Po získání pokladu neprahnou jen jednotlivci či organizované skupiny, ale i vlády. Ty si pak mohou dělat zálusk i na pokladnici jiného státu. To je případ rumunského státního pokladu, jehož stopa se ztrácí kdesi na východě…

Jako rumunský státní poklad je označována sbírka cenných uměleckých předmětů i zlatých rezerv, kterou rumunská vláda odeslala do Ruska k úschově v době první světové války.

Do „bezpečí“ ruských trezorů

Rumunské hlavní město Bukurešť bylo za první světové války obsazeno takzvanými Centrálními mocnostmi – Německem a Rakousko-Uherskem.

Rumunská vláda tak řešila odeslání zlatých rezerv a dalších cenností do zahraničí, nejlépe pak do některého ze spřátelených států Dohody. Původní plán na přepravu státního pokladu do Spojeného království nebyl z bezpečnostních důvodů realizován.

Obava panovala zejména z německých ponorek. Nakonec padla volba na Rusko, kam bylo možné poklad přesunout ryze pozemní cestou. Jak se však ukázalo, nebyla to prozíravá volba.

Kde je rumunské zlato?

Do Ruska odjely dva vlaky. První obsahoval zlaté rezervy rumunského státu, druhá souprava byla doslova napěchována cennostmi nedozírné hodnoty: šperky z epochy starověké Dácie, obrazy, středověké ikony a další artefakty.

Dohoda mezi Ruskem a Rumunskem byla, že po dobu válečných operací bude rumunský státní poklad uschován v Kremlu, poté navrácen Rumunsku. Po revoluci v Rusku však nová vláda zaujala k navrácení pokladu značně rezervovaný postoj.

Jeho malá část se vrátila do Bukurešti až v roce 1956. Podstatná část rumunského státního pokladu je stále kdesi na východě, a to doslova.

Podle získaných informací byly cennosti rumunského státu přesunuty v době druhé světové války dále na východ. Hledači pokladů si tak mohou o rumunském zlatě pořád nechat zdát.

V tomto případě bude však jeho nalezení a získání mnohem obtížnější, než by bylo vyzvednutí truhel se zlatem i z té nejtemnější pirátské jeskyně kdesi na odlehlém ostrově, co myslíte?!