V Jižní Americe se nachází mnoho zvláštních staveb, nad jejichž technickým provedením zůstává rozum stát.

Nikdo dnes nedokáže vysvětlit, jak mohli dávní budovatelé vytvořit tak monumentální, a přesto precizně tvarovavé stavby. Jedním z těchto divů je i pevnost Samaipata, která by mohla být dokonce starší než Stonehenge!

V centrální části Bolívie, na východním úpatí And, se nachází malé městečko Samaipata. Jeho architektura je veskrze španělská. Však ho také na počátku

17. století založili španělští dobyvatelé. Lokalita je proslulá především pěstováním vinné révy. Obec ale proslavilo něco úplně jiného.

Jen pár kilometrů na východ se nachází unikátní archeologické naleziště El Fuerte de Samaipata, které široko daleko nemá obdoby. Výzkumníci tu už mnoho let odkrývají pozůstatky dávného městského komplexu, nad jehož vyspělostí se všichni podivují.

Jeho stavbu zprvu všichni připisovali Inkům, kteří byli známí svou stavitelskou precizností, s postupujícími vykopávkami se ale ukazuje, že je celá lokalita mnohem starší. Vyvstává ale otázka, kdo jiný by v tomto místě mohl něco tak složitého postavit?

Rozlehlý komplex

Samotný komplex se skládá ze dvou částí. Centrální místo představuje otesaná skalní plošina, jejíž základna má rozměr zhruba 220 × 60 metrů.

Do skály je z boku vytesaná řada menších i větších výklenků, které jsou bohatě zdobené reliéfy zvířat i různými geometrickými tvary. Jejich účel je neznámý. Spekuluje se ale, že se tu možná shromažďovaly náboženské relikvie nebo jiné významné předměty.

Na nejvyšším místě skály se nachází dlouhá prohlubeň se stupňovitými okraji, které nejspíše sloužily k sezení. Podle odborníků mohla tato část sloužit jako shromaždiště, kde se možná konaly sněmy kněží nebo jiných vysokých hodnostářů.

Na jih od této otesané skály se pak nachází rozlehlá obytná část. Ústředním bodem je prostorné náměstí, kde se mohli obyvatelé města shromažďovat během obřadů nebo sněmů. Jak je ale toto místo vlastně staré?

Nejasná datace

Po zahájení archeologických vykopávek se výzkumníci domnívali, že odkrývají incké město, které tento slavný jihoamerický národ vybudoval na východní hranici své říše. S přibývajícími nálezy začalo být ale jasné, že Inkové se na výstavbě Samaipaty nepodíleli.

Pouze převzali už existující město, které nejspíše v 15. století při svých válečných výpadech dobyli a učinili z něj pohraniční pevnost své říše. Odborníci na základě vykopávek odhadli, že komplex mohl být postaven kolem roku 300 n. l. a za jeho stavitele určili indiánské kmeny pocházející z amazonských nížin.

V této době se měla údajně jedna skupina zvaná Chané, která sdružovala několik indiánských kmenů, usadit ve výše položených oblastech And a vybudovat si tu své osady včetně velkého městského komplexu. Tato teorie je ale poněkud krkolomná.

Kultura Chané totiž stavěla jen obyčejné vesnice s dřevěnými domky a kromě Samaipaty není známá žádná jiná kamenná stavba, kterou by za dobu své existence tato kultura postavila…

Neznámá vyspělá civilizace?

Mnoho odborníků se proto domnívá, že Samaipata bude nejspíše ještě starší. Důkazem je prý výrazná eroze těch částí komplexu, které zjevně za dobu jeho existence neprošly žádnými úpravami. Z geologického hlediska by mohla být celá stavba stará až 3500 let!

Jenže z této doby nemáme jediný důkaz, že by v oblasti mezi Andami a amazonskými nížinami existovala vyspělá kultura, která by mohla něco takového postavit.

Záhadologové ale upozorňují na legendární město „Z“, které údajně objevil britský cestovatel Percy Fawcett (1867–1925), ale jeho polohu už nestačil nikomu oznámit, protože při poslední expedici záhadně zmizel.

Město by mělo stávat v amazonské oblasti Mato Grosso, která přímo sousedí s bolivijskými hranicemi.

Kontakt s mimozemšťany?

Neznámé stáří komplexu ale není jedinou záhadou spojenou se Samaipatou. Odborníci si dosud lámou hlavy nad účelem dvou paralelních vytesaných žlabů na východní stěně centrální skalní plošiny. Jejich pravidelnost a dokonalé pravé úhly jsou až zarážející.

Podle vědců se možná využívaly během náboženských obřadů. Kněží jimi nechávali téct vodu, nebo dokonce krev lidských obětí.

Rýhy jsou ale příliš široké a hluboké, aby jimi mohla téct krev. Kněží by do nich museli vylít celý potok krve, aby se tekutina dostala z jednoho konce na druhý.

Někteří vědci si ale povšimli, že vyryté dráhy přesně ukazují do konkrétního místa v souhvězdí Lva.

Záhadologové se proto domnívají, že nám tímto dávní stavitelé zanechali zprávu o návštěvnících z vesmíru, kteří mohli místním indiánským kulturám poskytnout znalosti a technologie k vybudování takto sofistikovaných a precizních staveb. Pomáhali snad se stavbou Samaipaty mimozemšťané?