Skip to content

Měsíční jeskyně: Nachází se na Slovensku?

Slovenské národní povstání zažívá perné dny. Při jedné z přestřelek s německými vojáky jsou raněni tři muži Slovenské armády. Úkryt nacházejí ve velice zvláštní jeskyni. Neobvyklý je její tvar, ale ještě větší záhadou je zvláštní materiál jejích stěn. Je to jen nějaký dosud neobjevený přírodní útvar? Možná. Ale může to prý být také dílo jakési prastaré vyspělé civilizace, nebo dokonce část ztroskotané vesmírné lodi. Existuje jen jediný člověk, který do jeskyně pronikl a o svém objevu promluvil. Měsíční jeskyně zůstává nadále skryta a její možná existence vyvolává řadu otázek.

Raněný kapitán ANTONÍN HORÁK, důstojník Slovenské armády, otevírá oči a nad ním se sklání usměvavá tvář jakéhosi venkovana. Je to bača SLÁVEK, který už stačil ošetřit dva raněné Horákovy muže – JURKA s poraněnou nohou a MARTINA s roztrženým břichem. S Martinem na provizorních nosítkách se pak všichni pomalu přesouvají do úkrytu. „Slávek přemístil balvany ve skulině a objevila se nízká puklina, vstup do této sluje.

Překvapilo nás, jak se Slávek poté, co umístil Martina do výklenku, začal chovat obřadně – pokřižoval se, stejně tak i každého z nás, pokřižoval sluj a hluboce se uklonil směrem k zadní stěně, kde jsem zpozoroval otvor…,“ píše ve svém deníku o prvním setkání s tajemnou jeskyní Antonín Horák. Je neděle, 22. října 1944.

TAJEMSTVÍ PRONIKÁ NA VEŘEJNOST

Americký speleologický („jeskyňářský“) časopis v Coloradu uveřejňuje v roce 1965 překlad Horákova deníku s popisem objevu zvláštní jeskyně. Podle jejího půlměsícového tvaru ji Horák nazývá „měsíční šachta“. Článek lokalizuje jeskyni přibližně do zeměpisných souřadnic 49,2 stupňů severní šířky a 20,7 stupňů východní délky. Poblíž se mají podle Horákova deníku nacházet vesnice Plavince a Lubocna. To by prý ovšem mohl být jen nepřesný překlad názvů vesnic Plavnica a Ľubovňa (Slovensko, Prešovský kraj), které se skutečně nacházejí na uváděných souřadnicích. Dodnes ale žádný z hledačů tajemné jeskyně neuspěl. Kam se ztratil vchod, o němž píše kapitán Horák? Nebo ho snad ve svých záznamech o pár kilometrů posunul, aby zmátl zvědavce? Nejenže se tajemnou šachtu nikomu nedaří najít, ale země se slehla i po Antonínu Horákovi a bačovi Slávkovi. Nejasnosti se tak vrší jedna na druhou.

Deníkové zápisky jsou doplněny i kresbami tajemné jeskyně. Není ovšem jasné, zda vznikaly přímo na místě, nebo až o mnoho let později.

NEUPOSLECHNOUT VAROVÁNÍ SE NĚKDY VYPLATÍ

Vraťme se ale nejdříve do podivuhodného úkrytu kdesi v horách poblíž slovensko-polského pohraničí, kde údajně našli útočiště tři ranění muži. Když bača Slávek vykoná v jeskyni svůj zvláštní rituál, nechává zde vojáky samotné. Vrací se až v dalších dnech a přináší přikrývky a jídlo. Před svým odchodem ovšem má ještě muže varovat, aby rozhodně nechodili dál do jeskyně, protože v ní straší! Antonín Horák utržil v boji jen ránu bajonetem do hlavy a má lehce zraněnou ruku. Je tak jako jediný schopný pohybu. Nenechá se prý Slávkovým varováním vystrašit a rozhodne se podniknout menší průzkum jeskyně. „Vyrazil jsem na jeskynní túru s puškou, svítilnou, loučemi a krumpáčem,“ píše Horák ve svém deníku. Jeskyně se údajně jeví jako složitý labyrint, a tak si musí dobře značit cestu. Asi po hodině a půl se má Horák dobrat zvláštní síně s malým otvorem, kterým se mu později se značným úsilím podaří protáhnout.

KRUMPÁČ ZDE PRÝ NIC NEZMŮŽE

Objevený obrovský prostor má údajně průměr až 25 metrů a tvar půlměsíce. Jeho stěny jsou skelně hladké, modročerné barvy. V místech, kde se podivný útvar stýká s okolní horninou, je bílé lemování. Je snad záhadná síň v jeskyni dílem člověka? Údiv podle Horáka vzbuzuje především podivný materiál, z něhož je tvořena stěna: „… její materiál jako by měl kombinaci vlastností oceli, pazourku a gumy – krumpáčne zanechává stopy a prudce odskakuje.“ Stěnu prý nepoškodí ani kulky z pušky. Jen se odrážejí ode zdi se zelenkavým jiskřením. Není ale údajně možné získat ani malý vzorek nezničitelného materiálu. Navíc se prý ze stěn ozývají zvláštní, děsivé zvuky. Celý prostor má podle popisu působit jako extrémně silný zesilovač zvuků. I vlastní dech se v jeskyni stává ohlušujícím rámusem. Kromě těchto zjištění ještě prý kapitán Horák objevuje zvláštní, rýhovaná místa, která jsou údajně o poznání teplejší než okolní plocha. Jaký asi má být jejich účel?

JE PODOBNÝCH ŠACHET VÍC?

Jak je možné, že ve složitém jeskynním labyrintu narazil Horák na tuto jeskyni hned při prvním průzkumu? Pouhá náhoda, anebo objevil jen jeden z útvarů, kterých mohlo být v podzemí vícero? Přátelům o svém pozoruhodném objevu raději nic neprozradí. Ani bača Slávek, který zná vchod do jeskyně, prý netuší, jaké tajemství se v ní ukrývá.

Po pěti dnech, v noci na 27. října 1944 má Martin umřít. Již není důvod zdržovat se v jeskyni déle. Jak píše kapitán Horák, naposledy ještě navštěvuje měsíční šachtu. Prý zde ve skleněné lahvi nechává kožený pásek se svým vyrytým jménem a zadní plášť zlatých hodinek. Hned další den se vojáci mají rozloučit se Slávkem a vydat se směrem ke Košicím, kde se má nacházet jejich prapor. Takové je alespoň stručné shrnutí Horákova deníku. Co se ovšem stalo se záhadnou jeskyní a jejím objevitelem po válce?

Tony A. Horak se se svou manželkou Annou usadil v USA. Je možné, že právě on věděl o měsíční jeskyni něco bližšího?

VÝSLEDEK PODZEMNÍ RADIOAKTIVITY?

Mohla by jeskyně být jen obyčejným zapomenutým dolem na měď? O příměsi mědi v nezničitelné stěně by údajně mohlo vypovídat i zelené jiskření při nárazu střely. Měď totiž zbarvuje plamen dozelena. Francouzský chemik, atomový fyzik a také spisovatel JACQUES BERGIER (1912 – 1978) je celou záhadou fascinován a v roce 1972 vydává Knihu nevysvětlitelného (česky: Železný, Praha 1995), kde se objevuje i přeložený Horákův deník. Bergier z pohledu vědce uvádí, že by se mohlo jednat o dosud neznámý druh materiálu, jehož vznik ovlivnilo v průběhu milionů let radioaktivní působení, uran nebo radium, které by se mohly vyskytovat v okolních horninách. Vytvořila si snad příroda za těchto podmínek jakousi zcela novou, dosud neobjevenou slitinu? Pokud by se prý ovšem autor díval na záhadu měsíční jeskyně odlišným pohledem než jen čistě vědeckým, jeho závěry by byly trochu jiné. „Přikláním se k tomu, že je to dílo dávné nebo mimozemské civilizace,“ uvádí Bergier.

HLEDAL JI MOŽNÁ I HITLER

Přestože měsíční šachtu zatím znovu nikdo nenašel, bylo již vysloveno mnoho hypotéz o jejím možném původu. Jak současný americký spisovatel ALEC MACLELLAN, tak polský ufolog ROBERT LESNIAKIEWICZ spojují jeskyni s legendami o vysoce vyspělém podzemním národu a jeho bájnou říší Agartha.

O podzemní vyspělé civilizaci hovoří i řecký filozof PLATÓN (427 – 347 př. n. l.), podle něj ji měli vytvořit zachránění obyvatelé bájné Atlantidy. Touto mystickou říší je prý fascinován i německý vůdce ADOLF HITLER (1889 – 1945), který má spolu s vůdcem SS HEINRICHEM HIMMLEREM (1900 – 1945) v průběhu druhé světové války sestavit speciální oddíl Ahnenerbe, jehož cílem je právě nalezení vstupu do Agharty. Může snad oním vchodem být záhadná jeskyně kdesi poblíž Starej Ľubovne? Zvláštní německé oddíly skutečně prohledávají mnoho jeskyní v různých částech světa od tajemného Tibetu až po střední Evropu. Co se zde snaží najít?

JE PŮVOD TĚLESA MIMOZEMSKÝ?

Dosud nezodpovězenou otázkou zůstává i tvar a účel zvláštní šachty. Jednu z možných odpovědí předkládají v 80. letech inženýři GABRIEL CONSTANTINESCU a ALEXANDR TIMOSENKO z výzkumného ústavu pro elektroniku v rumunské Bukurešti. Podle jejich teorie má prostor sloužit jako zesilovač jakési vesmírné energie. O zvláštních zesilovacích schopnostech, ovšem v souvislosti se zvukem, se koneckonců zmiňuje i Horák ve svém deníku. Kdo ale mohl mít v minulosti vědomosti o dnes neznámé, nebo alespoň neprokázané vesmírné energii, a kdo by dokonce dokázal sestavit stroj na její zesílení? Snad pravěký člověk – neandrtálec? Když už zde mluvíme o vesmíru, nemůžeme opomenout ani mnohokrát zmiňovanou úvahu o mimozemském původu šachty. Může být zvláštní válcovitý útvar v jeskyni tělem vesmírné lodi, která zde v dávných dobách havarovala a zůstala zabořená pod zemí? Zajímavá jsou i tvrzení údajného senzibila a jasnovidce ALEŠE RUMLERA ze Šumperka. Rumler prý za pomoci média zjišťuje, že válcovitý tvar jeskyně je část přístroje vytvořeného mimozemšťany, starého okolo 4000 let. Pokud by měl Rumler pravdu, k čemu by mohl přístroj sloužit? Je možné, že je stále funkční?

ÚDAJE SI PROTIŘEČÍ

Řada nejasností a neshod se vyskytuje při porovnávání záznamů v deníku Antonína Horáka s historickými dokumenty. Dne 22. října 1944 má podle Horáka dojít k boji mezi jeho jednotkou a Němci, kteří jednotku údajně ostřelují ze dvou děl ráže 70 milimetrů. Když se pak Horák se dvěma svými muži ukrývá v jeskyni, všude okolo mají být hluboké sněhové závěje. Co ovšem uvádějí oficiální historické záznamy? Děla ráže 70 milimetrů tou dobou německá armáda vůbec nevlastní.

Že by se snad vojenský kapitán mýlil? Protiřečí si prý i údaje o počasí. V roce 1944 totiž začíná sněžit až začátkem listopadu. Proto se 22. října Antonín Horák nemohl prodírat žádnými hlubokými sněhovými závějemi, jak popisuje.

Zajímavostí je, že největší jeskyně na Slovensku (ve Vysokých Tatrách) se jmenuje Mesačný tien.

EXISTOVAL VŮBEC KAPITÁN HORÁK?

Jednou z dalších nejasností je i samotná osoba Antonína Horáka. Jeho jméno totiž nefiguruje v žádném seznamu vojenských velitelů ani ve vojenských archivech. Podle dokumentů zkrátka žádný Antonín Horák s hodností kapitána v roce 1944 neexistuje. Vymyslel si snad Horák svou hodnost? Nebo si vymyslel své jméno? Nebo je smyšlená celá Horákova postava? V záznamech, které mají být údajně přímo od samotného Horáka, o sobě tvrdí, že pochází z rodiny s hlubokými kořeny ve vesničce Klínovec v Krušných horách. Rodiče zde měli vlastnit několik lesů, hospodářských statků, a dokonce i dolů. Žádné údaje o rodu Horákových se prý ale v Klínovci nenacházejí. Také další pátrání ve školách končí na bodu nula. Horák měl údajně maturovat v roce 1915 na reálném německém gymnáziu v pražském Karlíně. V archivu školy však žádný Antonín Horák není.

KDO JE OBJEVITEL JESKYNĚ VE SKUTEČNOSTI?

V 80. letech se český záhadolog IVAN MACKERLE a jeho pomocník MICHAL BRUMLÍK pokoušejí najít Antonína Horáka, nebo alespoň zmiňovaného baču Slávka. V deníku jsou uváděna jen první jména bez příjmení, a tak je hledání o to obtížnější. V matrikách ani na obecních úřadech, pod které by mohla uváděná oblast spadat, se prý žádný bača jménem Slávek nikdy nevyskytoval. Nenašly se ani žádné důkazy, že by se zde v říjnu 1944 odehrála nějaká přestřelka s německými jednotkami wehrmachtu. Boje s Němci tu v roce 1944 údajně probíhaly naposledy v srpnu a potom až další rok. Kdo tedy vlastně je záhadný Antonín Horák, po kterém nezůstaly stopy?

Možnou odpověď přináší v roce 1982 geolog DR. STANISLAV PAVLARČÍK z Muzea slovenského krasu a ochrany přírody v Liptovském Mikuláši. Také on se po dlouhou dobu snaží najít záhadnou jeskyni, nebo alespoň svědky, kteří by o ní něco věděli. Antonín Horák podle něj není vymyšlený. Vymyšlené je jen jeho jméno.

Slovenská vesnička Plavnica, v jejímž okolí by se podle jedné z hypotéz mohl nacházet vstup do „měsíční štoly“.

ODEŠEL SNAD DO PALESTINY NEBO USA?

ERNEST HÖNIG se jako Žid musel během války skrývat pod falešnou identitou. Tu mu prý poskytlo právě jméno Antonína Horáka a kapitánská uniforma. Jeho úkryt měl být kdesi v okolí Ľubovňanské vrchoviny, tedy v oblasti s údajným nálezem tajemné šachty. Je snad Hönig oním objevitelem? Jeho osud po válce končí podle Pavlarčíkových zjištění v Palestině, kde má být zabit. Existuje ovšem údajně ještě jeden kapitán Horák, jehož stopy vedou do Spojených států amerických.

V článku uveřejněném v americkém speleologickém časopise se totiž uvádí, že autor deníku a objevitel jeskyně žije v Pueblu (Colorado). Žádné úřady v Pueblu ovšem osobu Antonína Horáka neevidují. Objevuje se zde ale jistý TONYA. HORAK, majitel restaurace.

Je to opravdu náš hledaný Antonín Horák? Českým záhadologům se už setkání nepoštěstí. Tony A. Horak zemřel v roce 1976.

MOHLA BÝT MĚSÍČNÍ ŠACHTA O KUS DÁL?

Ve slepé uličce opakovaně končí i pátrání po samotné jeskyni. Zeměpisné souřadnice uváděné v americkém článku prý totiž nepocházejí z deníku Antonína Horáka, ale byly doplněny až později podle názvů zmiňovaných vesnic. Plavince a Lubocna tak vůbec nemusejí být Plavnica a Ľubovňa. Bylo snad tedy celé dosavadní pátrání zbytečné? Na západě Nízkých Tater leží ještě dvě vesnice, které by mohly svým názvem odpovídat Lubochňa a Párnice. Právě v těchto místech se prý také v říjnu 1944 bojovalo s německými vojáky. V okolí všech jmenovaných lokalit se nacházejí desítky menších i větších jeskyň. Mohla by snad být jedna z nich onou měsíční šachtou?

TVOŘÍ DENÍK JEN STARÉ VZPOMÍNKY?

Proč je v tomto celém příběhu tolik různých nepřesností? Je prý docela dobře možné, že deník vznikl až dodatečně kvůli článku a až celých 20 let po samotné události nálezu jeskyně. Touto myšlenkou se zaobírají i spisovatelé MILOŠ JESENSKÝ a ROBERT K. LESNIAKIEWICZ ve své nejnovější knize Tajemství měsíční jeskyně (Alpress, 2008). Horák už si zřejmě nepamatoval přesné datum ani samotnou polohu bojů a nepamatoval si ani celá jména dvou mužů, kteří s ním byli v jeskyni. Zveřejněné deníkové zápisky působí celkově, jako by je autor dával dohromady jen ze svých mlhavých vzpomínek. Je deník skutečný, sepsaný dodatečně, nebo jen vymyšlený? A existuje potom opravdu nějaká tajemná měsíční šachta, nebo to je jen spleť starých vzpomínek na „nějakou“ jeskyni, přibarvených trochou fantazie?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Showroom s luxusní audiotechnikou v centru Prahy
iluxus.cz

Showroom s luxusní...

Na prestižní adrese v Dušní ulici v blízkosti...
V tropickém skleníku v Olomouci vykvetl vzácný leknín
21stoleti.cz

V tropickém skleníku v...

V tropickém skleníku Výstaviště Flora Olomouc...
Dobrá zpráva pro milovníky černé kávy!
21stoleti.cz

Dobrá zpráva pro milovníky...

Jeden šálek černé kávy po ránu je podle vědců...
Mírová konference v Paříži: vítězství či porážka?
21stoleti.cz

Mírová konference v Paříži:...

Skoro nepředstavitelné se zdá, že celý rok trvala...
Variabilní hráči
rezidenceonline.cz

Variabilní hráči

Koupelnový nábytek lze sestavit buď z...
Projekt NASA: Jak šel čas s první kosmickou agenturou světa?
epochaplus.cz

Projekt NASA: Jak šel čas s...

V roce 1958 podepisuje americký prezident...
Krimi z Itálie: Hrůza čeká ve sklepě
epochaplus.cz

Krimi z Itálie: Hrůza čeká...

„Všiml sis, jak ten malý kluk hrozně...
Víc hlav víc ví: Pole amerických velikánů
epochaplus.cz

Víc hlav víc ví: Pole...

Má jít o úctyhodnou připomínku jejich nehynoucí slávy,...
Staročeský pražský biftek
nasehvezdy.cz

Staročeský pražský biftek

Pražský biftek je králem mezi bifteky a...
Náš vesmír umírá…
epochalnisvet.cz

Náš vesmír umírá…

Jak je na tom náš vesmír se silami? Není to žádná...
Jitka Čvančarová: Neumí se oblékat
nasehvezdy.cz

Jitka Čvančarová: Neumí se...

Z kritiky si nic nedělá. A ze svého hojně...
Vědci rozluštili záhadu pouštního města Palmýra: Zásobily ho četné vodní nádrže!
epochalnisvet.cz

Vědci rozluštili záhadu pouštního...

Několik chrámů, dlouhá kolonáda, tržiště s...