Stále nejasný význam má nejstarší dochovaná historická památka v Přibyslavi. Jedná se o štolu, která byla přibližně před šesti staletími vyhloubena ve skalním masivu pod tamní farou.
Úniková cesta nebo těžební prostor?
Štola je dlouhá 80 metrů. Vezmou-li se v úvahu i její odbočky, pak se délka štoly blíží již 120ti metrům. Zajímavé je, že středověcí raziči štoly šikovně využili místní tektonickou poruchu. Badatelé se nyní shodují na dvojici možných účelů štoly.
Mohlo se jednat o snahu najít vzácné kovy, například rudu pro získání stříbra či mědi.
Tyto dva prvky byly prokázány i moderními analýzami v hornině ve štole, ovšem ve velmi malém množství. Druhým impulsem pro ražbu štoly mohla být poptávka po skryté únikové cestě z města.
Nelze ani vyloučit, že se obě tyto motivace doplňovaly, kdy nejprve zde byla vytvářena úniková cesta. Jako bonus pak snaha najít barevný či drahý kov.
A možný byl i opačný postup. Pro variantu únikové cesty svědčí historie lokality nad štolou, která zahrnovala faru, kostel i gotická věž,a patřila k nejlépe opevněným částem Přibyslavi. Byla de facto „pevností uprostřed pevnosti“.
Tajemství přetrvává
Štola pod přibyslavskou farou je pro veřejnost otevřena jen výjimečně. Vstup do štoly je z bezpečnostních důvodů chráněn masivní mříží. Chodba je pokládána za součást dalších podzemních prostor pod Přibyslaví. Způsobem ražby je podobná jiným středověkým štolám z okolí Prahy.
Dodejme, že již ve 13. století se ve městě a okolí těžilo stříbro. Slávu přibyslavského stříbra však ukončily husitské války. Výzkumy štoly, zaměřené na určení její funkce i přesné datace vzniku tohoto středověkého havířského díla, stále pokračují.
