Když se řekne UFO, většina lidí si hned představí létající talíře nebo jiné kovové objekty prohánějící se po obloze. Jenže občas mohou být taková pozorování mnohem podivnější a neurčitější. Jedno takové se odehrálo už v roce 1808 ve Švédsku.

Co byla zač tajemná kulovitá tělesa, o kterých napsali i tehdejší členové Švédské akademie věd?

Nebe nad vesnicí Biskopsberg ležící poblíž Skänninge ve švédském Östergötlandu je jako vymetené, přesto však počasí není úplně ideální. Celý květnový den totiž fouká prudký vítr, který ztěžuje práce na polích a odnáší sušící se prádlo.

Odpoledne se právě přehupuje do své druhé půlky, když vtom slunce nad vesnicí náhle ztmavne. Lidé nechápavě hledí nad sebe a zmateně mezi sebou diskutují, co se asi tak mohlo stát. To nejpodivnější ale teprve přijde.

Na západním obzoru se zničehonic objevuje velké množství prapodivných kulových těles poměrně malých rozměrů (patrně kolem pár desítek centimetrů v průměru).

Všechny mají tmavě hnědou barvu, která postupně černá s tím, jak se orby rychle přibližují blíž a blíž slunečnímu kotouči. Ve vesnici to vyvolává hotové pozdvižení a zdvižená obočí budou mít krátce nato i vědci. Jak si zvláštní jev vysvětlili?

Miliony kuliček

Z dobových svědectví a následných záznamů je zřejmé, že koulí bylo opravdu mnoho (údajně ani nebylo možné je spočítat) a že všechny směřovaly ze západu k východnímu obzoru. Když se přiblížily slunci, snížily rychlost, aby poté, co jím prošly, zase zrychlily.

Celý jev trval navíc poměrně dlouhou dobu – koule se objevovaly postupně a postupně také mizely. Někteří vesničané vše popisovali tak, jako by se v jednu chvíli po obloze na různých místech pohybovaly miliony malých kuliček.

Celá událost se dostává k učencům ze Švédské akademie věd, kteří následně shromažďují výpovědi a snaží se celou událost lépe popsat.

„Fenomén trval nepřerušovaně více než dvě hodiny, během kterých po nebi stoupaly miliony těles v nepravidelném rytmu,“ stojí ve zprávě, kterou učenci vydali.

Svědectví učence

Pozoruhodné na tom je, že mezi svědky události nepatří jen pověrčiví farmáři z Biskopsbergu, ale i minimálně jeden vědec – tajemník akademie věd K. G. Wettermark. Podle něj některé koule dokonce spadly na zem, jedna docela blízko něj.

„Všiml si, že těsně předtím, než se dotkla země, vypadala jako vzduchové bubliny, které děti vyrábějí z mýdlové pěny pomocí rákosu,“ popisuje Wettermarkovy zkušenosti americký publicista Michael Chen s tím, že když badatel místo dopadu prozkoumal, našel pouze jakýsi tenký a průsvitný film, který připomínal průhlednou želatinu a který měnil barvy, až nakonec vyschl a beze stopy zmizel.

Co to bylo za prazvláštní průsvitné bubliny? A pokud šlo jen o nějaký nepochopený přírodní jev, jak je možné, že podle všeho koule měnily zcela vědomě směr i rychlost?

Příroda, či mimozemšťané?

Po více než 200 letech je už samozřejmě velmi těžké hledat pro události z Biskopsbergu vysvětlení.

Po celou dobu převládá mezi vědci přesvědčení, že opravdu muselo jít o nějaký přírodní úkaz nebo nějaký extrémně vzácný a dosud nepopsaný fenomén související s nějakými zvířaty či atmosférickými jevy. Vedle toho samozřejmě existují i mnohem odvážnější hypotézy.

Spekuluje se například o nějaké mimozemské technologii. Třeba o průzkumných sondách, které po průletu atmosférou shodily své ochranné obaly a zamířily na určená místa.

To by údajně vysvětlovalo, proč měnily barvy, rychlost i směr letu a proč po nich na zemském povrchu zbyl jen zvláštní průsvitný film. Nebo je snad celá událost přehnaná a je typickou ukázkou davové halucinace, jak také věří někteří badatelé?

UFO z Basileje

Podobných událostí, jako byla ta ze Švédska, najdeme v historii hned několik. Mezi ty nejznámější patří podobný úkaz ze švýcarské Basileje.

K incidentu došlo v roce 1566. Tehdy se za východu slunce objevily četné červené a černé koule, které následně putovaly po obloze.

I v tomto případě mělo vše spatřit opravdu mnoho svědků. Ti popsali rychlý kmitavý pohyb koulí, které letěly velkou rychlostí, aby se nakonec rozpadly a zhasly.

A ani u basilejského pozorování není zcela jasné, o jaký jev mohlo jít. Zatímco ufologové spekulují o mimozemských lodích, vědci sázejí spíše na rozpadající se meteorit nebo nějaký jiný vzácný, ale jinak zcela obyčejný nebeský jev.

Filip Appl