Proslulý panovník Alexandr Veliký umírá bolestivě ve věku pouhých 32 let. O tom, co je pravou příčinou jeho skonu, se vědci přou už celá staletí. Tým vědců z Nového Zélandu tvrdí, že nyní už zná konečnou odpověď. Alexandr Veliký se prý napil otráveného vína!

Makedonský král Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.), rovněž známý jako Alexandr III. Makedonský, se během pouhých 11 let svého života stává nejúspěšnějším vojevůdcem v historii.

Za jeho vlády dosahuje Makedonská říše vrcholu své moci a bez jediné porážky si podmaní naprostou většinu světa známého tehdejším Řekům. Další expanzi říše zabrání až panovníkovo úmrtí. Vleklá smrt Alexandra Velikého je oříškem pro učence již více než 2000 let.

Zatímco někteří věří, že byl otráven někým ze svého okolí, jiní jsou přesvědčeni, že příčiny jeho smrti jsou zcela přirozené a není třeba hledat konspirace.

Současný novozélandský toxikolog Dr. Leo Schep z Národního centra pro jedovaté látky naznačuje, že by spor mohl být rychle uzavřen. Podle výsledků jeho studie zabilo panovníka otrávené víno z neškodně vypadající rostliny. Byl Alexandr Veliký úkladně zavražděn?

Vleklá smrt v agónii

Po jednom ze svých četných vítězství přijíždí mladý král do města Babylonu, kde jej v Nabukadnézarově paláci čeká slavnostní hostina. Poháry vína se vyprazdňují jeden po druhém a nikdo nezaznamená nic podivného.

Jenže když se Alexandr Veliký ocitne v horečkách a silných bolestech, sám už tuší, že nejde jen o následky prohýřeného dne a noci. Jeho zdravotní stav se začíná prudce zhoršovat. Vysílený panovník nedokáže ani promluvit, natož se pohnout.

Podle všeho je i slepý. Přes všechna úsilí dvorních lékařů makedonský král umírá po dlouhých 12 dnech agónie. Co jeho náhlé onemocnění vyvolalo? Historikové spekulují o tom, že onemocněl tyfem, malárií nebo nilskou horečkou.

Ti, kteří se přiklánějí k teorii, že byl zavražděn, zvažují otravu bolehlavem, omějí, pelyňkem, blínem nebo ocúnem. Dr. Leo Schep všechny tyto hypotézy vylučuje. Smrt by podle něj přišla mnohem rychleji. Sám ale přichází s řešením. Alexandra Velikého zabila rostlina, které říkáme kýchavice bílá. 

Nehoda, nebo promyšlená vražda?

„Předzvěstí otravy kýchavicí je náhlý nástup bolesti pod hrudním košem a v nadbřišní části.

Bolest může být doprovázena nevolností a zvracením, následuje zpomalení srdeční činnosti a náhlý pokles krevního tlaku doprovázený těžkou svalovou slabostí,“ popisuje zpráva novozélandských vědců po jedenáctiletém výzkumu.

Průběh otravy se shoduje s potížemi, kterými před smrtí trpěl Alexandr Veliký. Kvašená kýchavice je prudce jedovatá, z čehož vědci usuzují, že se král napil vína připraveného z této rostliny.

Víno z kýchavice by sice mělo hořkou chuť, ale mohlo být dodatečně ochuceno nebo si opilý muž chuti ani nevšiml. Protivníků, kteří by jej chtěli zbavit života, měl mladý král jistě mnoho. Mohlo jít o snahu zastavit chystaný vpád Makedonců na Arabský poloostrov.

Velmi pravděpodobné jsou také mocenské boje, neboť Alexandr v době své smrti ještě nemá legitimního následovníka. Ve hře je ale ještě jedna možnost. Kýchavice bílá je rovněž známá jako prostředek na vyvolání zvracení. A toho se při hostinách v Řecku využívá. Šlo tedy o vraždu, nebo jen o nešťastnou náhodu?