25. září 2021: Na středověkém anglickém hradě Clitheroe vyfotí tým lovců duchů údajně hned tři přízračné bytosti.
Domů     Zázraky
Záhada zpívajících soch: Kdo dal hlas kamenným monumentům?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 4.8.2020
6.6tis
Jedna ze dvou zpívajících soch, zdroj netřeba uvádět
249
SDÍLENÍ
6.6tis
ZOBRAZENÍ

Obloha nad egyptskou pouští se barví do červena. Temnota ustupuje vycházejícímu slunci a příchod nového dne obyvatelům Luxoru oznamuje nezaměnitelný táhlý zvuk. Vychází od břehu Nilu, kde osaměle stojí dvojice soch.

Hudba jako každé jiné ráno vychází právě z nich. Jak je to možné?

Jedna ze dvou zpívajících soch, zdroj netřeba uvádět Sochy Memnóna na fotografii z 19. století, foto Wikimedia Commons Zvuk se ozýval jen při východu slunce, foto Wikimedia Commons Reinhard Habeck, foto Facebook/Reinhard Habeck
Sochy Memnóna na fotografii z 19. století, foto Wikimedia Commons

Sochy Memnóna stojí v Thébské poušti proti městu Luxor daleko od všech budov. Jako mnoho dalších egyptských artefaktů, i tyto kamenné kolosy ukrývají nejméně jedno nevysvětlitelné tajemství. Sochy jsou vysoké 18 metrů tvoří je kamenné kvádry, jež musely být vytesány a dopraveny z více než 700 kilometrů vzdálených Rudých hor u Káhiry.

Původně zřejmě zobrazují známého faraóna a stavitele Amenhotepa III. nebo faraóna Amenofise III., kteří žili ve 14. století před Kristem, ale Řekové pro monumenty mají vlastní jméno.

Sochy Memnóna, jak jim říkají, dostávají pro své tajemné vlastnosti jméno po mytickém synovi červánků. Za úsvitu totiž zpívají! Pro tento jev existuje mnoho doložených důkazu, ale dodnes nikdo netuší, co přesně zvuk způsobovalo.

Tajemství sochu už zřejmě navždy pohřbil čas, neboť o svůj hlas definitivně přicházejí v roce 196 našeho letopočtu. Co stojí za záhadou zpívajících monumentů?

Zvuk se ozýval jen při východu slunce, foto Wikimedia Commons

ZVUK PŘETRŽENÉ STRUNY

Proslýchá se, že tajemné zvuky vydává i Velká pyramida v Gíze, která má díky své konstituci schopnost převádět zemské vibrace na zvuk. Egypťané si zřejmě v podobných stavbách nalezli zálibu. Obrovské monumenty na břehu Nilu, nebo alespoň jeden z nich, podle mnohých písemných pramenů „zpívají“ ve své době také.

Zvuk je ale slyšet pouze při východu slunce a po staletí uchvátí každého, kdo se ocitne sochám na doslech, přestože, jak prozrazují pozdější zápisky, není jejich hlas příliš líbezný a připomíná spíše vrzání přetržené struny harfy.

Nicméně sochy byly v roce 524 před Kristem poničeny a je tedy možné, že před touto událostí zněl jejich zpěv mnohem příjemněji. „Jisté je, že Memnónova socha navždy zmlkla za vlády prvního římského vojenského císaře Lucia Septimia Severa (vládl v letech 193–211 po Kristu).

Možná kvůli restauračním pracím, které římský vojevůdce nařídil provést. Nové kameny, které kameníci upevnili do těla a hlavy, zřejmě zapříčinily zmlknutí kamenného obra,“ domnívá se rakouský záhadolog Reinhard Habeck (*1962). Byly snad právě kameny klíčem k tajemství zpívajících soch?

Reinhard Habeck, foto Facebook/Reinhard Habeck

SLOŽITÉ ZAŘÍZENÍ V ÚSTECH SOCHY?

Italský badatel Peter Kolosimo se domnívá, že uvnitř soch existovalo složité zařízení, které díky čočce v ústech sochy uvádělo do chodu slunce. Čočka zřejmě byla nastavena tak, aby zařízení rozezněly paprsky slunce jen z určitého úhlu.

Proto bylo slyšet pouze za východu. Takové tvrzení ovšem bylo většinou jiných badatelů zavrženo. Někteří egyptologové se snažili zvuky vysvětlit jako pouhou náhodu, ale i toto tvrzení brzy opustili. Existuje však ještě jedna domněnka, která se jeví, jako přijatelná.

Pokud dávní stavitelé věnovali tolik úsilí, aby dopravili stavební materiál ze stovky kilometrů vzdáleného místa, můžeme se domnívat, že vybraný kámen a místo, kde byly sochy vztyčeny, hrály pro konstrukci důležitou roli.

Možná právě materiál, postavení soch i jejich přesný tvar rozezníval zvuk vzduchu vanoucího k ránu od řeky. Zda tomu tak bylo ve skutečnosti nevíme. Podaří se nám někdy odhalit tajemství Memnónových soch a rozeznít je znovu?

Foto: Wikimedia Commons, Facebook/Reinhard Habeck
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 16.9.2022 3.0tis
Megalitické památky jsou rozšířeny po celém světě, především pak v pobřežních oblastech. Co se týče Evropy, zde kameny obvykle pochází z období eneolitu a doby bronzové, s výjimkou Britských ostrovů, Portugalska a Francie, kde megality spadají do neolitu. Velice početné jsou bretaňské megality, které mimo jiné lákají také svou rozmanitostí. Cestou po pobřeží Středozemního moře […]
od Pavel Polcar 15.9.2022 3.7tis
Bazilika Zvěstování Panny Marie v severoizraelském Nazaretu je největším kostelem Blízkého Východu. Jedná se v pořadí o pátý kostel, vystavěný nad malou skalní jeskyní, jež se ve 2. století stala poutním místem. Legenda praví, že právě zde se měl Panně Marii zjevit archanděl Gabriel. V 60. letech byly ve zdejší oblasti prováděny archeologické vykopávky, které […]
od Pavel Polcar 13.9.2022 3.5tis
Ve 13. století se podařil transport Mariina domu z Nazareta do Loreta. Tehdy panoval neklid, doba to byla zmítaná křižáckými výpravami a válkami, zejména ve Svaté zemi v Palestině. Podle legend andělé zajistili, aby nemohlo dojít ke zničení Mariina domu. Psal se 10. květen 1291, kdy nebeští poslové nadzdvihli budovu a plynulým letem ji přenesli […]
od Adriana Vojtíšková 8.9.2022 2.6tis
Nalézáme se v Epiru, oblasti, která je dnes rozdělena mezi Řecko a Albánii. Tohle místo dokázalo zastínit i slavnou věštírnu v Delfách. Vítejte v Dodóně, kde se již přinejmenším 2000 let před naším letopočtem uctívá bohyně země Gaia a později se tu věští s požehnáním božské Dione.     Kdo to je Dione? Nejslavnější z […]
od Pavel Polcar 31.8.2022 2.8tis
Celá řada nebeských záhad čeká na své objasnění, stejně je tomu tak i v případě travního kříže z Eisenbergu. Poblíž St. Martinu v jižním Burgenlandsku, uprostřed trojmezí Rakouska, Maďarska a Slovinská, se nachází vesnice Eisenberg. 6. září 1965 se na pozemku rodiny Lexových objevil kříž, stalo se to přes noc a nikdo si neumí vysvětlit, […]