Když Krokova dcera Libuše soudí dva předáky rodů ve sporu o pole a rozhodne ve prospěch jednoho z nich, prohrávající se rozčílí: „Takové tu právo! Však což nevíme, kdo soudí, že ženská! Ženská dlouhých vlasů, ale krátkého rozumu.
Příst umí, jehlou šít, na to je, ale ne soudit. Ať šije, ať přede, ale ať nesoudí. Hanba nám mužům!“
Libuše odpoví, že je žena a tak i soudí. Připustí, že je potřeba, aby měli přísnějšího správce. Koho si sněm zvolí, toho si ona vezme za muže. Má Jirásek pravdu?
Kronikář Kosmas(1045-1125 se o Libuši zmiňuje jako o Lubossi. Vychvaluje její schopnosti:
„Jako kdysi ke Krokovi, chodili také k Libuši zblízka i zdaleka lidé ve svých rozepřích.“ Podle něj je Libuše jasnovidka, vědma a soudkyně, nezdůrazňuje ale, že i vládkyně.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
