17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Záhadná sfinga z Balúčistánu: Unikátní přírodní útvar, nebo dílo neznámé civilizace?
Záhadná sfinga z Balúčistánu: Unikátní přírodní útvar, nebo dílo neznámé civilizace?
od 26.8.2024
3.1tis
Jak vznikla tajemná sfinga v Pákistánu? Foto Bilal Mirza / Creative Commons / CC BY 2.0
320
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Nedaleko pákistánského města Karáčí se nachází neobvyklý skalní útvar, který svým tvarem až neuvěřitelně připomíná Velkou sfingu v egyptské Gíze.

Tato podobnost přiměla řadu lidí k otázce, zda skutečně jde jen o obyčejný skalní útvar, nebo zda tu stojí výtvor dosud neznámé dávné civilizace!

Jak vznikla tajemná sfinga v Pákistánu? Foto Bilal Mirza / Creative Commons / CC BY 2.0 Sfinga se nápadně podobá té egyptské, foto MusikAnimal / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 I další skály v okolí působí dojmem, jako by je vytvořily lidské ruce, foto Aareez Asif / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Skalní útvar označovaný jako „Velká sfinga“ (podle slavné egyptské předlohy) bychom nalezli jen pár kilometrů od pobřeží Arabského moře v pákistánském národním parku Hingol.

Díky řídkému osídlení celé této oblasti byl podivuhodný objekt až do roku 2004 nejen v celém světě, ale dokonce i v samotném Pákistánu téměř neznámý. Situace se však změnila se stavbou pobřežní dálnice, která prochází jen pár set metrů od pákistánské „sfingy“. Zvláštního skaliska si povšimli první turisté, a senzace byla na světě.

Sfinga se nápadně podobá té egyptské, foto MusikAnimal / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Sfinga se nápadně podobá té egyptské, foto MusikAnimal / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Důkazy lidského působení?

Velmi brzy se rozvířila čilá debata, jestli nemůže být celý komplex dílem nějaké dávné civilizace. Spekulace jen přiživil nález pravidelných stupňů v okolí balúčistánské „sfingy“, které vypadají jako vytesané lidskou rukou.

Stejně tak i některá z okolních skalisek se zdají být precizně otesána do podoby neznámých chrámů.

Geologové i archeologové však jednohlasně prohlašují, že celý skalní komplex musí být jen dílem přírody, jelikož ve zdejších dějinách není známa žádná stará vyspělá civilizace, která by byla schopna něco takového postavit.

Dosud však v této lokalitě neproběhl žádný odborný výzkum, a všechny závěry jsou tak činěny jen na základě zběžných informací.

Hledání autora

Nezanedbatelným argumentem proti umělému původu zdejších skalních útvarů je jejich značná eroze. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou „sfinga“ i okolní skaliska, muselo by k jejich opracování dojít nejméně před 10 tisíci lety.

Jenže podle dosavadních archeologických nálezů je první osídlení této oblasti doloženo až v 7. tisíciletí př. n. l., kdy se zde usazují primitivní neolitičtí zemědělci.

První vyspělá civilizace, která by teoreticky měla být schopna vytvořit tento komplex, se objevuje až ve 4. tisíciletí př. n. l. Jde o harappskou kulturu z okolí řeky Indus.

Harappané uměli již zpracovávat bronz a měď, stavěli města a pravděpodobně již znali písmo.

I další skály v okolí působí dojmem, jako by je vytvořily lidské ruce, foto Aareez Asif / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
I další skály v okolí působí dojmem, jako by je vytvořily lidské ruce, foto Aareez Asif / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Harappané, nebo neznámá civilizace?

Pokud chceme připustit, že je balúčistánská „sfinga“ výtvorem lidí, museli by podle dosavadních historických poznatků za její stavbou stát právě Harappané.

Vrchol jejich civilizace se dokonce kryje s obdobím egyptské Staré a Střední říše, kdy docházelo k budování pyramid a kdy měla být podle dosavadních historických úzů postavena dokonce i slavná Velká sfinga v Gíze.

Jenže pokud by za stavbu balúčistánské sfingy byla zodpovědná harappská kultura, proč by pak byla v tak špatném stavu, když teoreticky stejně stará egyptská sfinga je mnohem zachovalejší?

Nebo mají pravdu geologové a celý skalní komplex je pouze pozoruhodné dílo přírody?

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.6tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.9tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz