30. listopadu 1989: V Belgii začíná série pozorování UFO ve tvaru trojúhelníku. Postupně ho spatří 30 různých skupin svědků.
Domů     Záhada miniaturních rakví z Edinburku
Záhada miniaturních rakví z Edinburku
od 7.2.2022
2.8tis
Rekonstrukce podoby vraha Williama Burkeho. Zdroj foto: Chris Rynn, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
301
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

V roce 1836 objevila skupinka chlapců, kteří lovili králíky v Artušově sedle u skotského Edinburku, sedmnáct miniaturních rakví s dřevěnými figurkami. Záhadou byl tento nález v devatenáctém století, pomyslnou pavučinou děsu je pokrytý i nyní, v novém Miléniu. Kdo a proč miniaturní rakve a figurky vytvořil?

Miniaturní rakvičky jsou nyní vyhledávaným muzejním exponátem. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Poprava Williama Burkeho. Zdroj obrázku: Unknown author; searches have been unable to identify the specific artist. These included in the book within which the image was published and general internet searches, Public domain, via Wikimedia Commons V době zvýšené poptávky po tělech ze strany anatomických ústavů byly na skotských hřbitovech postaveny strážní věže. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Artušovo sedlo nad Edinburkem. Zde byly nalezeny záhadné miniaturní rakve. Zdroj obrázku: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Vyobrazení první vraždy dua Burke-Hare. Zdroj obrázku: Robert Seymour, Public domain, via Wikimedia Commons Rekonstrukce podoby vraha Williama Burkeho. Zdroj foto: Chris Rynn, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Již v červenci roku 1836 vyšel v novinách The Scotsman článek, který znepokojujícímu nálezu přisuzoval roli v tajných satanských rituálech. Jen o měsíc později se do věci vložilo další periodikum.

reklama

Edinburgh Evening Post napsal, že nález má souvislost s prastarým zvykem „pohřbívat“ zesnulé přátele, kteří naposledy vydechli někde v daleké cizině.

Miniaturní rakvičky jsou nyní vyhledávaným muzejním exponátem. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Miniaturní rakvičky jsou nyní vyhledávaným muzejním exponátem. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vražedná série

V poslední době se však řada badatelů domnívá, že miniaturní rakve mohou souviset se sérií vražd, kterou spáchali irští imigranti William Burke a William Hare.

reklama

Ti dodávali těla edinburkskému anatomovi Robertovi Knoxovi, jehož aktivita zásadně přispěla k tomu, že se skotská metropole stala spolu s nizozemským Leidenem a italskou Padovou jedním z tehdejších center evropského anatomického studia.

V době zvýšené poptávky po tělech ze strany anatomických ústavů byly na skotských hřbitovech postaveny strážní věže. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
V době zvýšené poptávky po tělech ze strany anatomických ústavů byly na skotských hřbitovech postaveny strážní věže. Zdroj foto: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Vražedné duo bylo zatčeno v roce 1828. Vyšetřování ukázalo, že Burke a Hare využili zvýšené poptávky po tělech zesnulých, která bylo možno využít pro výuku anatomie včetně pitev.

Situace v Edinburku té doby došla tak daleko, že na hřbitovech byly strážní věže a hroby byly zabezpečovány, aby z nich nebylo možné nebožtíky vyzvednout a prodat následně anatomickým ústavům.

Artušovo sedlo nad Edinburkem. Zde byly nalezeny záhadné miniaturní rakve. Zdroj obrázku: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Artušovo sedlo nad Edinburkem. Zde byly nalezeny záhadné miniaturní rakve. Zdroj obrázku: Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Šibenice a po ní pitva

Burke a Hare nechali hřbitovy na pokoji. Dodávku těl se rozhodli realizovat vraždami. Spravedlnost byla v případě Williama Burkeho nekompromisní. Byl oběšen. Jeho smrti přihlíželo 25 000 lidí. Následující den bylo jeho tělo veřejně pitváno na lékařské fakultě.

reklama

Jeho kostra dodána do anatomického ústavu. V muzeu je dokonce prezentována kniha, která je údajně vázána v kůži stažené ze zločincova těla. William Hare spravedlnosti unikl. Byl osvobozen, když se dohodl s obžalobou a pomohl usvědčit a odsoudit svého komplice.

Vyobrazení první vraždy dua Burke-Hare. Zdroj obrázku: Robert Seymour, Public domain, via Wikimedia Commons
Vyobrazení první vraždy dua Burke-Hare. Zdroj obrázku: Robert Seymour, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Záhadou ale zůstává, že nalezených dřevěných miniaturních rakví bylo sedmnáct. Vražedná dvojice však měla na svědomí šestnáct obětí. Tento rozpor je vysvětlován tím, že „sedmnáctá oběť“ bylo první tělo, které Burke a Hare prodali k anatomickým účelům.

Poprava Williama Burkeho. Zdroj obrázku: Unknown author; searches have been unable to identify the specific artist. These included in the book within which the image was published and general internet searches, Public domain, via Wikimedia Commons
Poprava Williama Burkeho. Zdroj obrázku: Unknown author; searches have been unable to identify the specific artist. These included in the book within which the image was published and general internet searches, Public domain, via Wikimedia Commons

Jednalo se ovšem o muže, jehož smrt měla mít přirozenou příčinu. Tím by mohla záhada miniaturních rakví spojených s vražednou sérií dostat „nálepku“: Vyřešeno. Omyl! V roce 2014 obdrželo edinburkské muzeum poštou balíček.

V něm byla prázdná miniaturní dřevěná rakev s označením XVIII. Osmnáctá rakev. Pro koho a od koho?

Foto: 1 - Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Chris Rynn, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Robert Seymour, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Unknown author; searches have been unable to identify the specific artist. These included in the book within which the image was published and general internet searches, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 6 - Kim Traynor, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 29.11.2022 1.0tis
Je to scéna, při které zalapá po dechu i tak zkušená vyšetřovatelka paranormálních jevů, jako je Lorraine Warren. Z temnoty hlubokých lesů v Tennessee na ní hledí pár nelidských očí. Tak Bigfoot je tedy skutečný… Napjatě čeká, co bude dál. Do toho případu se americkým manželům Edu (1926–2006) a Lorraine (1927–2019) Warrenovým původně moc nechtělo.
od 28.11.2022 1.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz
od 28.11.2022 2.0tis
Díky populární filmové sérii má většina z nás muže v černém podvědomě stále uložené jako pohledné, elegantně oblečené hrdiny bránící Zemi před padouchy z vesmíru. Jenže podle četných svědectví je jejich reálná podoba mnohem děsivější a hlavně – nejsou to jen muži! Máme se setkání s ženami v černém obávat, nebo dokážou nastavit i laskavější tvář? Nepřiroze
od 27.11.2022 2.0tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou nohou, jen jsou trochu na
od 26.11.2022 1.2tis
Lucidní nebo také „vědomé“ snění je stav, během něhož lze údajně ovládat vlastní sny a vytvářet si během spánku vize a příběhy dle vlastních představ...     Je prokázáno, že indická kultura zná lucidní snění již přes 3000 let. Nejstarší doklady pocházejí z posvátných indických textů, Upanišád. Můžeme zde nalézt popis stavu, p