V době, kdy Řekové dobývali Troju a Egypťané bojovali proti Chetitům ve slavné bitvě u Kadeše nebyl ani ve střední Evropě takový klid, jak se odborníci domnívali. Nedávný nález desítek mrtvol na severu Německa odkazuje na dávné bojiště z doby bronzové.

Kdo tu ale bojoval a proč?

Již roku 1996 našel jeden amatérský archeolog na břehu řeky Tollense horní část pažní kosti, ve které vězel hrot šípu z pazourku. Trvalo však ještě mnoho let, než se do této lokality dostali profesionální archeologové.

Ti nejprve zkusili na břehu řeky vykopat malý průzkumný výkop. To, co v něm ale našli, zaskočilo i je samotné. Kromě dalších kostí nalezli také rozdrcené lebky a dlouhý kyj, připomínající baseballovou pálku.

Všechny nálezy byly datovány do doby kolem roku 1250 př. n. l.

DÁVNÉ BITEVNÍ POLE

Mezi lety 2009–2015 probíhal intenzivní průzkum celé oblasti. V tříkilometrovém úseku podél řeky objevili archeologové ve výkopech více než stovku lidských koster, několik koster koní, dřevěné kyje, sekery, kopí, meče, nože a hroty šípů.

Zbraně byly vyrobeny většinou z bronzu, jen hroty šípů byly kromě bronzu také z pazourku. Nebylo pochyb o tom, že se před výzkumníky rozprostírá dávné bitevní pole. Jenže kdo tu vlastně bojoval? A z jakého důvodu?

MYLNÉ HYPOTÉZY

Podle dosavadních archeologických nálezů odborníci předpokládali, že v době, kdy ve Středomoří panoval chaos a neustálé války spojené s nájezdy tzv. mořských národů, byl ve střední Evropě klid. Kromě občasných šarvátek a přepadů, kdy se kradlo jídlo a brali otroci, nebyly žádné doklady o větších střetech.

Nebylo ani jak je zorganizovat. Neexistovaly ještě žádné říše, žádná centrální vláda, která by mohla shromáždit více bojovníků. To si alespoň odborníci mysleli. Nový nález velké bitvy ale naprosto mění náš náhled na dějiny střední Evropy.

NEZNÁMÁ ŘÍŠE?

Aby mohlo k takovéto bitvě, kde na každé straně proti sobě stály tisíce mužů, vůbec dojít, musela již existovat nějaká centrální vláda, která byla schopna shromáždit větší počet bojovníků a zorganizovat válečné tažení.

Nálezy zbraní a zbroje vypovídají o specializované třídě válečníků. Zdá se, že lidé ve střední Evropě se až pozoruhodně podobali svým údajně vyspělejším protějškům v jižní Evropě.

BOJOVNÍCI Z RŮZNÝCH KOUTŮ EVROPY

K další zajímavé věci dospěli odborníci při průzkumu DNA nalezených kostí. Mnoho z těchto dávných válečníků totiž vůbec nepocházelo z místa střetu. Genom některých z nich odpovídal DNA lidí, žijících dnes v jižní Evropě, v Polsku nebo například ve Skandinávii.

Tato skutečnost vypovídá o tom, že obě armády se skládaly z malých vojenských družin, které sem přišly z různých koutů Evropy. Stále však zůstává záhadou, za jakým účelem sem tito bojovníci přišli a proč vůbec došlo k bitvě u řeky Tollense.

Na tyto otázky odborníci prozatím nemají žádnou odpověď.