěny, což vědcům ještě ztěžuje hledání jejich hlavního účelu.

„Odborníci se většinou klaní k názoru, že se rondely nepoužívaly déle než po jednu generaci. Poté byly opuštěny a jen zřídka se dočkaly nějakého druhotného využití,“ popisuje český spisovatel Aleš Česal (*1976). Co mohlo vést k jejich opuštění?

A proč by dávná kultura za ohromného úsilí stavěla něco, co nemíní dlouhodobě využívat?

Víme, co rondely nejsou

Archeologové pracují s myšlenkou, že došlo k nějaké společenské změně, kdy rondely už nemohly plnit svou dřívější funkci a jednoduše se přestaly používat.

O jaké změny konkrétně šlo, však nikdo netuší, a tak opuštění rondelů zůstává stejně nejasné jako okolnosti jejich vzniku. Proč byly v první řadě vůbec budovány? Teorií bylo vyřčeno již nepřeberné množství a pro každou lze najít několik podpůrných důkazů.

Vzhledem k absenci jakýkoliv běžných předmětů denní potřeby při vykopávkách, lze vyloučit, že by byly součástí pravěkého sídliště. Neplní ani funkci opevnění, na to jsou příliš křehké.

Zároveň nejde o pohřebiště, neboť s kromě několika případů nejsou na místě odhaleny žádné kosterní pozůstatky. Výjimku tvoří například nedokončený rondel u obce Borová na západě Slovenska.

Jeho stavitelé byli zřejmě zmasakrováni nepřítelem a naházeni do příkopu. Od té doby už oblast nikdo neobýval. S jistotou tedy dokážeme říci, co rondely nejsou. O tom, co by být mohly, se názory dramaticky rozcházejí.

Kalendáře našich předků

Jedna z nejčastěji zmiňovaných hypotéz pracuje s domněnkou, že jde o jakési astronomické observatoře. Vyrůstají totiž často na místech s dobrým výhledem a jejich architektura vychází z pohybu slunce či měsíce.

Nezřídka umístěním bran poukazují na dny slunovratu či rovnodennosti, což jsou, jak již bylo řečeno, velmi důležitá data pro tehdejší zemědělce. Mohlo by tedy jít o observatoře s praktickou funkcí.

Nejasné v tomto případě zůstává, jak daleko sahaly astronomické znalosti lidí doby kamenné. Britský badatel Tim O´Brien (1914–2001) po prozkoumání neolitických památek v Anglii nabývá přesvědčení, že stavitelé věděli, že Země je kulatá.

A podle některých odvážných názorů mohli dokonce vědět, jak vypadá zemská oběžná dráha kolem Slunce. Dnes již s jistotou víme, že nejde o dokonalý kruh, nýbrž mírnou elipsu. A přesně takový tvar má i půdorys rondelů. Je to je náhoda, nebo byly znalosti pravěkých lidí překvapivě obsáhlé a přesné?

Místo dávných rituálů

Stín pochybností na hypotézu observatoře vrhají zjištění archeologů, podle nichž byla část rondelů byla s nejvyšší pravděpodobností zastřešena. Možná šlo dokonce o mnohem větší stavby a to, co z rondelů známe dnes, jsou jen zbytky rozsáhlejšího celku.

To by znamenalo, že pokud rondely plnily funkci astronomických kalendářů, byla tato funkce pravděpodobně vedlejší. Co tedy mohlo být tou hlavní? Zastřešení hraje spíše ve prospěch další oblíbené teorie, podle níž jsou rondely pozůstatky pravěkých svatyní.

Tato domněnka sílí poté, co archeologové uvnitř kruhů odhalí pozůstatky jakýchsi jam. Podobají se jámám, které mnohé pravěké kultury využívají k pokládání různých obětí ve formě plodin či zvířat. Jenže i tady je drobný háček.

Zatímco v ověřených obětních jámách jsou zhusta nacházeny zbytky keramických nádob, kosti či plodiny, jámy uvnitř rondelů jsou obvykle prázdné. Obřadní předměty v nich archeologové nacházejí jen velmi zřídka a jen v malém množství.

K potvrzení či vyloučení teorie svatyní by mohla přispět znalost tehdejších rituálů a božstev, jenže o těch nevíme stále nic.

Kruhem proti pohromě

Se zajímavou hypotézou přichází český archeolog Jan Rulf (1952–1997). Budování rondelů prý mohlo být odpovědí na nějakou nepříznivou událost či změnu.

„(Stavitelé) se náhle objevují a právě tak náhle mizí… To nás vede k domněnce, zda budování rondelů nebylo snahou odvrátit nějakou přírodní pohromu, která v té době postihla střední Evropu,“ píše Rulf.

„Například náhlý výkyv klimatu či rozsáhlou pandemii.“ Prastaré kultury po celém světě mají ve zvyku veškeré nežádoucí události přisuzovat hněvu božstev, těm pak následně pokládají oběti, aby si jejich přízeň opět naklonili.

Ve chvíli, kdy se situace uklidní a nebezpečí již nehrozí, není podle Rulfa třeba rondely udržovat ani stavět nové, čímž se vysvětluje jejich poměrně krátká životnost.

Měly pracně vybudované stavby zastavit něco, co znepříjemňovalo či přímo ohrožovalo životy obyvatel okolních sídlišť? Nebo je i toto vysvětlení mylné a důvod ke stavbě rondelů Spočívá v něčem zcela jiném?

Záhadné jevy u rondelů: Měly moc zastavit divokou honbu?

Rondely i jejich kamenní nástupci nepřitahují pozornost pouze archeologů, ale také moderních okultistů a ezoteriků, kteří pro jejich existenci mají svá vlastní vysvětlení.

Stavby spojují s působením jakési tajemné zemské energie, jejíž proudy se táhnou krajinou a na určitých místech vyvěrají. Není pochyb o tom, že naši předkové kdysi žili v úzkém spojení s přírodou a mnohem lépe vnímali i její nejjemnější nuance.

Dokáží proto vycítit také energetické proudy planety, které dnešní společnost již nevnímá, a na jejich „uzlech“ následně budují různé svatyně či tajemné struktury.

Ty měly domnělou energii buď zesilovat, čímž vznikají jakési energetické zářiče, nebo naopak usměrňovat v případě, že je energie na daném místě až příliš silná či destruktivní.

Spekuluje se, že linie mezi rondely mají spojovat či vyznačovat tyto energetické proudy. Skutečně pravěcí lidé dokázali vycítit a využít zemskou energii, kterou moderní věda dodnes nepoznala?

Něco na tom je

K takovému vysvětlení se řada vědců staví s notnou dávkou skepse, nebo jej rovnou označují za ezoterické fantazírování.

Stoupenci hypotézy energetických proudů však na podporu svých tvrzení dodávají, že uvnitř kruhů či v jejich okolí dokázali naměřit silné geopatogenní zóny a senzitivní jedinci v místech pociťují charakteristické projevy jejich působení.

Často jde o změny nálady, únavu či naopak nabuzení, bolesti hlavy i úlevu od bolestí, v závislosti na tom, zda je zóna pozitivní či negativní.

To jsou sice stále jen nepodložená tvrzení, ale zřejmě není náhodou, že místa, kde rondely stojí, velmi často obklopují prastaré pověsti o různých záhadných jevech či nadpřirozených bytostech, na které lze v těchto místech narazit.

Může mít výskyt paranormálních jevů v oblastech kolem rondelů s pravěkými stavbami nějakou souvislost?

Řádění divoké honby

S neotřelou a poměrně odvážnou myšlenkou o významu rondelů přichází český spisovatel Otomar Dvořák (*1951). Ten rondely spojuje s takzvanou divokou honbou.

Družina děsivých přízračných lovců, kteří na svých koních se zářícíma očima uhánějí lesem v doprovodu pekelných psů, se vyskytuje v mnoha pověstech ze střední Evropy. Mnohdy právě z míst, kde archeologové nacházejí pravěké rondely.

Mohou spolu skutečně nějak souviset? Dvořák si ve svých úvahách pohrává s myšlenkou, že divoká honba může být ve skutečnosti nějaký vzácný meteorologický jev, který vzniká za velmi specifických podmínek a kterému tehdejší lidé nedokázali porozumět.

Rondely mají v této teorii plnit ochrannou funkci. Jak přesně by v takovém případě měl rondel fungovat?

Ochranný kruh

Konkrétně by prý za divokou honbou mohl stát jistý typ větrného víru. Pokud by nesl určitý elektromagnetický náboj či vyluzoval infrazvuk, mohl by skutečně způsobovat halucinace či jinak narušovat lidskou psychiku.

A vhodně umístěný rondel působící zde jako větrolam, by měl moc tento vír zastavit. Možná není náhodou, že legendy doporučují ukrýt se před přízračnými lovci v ochranném kruhu.

„Naskýtá se otázka, jestli budované rondely mohly mít ještě jiný účinek než psychologické povzbuzení osadníků,“ píše Dvořák. „Jestli třeba nepůsobily jako akumulátory energie, jako místa, kde se vybíjel vznikající elektrostatický náboj.

Obrazně řečeno, kde byla divoká honba vtahována do země, rozpuštěna a zneškodněna.“ Mohou být rondely odpovědí na vzácný atmosférický jev, který děsil pravěké osadníky.

Záhadné kamenné řady

Podobně bezradní jako v případě rondelů vědci zůstávají při výzkumu kamenných řad. Ty lze najít nedaleko Kounova asi 60 kilometrů od Prahy. Zdejší náhorní plošina je poseta různě velkými kameny naskládaných v souběžných řadách.

Jde o jeden z nejzáhadnějších kamenných útvarů u nás. Tvoří jej více než 2000 neopracovaných křemencových balvanů, které kdosi z okolí na náhorní plošina dopravil a pak srovnal do 14 jednotlivých řad.

Přestože byly kamenné řady několikrát zevrubně prozkoumány, účel, stáří nebo jejich původ dodnes není znám. Podle různých teorií mohlo jít o dráhy posvátného závodiště, ohraničení parcel polí či pravěkou observatoř.

I zde lze totiž najít jistou souvislost s postavením vesmírných těles v astronomicky významné dny.