Máme keltská sídliště, poklady či legendy, mluvíme o keltských nalezištích. Stovky lidí u nás se k odkazům keltské kultury hlásí. Podle archeologů přitom není vůbec jasné, zda takový národ před Slovany v našich končinách žil. Jak je to tedy s Kelty doopravdy a co o nich vlastně víme?
O tom, co se v srdci Evropy dělo 2500 let nazpět, víme stále jen velmi málo a mnoho informací pochází vlastně jen z druhé ruky.
I samotné označení Keltů pochází z pera římského císaře a také historika Caesara, který takto 50 let před začátkem našeho letopočtu označil kmeny žijící za Alpami. Kdo to ale byl a šlo o jeden velký národ se společnou kulturou?
PŘÍBĚHY STARÉ CELÁ TISÍCILETÍ
Historikům pomáhají pochopit minulost nejlépe písemné památky, ty se ale po Keltech prakticky žádné nedochovaly. Svoji tradici si totiž předávali ústně. Od antických historiků víme, že za Alpami žili lidé, které oni sami pojmenovali Keltové.
Kelty, o kterých se lidé v současnosti s takovou jistotou baví, vymysleli vlastně archeologové v 19. století.
Francouzský archeolog Gabriel de Mortillet tehdy označil hroby objevené v severní Itálii za keltské, protože v nich leželi stejné spony a meče jako byly objeveny dříve ve Francii.
VÍCE OTÁZEK NEŽ ODPOVĚDÍ
Badatelé tedy pracovně označují jako Kelty obyvatele jihozápadní a střední Evropy, kteří tu žili již 2000 let před naším letopočtem. Největší rozkvět tyto kmeny podle dochovaných nálezů pak zažily v období mezi 6. a 1. stoletím před Kristem.
Objektivně ale neexistuje jediný stoprocentní doklad, že nějací Keltové v české kotlině žili.
KDO POSTAVIL DÁVNÁ HRADIŠTĚ?
Jisté je, že staletí před naším letopočtem byla česká krajina osídlena vyspělou civilizací. Máme na ni celou řadu památek, včetně mnoha stop po velkých opevněných hradištích, která Římané nazývali opida.
V pohřebištích nacházíme spony z drahých kovů a víme také, že razili mince. Pokud by však někdo přísně trval na historické věrohodnosti, musel by tyto památky prostě označit jen za výtvor místních obyvatel mladší doby kamenné.
NA POMOC PŘICHÁZEJÍ BÓJOVÉ
Šance, že u nás opravdu žili Keltové, nejsou ale úplně mizivé. Hlavně pokud jde o pozdější období zhruba 2. století před naším letopočtem. Tehdy odchází z Itálie kmen Bójů, který dal také vzniknout latinskému názvu naší země – Bohemia.
Jde o latinskou verzi názvu Boiohemum neboli „země Bójů“. Usídlují se celkem nedaleko – v Podunají. Naše nálezy z tohoto období ukazují na stejnou kulturu. Mohli tedy žít i v Čechách.