3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Záhada ztracených Crassových legií: Skončili legionáři jako hraničáři v Číně?
Záhada ztracených Crassových legií: Skončili legionáři jako hraničáři v Číně?
od 12.2.2019
4.4tis
482
SDÍLENÍ
4.4tis
ZOBRAZENÍ

V roce 53 př. n. l. utrpěl Řím jednu z největších porážek v celých svých dějinách. Přes 20 000 legionářů bylo na pláni nedaleko parthského města Karrhy pobito a dalších 10 000 zajato. Kam se ale tito zajatci poděli?

Marcus Licinius Crassus (115-53 př. n. l.) byl římský boháč a člen prvního triumvirátu. Společně se svými dvěma kolegy Gaiem Juliem Caesarem (100-44 př. n. l.) a Gnaeem Pompeiem (106-48 př. n.

l.) drželi v rukou veškerou moc nad tehdejší římskou říší. Ačkoli měl Crassus téměř neomezené finanční prostředky, nedostávalo se mu vojenské slávy. Té měli naopak více než dost jeho kolegové v triumvirátu.

reklama

Pompeius si získal slávu v bojích proti pirátům z Kilíkie a při potlačení nebezpečné vzpoury pontského krále Mithridata VI. (132-63 př. n. l.). Caesar zase sklízel úspěchy v bojích proti Galům.

Crassus proto požádal římský senát o sedm legií, se kterými by napadl dotírající Parthy na východní hranici říše.

Marcus Licinius Crassus patřil ve své době k nejbohatším Římanům.
Marcus Licinius Crassus patřil ve své době k nejbohatším Římanům.

MASAKR U KARRH

Rozhodnutí vést Římany na východ se mu však stalo osudným. Římané o síle asi 35 000 legionářů + 10 000 mužů z pomocných sborů se u malého městečka Karrhy střetli s početně mnohem slabším parthským vojskem (asi 9000 jízdních lučištníků + 1000 katafraktů).

reklama

Crassovy legie tu utrpěly zdrcující porážku. Padlo přes 20 000 Římanů, dalších více jak 10 000 padlo do parthského zajetí. Naproti tomu ztráty Parthů byly naprosto zanedbatelné, jen několik desítek (!) vojáků.

Při pokusu o vyjednávání byl zavražděn i sám Crassus, jehož hlavu poté velitel parthského vojska odvezl jako trofej svému králi.

Parthští jízdní lučištníci se postarali o masakr Crassových legionářů.
Parthští jízdní lučištníci se postarali o masakr Crassových legionářů.

KAM SE PODĚLI ZAJATÍ LEGIONÁŘI?

Většina historiků, kteří se zabývají římskými dějinami, si klade otázku, co se stalo se zajatými Římany.

Podle starověkých záznamů byla podle parthské tradice většina zajatců odeslána na východní hranici jejich říše, kde se měli v okolí města Alexandria Margiana (dnešní městečko Merv v Turkmenistánu) usadit a jakožto hraničáři bránit zdejší území před vpády kočovníků ze severu a severovýchodu.

reklama

Jejich další osudy jsou však neznámé. Nicméně americký sinolog Homer H. Dubs (1892-1969) byl celý svůj život přesvědčen, že ve starých čínských kronikách našel zmínku právě o těchto zajatých římských legionářích.

NEOBVYKLÁ FORMACE

Onen záznam se váže k roku 36 př. n. l., kdy došlo k bitvě mezi čínským vojskem dynastie Chan a vojskem kočovných nomádů Siung-nuů. Bitevní pole se nacházelo nedaleko dnešního města Taraz na kazašsko-kyrgyzské hranici.

Čínské vojsko s přehledem zvítězilo, avšak pozornost jeho velitelů upoutala zvláštní pěší jednotka, která bojovala na straně Siung-nuů. Podle dochovaných zpráv používali tito žoldáci taktickou formaci, kterou Číňané označovali jako „rybí šupina“.

Její systém byl velmi podobný formaci testudo (v překladu „želva“), používané římskými vojáky. Čínští velitelé byli natolik fascinováni jejich bojovým uměním, že všem těmto žoldákům nabídli, aby přešli do služeb dynastie Chan.

Římská vojenská formace zvaná testudo (želva).
Římská vojenská formace zvaná testudo (želva).

ČÍNŠTÍ HRANIČÁŘI

Záhadní žoldáci byli umístěni do nově utvořené čínské provincie Liqian či Li-jien (dnešní okres Jong-čchang), kde měli chránit severní hranici čínské říše před vpády kočovníků.

Podle pověstí si prý stavěli dřevěné pevnosti čtvercového tvaru a v bitvách používali i katapulty. Tyto informace by mohly odkazovat na římské vojáky, jelikož stavba čtvercových pevností a využívání katapultů bylo v římských legiích běžnou vojenskou strategií.

Přítomnost neznámých vojáků je v uvedené provincii patrná dodnes. Místní obyvatelé se svým vzhledem značně odlišují od běžné čínské populace.

Modré a zelené oči, světle hnědé vlasy, netypický tvar nosu… To je jen zlomek důkazů, že předci zdejších domorodců pravděpodobně vůbec nepocházeli z Číny. Kdo ale byli tito neznámí žoldáci a odkud pocházeli? Mohlo se opravdu jednat o ztracené římské zajatce z bitvy u Karrh?

EVROPSKÁ DNA V ČÍNĚ?

Obyvatelé čínského okresu Jong-čchang nepochybují o tom, že jejich předci byli Římané. Dohady a spekulace se v minulém století pokusili potvrdit nebo vyvrátit vědci, kteří se rozhodli prozkoumat DNA zdejších obyvatel.

A výsledky skutečně potvrdily výskyt evropské DNA v genofondu mnoha Číňanů z celé prefektury Ťin-čchang, do níž okres Jong-čchang spadá. Odpůrci této teorie ale odmítají připustit, že by Římané mohli doputovat až do Číny.

Poukazují spíše na fakt, že starověká provincie Liqian ležela na hedvábné stezce, po které putovaly zástupy obchodníků i poutníků, a to včetně těch evropských, kteří tak mohli svou DNA zanechat ve zdejších obyvatelích.

Proč by ale pak byla evropská DNA přítomna jen v provincii Liqian a ne u všech Číňanů, usídlených u hedvábné stezky?

Již na první pohled je patrné, že předci obyvatel čínské provincie Jong-čchang pravděpodobně vůbec nepocházeli z Číny.
Již na první pohled je patrné, že předci obyvatel čínské provincie Jong-čchang pravděpodobně vůbec nepocházeli z Číny.

CHYBÍ DŮKAZ

Dalším z možných náznaků o přítomnosti Římanů v Číně je i samotná etymologie názvu provincie Liqian či Li-jien, který se v čínštině vyslovuje podobně jako slovo „legio“ (v latině „legie“).

Stále však chybí důkaz, který by tyto indicie dával do přímé souvislosti s Římany. Čínští archeologové proto již na konci minulého století zahájili vykopávky s cílem pokusit se objevit artefakty, které by mohli dát do souvislosti s Římany. Zatím však jejich snahy nebyly korunovány úspěchem.

ŘÍMANÉ NEBO ŘEKOVÉ?

Existuje však ještě jedna méně pravděpodobná teorie, která neznámé žoldáky identifikuje jako pozůstatky armády Alexandra Makedonského.

Tedy přesněji řečeno potomky vojáků, které v oblasti dnešního Afghánistánu zanechal Alexandr k obraně vnější hranice své rozlehlé říše. Proti této teorii se však staví způsob, jakým tito žoldáci bojovali a který se spíše podobal římské legii než řecké falanze.

Nezbývá než doufat, že čínští archeologové naleznou takové artefakty, které by do této záhady mohly vnést více světla.

Foto: historyanswers.co.uk, commons.wikimedia.org, funwithcy.com, sierratoysoldier.com
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 248
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.0tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.5tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.1tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112