Názory na zimu se liší v závislosti od toho, zda ji hodnotí nadšený lyžař, nebo starostlivý silničář. V kronice lidských dějin však naleznete období, kde vám omrzá nos již při samotném listování pomyslnými stránkami historie.

Příkladem je klimatická anomálie z roku 1709, která vešla ve známost jako Velký mráz. Co ji způsobilo?

V lednu 1709 zasáhly de facto celou Evropu kruté mrazy. Rychlost nástupu, intenzita i doba jejich trvání stále matou odborníky. Klubíčko této mrazivé záhady se rozmotává jen velmi obtížně. Jaká byla nejkrutější evropská zima?

Mráz a následný hladomor

Během zimy roku 1709 prý ptáci mrzli za letu. Kmeny stromů pokrývaly mrazové trhliny. Zamrzlo nejen Baltské moře, ale dokonce i kanály v Benátkách. Půda promrzla do tak velké hloubky, že to zásadně ovlivnilo zemědělskou produkci v tomto roce. Výsledkem byl hladomor, kterému podlehly desítky až stovky tisíc lidí.

Samotná zima se zdála být nekonečná. Ovlivnila výrazně i politiku, potažmo vojenské střetnutí mezi Ruskem a Švédskem. Pokud bylo ve šlechtických palácích zima, pak v domech běžných obyvatel panovalo čiré zoufalství. Lidé pálili nábytek, aby se alespoň trochu zahřáli.

Vliv sopečné aktivity?

Co způsobilo Velký mráz léta Páně 1709? Hypotézou je, že za tímto extrémním počasí byla kombinace vícero faktorů. Jakých? V prvé řadě patřilo toto období do takzvaného Maunderova minima v letech 1645–1715, které charakterizovala nízká sluneční aktivita.

K tomu se mohla přidat i vulkanická aktivita těsně před rokem 1709. V roce 1706 o sobě dala vědět sopka Pico del Teide na Kanárských ostrovech.

V roce 1707 byly aktivní i sopka Santorini v Egejském moři a Vesuv na Apeninském poloostrově. Sopečný prach a popel vyvržené do atmosféry ještě ubraly ze skromného slunečního záření dopadajícího na zemský povrch.

V neposlední řadě mohla údajně za krutou zimu roku 1709 i extrémní atmosférická cirkulace, která dlouhodobě uvěznila arktický vzduch nad Evropou. Poručíme někdy větru, dešti, mrazu? Ale kdeže!