V první polovině 18. století otřásal vzdělanými kruhy případ záhadného úmrtí italské šlechtičny. Žena zemřela za dosud nevysvětlených okolností a z jejího těla nezbylo prakticky vůbec nic. Co se oné noci vlastně stalo? Na to nedovede odpovědět ani moderní věda.

Mrtvá šlechtična se jmenovala Cornelia Zangari Bandi. Podle janovského historika Giuseppe Bianchiniho zemřela v noci ze 14. na 15. března roku 1731. Během její poslední večeře měla být otupělá a těžkopádně se pohybovat.

Podle některých svědectví pravidelně popíjela brandy a směsí brandy a kafru se polévala, aby si ulevila od bolestí.

ZBYLA Z NÍ JEN HROMADA POPELA

Služka ji večer doprovodila do její ložnice, kde strávily tři hodiny rozmluvami a modlitbami. Služka odešla teprve poté, co šlechtična usnula. Druhého dne ráno, když nevstala v normální hodinu, ji šla služka vzbudit. V ložnici však našla jenom její ohořelé

tělo.

Kromě spodních částí nohou, tří prstů a přední části lebky z jejího těla zbyla jen hromada popela ležící asi metr od postele. Na zemi se našla také olejová lampa, ale bez oleje. Rozházené přikrývky nasvědčovaly, že šlechtična během noci vstala

z postele. Nábytek ani nic jiného v ložnici ohněm zasaženo nebylo, vše však bylo pokryto odporně zapáchající směsí, která nešla odstranit.

ANI VĚDCI SI NEVÍ RADY

Případ je často popisován jako příklad spontánního samovznícení živého nebo nedávno zemřelého těla bez přítomnosti vnějšího zdroje ohně. Ale je něco takového vůbec možné?

Lidské tělo sice za určitých okolností hořet může, ale samovznícení živého člověka není vysvětlitelné ani současnou vědou.

Alkoholismus býval dříve uváděn jako jedno z možných vysvětlení pro tento jev, ale dnes se tato teorie prakticky nebere vážně. Množství alkoholu potřebné pro samovznícení tkání by člověka usmrtilo daleko dříve svými toxickými účinky.

Je ale možné, že šlechtična pokropená alkoholem mohla vzplát, pokud by se dotkla hořící lampy, to ale nevysvětluje téměř úplně spálení celého těla. Přesná příčina její smrti ani vzniku požáru proto dodnes nebyla stanovena.

Případem se ve své době výrazně zabývala i katolická církev. Synem zemřelé šlechtičny totiž byl pozdější kardinál Giovanni Carlo Bandi a její dcera porodila v roce 1717 syna jménem Giovanni Angelo, který se v roce 1775 stal pod jménem Pius VI. papežem.