Mumifikovaná lidská těla nepřekvapí, pokud jsou nalezena například v kostelní kryptě. Jestliže se však vypravíte na šichtu do měděného dolu, asi s nálezem mumie nebudete příliš kalkulovat v žádosti o zvýšení mzdy z důvodu obtížných pracovních podmínek. Člověk ale míní a osud mění…

Mumii nalezené ve Švédsku v roce 1719 se přezdívá Fet-Mats. Je to poněkud hrubé a necitlivé označení, protože je známa identita zemřelého.

Jednalo se o horníka Matse Israelssona, který v měděném dole zemřel v roce 1677. Jeho mumifikované tělo bylo nalezeno po čtyřiceti dvou letech.

Identifikace mumie

Mumii objevili 2. prosince 1719 horníci v nepoužívané části dolu. Ačkoli spodní část těla byla devastována rozsáhlým zraněním, obličej, trup a ruce nevykazovaly známky rozkladu. Lidé původně neuvažovali, že se jedná o mumifikované tělo.

Všichni se přikláněli k teorii relativně nedávné nehody. Začalo tak pátrání po totožnosti zemřelého.

Záhadu číslo jedna se podařilo celkem rychle objasnit, protože zemřelého identifikovala jedna z místních žen. Prý se jednalo o jejího snoubence, který před desítkami let záhadně zmizel.

Carl Linné na scéně

Zbývalo vyřešit záhadu číslo dvě. Otázka z ní vyplývající se ptala po mumifikačním procesu, který umožnil, že tělo staré čtyři desítky let nevykazovalo známky rozkladu. S řešením záhady pomohl známý přírodovědec Carl Linné.

Ten po ohledání torza těla prohlásil, že příčinou mumifikace byla vrstva síranu měďnatého.

Jakmile prý ochranná krusta síranu zmizí, tělo se začne rozkládat. Tak se také stalo. Záhada číslo tři, s neodbytnou otázkou, co se v dole Falun v centrálním Švédsku stalo a proč přišel Mats Issraelson o život, nebyla nikdy rozluštěna.