Nedaleko pákistánského města Karáčí se nachází neobvyklý skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze.

Tato podobnost přiměla řadu lidí k otázce, zda skutečně jde jen o obyčejný skalní útvar, nebo zda tu stojí výtvor dosud neznámé dávné civilizace!

Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptské předlohy) bychom nalezli jen pár kilometrů od pobřeží Arabského moře v pákistánském národním parku Hingol.

Díky řídkému osídlení celé této oblasti byl podivuhodný objekt až do roku 2004 nejen v celém světě, ale dokonce i v samotném Pákistánu téměř neznámý. Situace se však změnila se stavbou pobřežní dálnice, která prochází jen pár set metrů od pákistánské „sfingy“. Zvláštního skaliska si povšimli první turisté, a senzace byla na světě.

Důkazy lidského působení?

Velmi brzy se rozvířila čilá debata, jestli nemůže být celý komplex dílem nějaké dávné civilizace. Spekulace jen přiživil nález pravidelných stupňů v okolí balúčistánské „sfingy“, které vypadají jako vytesané lidskou rukou.

Stejně tak i některá z okolních skalisek se zdají být precizně otesána do podoby neznámých chrámů.

Geologové i archeologové však jednohlasně prohlašují, že celý skalní komplex musí být jen dílem přírody, jelikož ve zdejších dějinách není známa žádná stará vyspělá civilizace, která by byla schopna něco takového postavit.

Dosud však v této lokalitě neproběhl žádný odborný výzkum, a všechny závěry jsou tak činěny jen na základě zběžných informací.

Hledání autora

Nezanedbatelným argumentem proti umělému původu zdejších skalních útvarů je jejich značná eroze. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou „sfinga“ i okolní skaliska, muselo by k jejich opracování dojít nejméně před 10 tisíci lety.

Jenže podle dosavadních archeologických nálezů je první osídlení této oblasti doloženo až v 7. tisíciletí př. n. l., kdy se zde usazují primitivní neolitičtí zemědělci.

První vyspělá civilizace, která by teoreticky měla být schopna vytvořit tento komplex, se objevuje až ve 4. tisíciletí př. n. l. Jde o harappskou kulturu z okolí řeky Indus.

Harappané uměli již zpracovávat bronz a měď, stavěli města a pravděpodobně již znali písmo.

Harappané, nebo neznámá civilizace?

Pokud chceme připustit, že je balúčistánská „sfinga“ výtvorem lidí, museli by podle dosavadních historických poznatků za její stavbou stát právě Harappané.

Vrchol jejich civilizace se dokonce kryje s obdobím egyptské Staré a Střední říše, kdy docházelo k budování pyramid a kdy měla být podle dosavadních historických úzů postavena dokonce i slavná Velká sfinga v Gíze.

Jenže pokud by za stavbu balúčistánské sfingy byla zodpovědná harappská kultura, proč by pak byla v tak špatném stavu, když teoreticky stejně stará egyptská sfinga je mnohem zachovalejší?

Nebo mají pravdu geologové a celý skalní komplex je pouze pozoruhodné dílo přírody?