Vědcům už se v Mléčné dráze podařilo objevit přes 4000 exoplanet. Přitom si všimli zajímavého vzorce, že totiž na oběžných drahách blízko domovských hvězd je jen hrstka exoplanet, které by byly 1,5 až 2krát větší než Země.
Jak je to možné?
Planety mají různou velikost a různý tvar, některé jsou skalnaté jako Země, jiné jsou plynní obři jako Jupiter, ale taková anomálie nedala vědcům spát. Vysvětlení? Exoplanety se zkrátka s časem smršťují.
Teorii potvrzují pozorování i simulace
Podle nové studie je dost dobře možné, že exoplanety, obíhající v blízkosti hvězdy, měly původně velikost menšího Neptunu (planeta Neptun je téměř čtyřikrát větší než Země), ale v průběhu miliard let se zkrátka zmenšily, protože přišly o atmosféru a zůstalo jen kamenné jádro planety.
„Podstatou věci je, že planety nejsou ty neměnné koule z kamene a plynu, jak si obvykle myslíme,“ vysvětluje americký astrofyzik Trevor David. A skutečně, teorii o smršťování planet nahrávají četná pozorování i počítačové simulace.
Atmosféra se vypařila – doslova
Ale proč ke ztrátě atmosféry vůbec dochází? Planety o velikosti menšího Neptunu by měly mít dost silnou gravitaci, aby plynný obal mraků udržely. V této souvislosti se objevila i teorie, že atmosféru mohlo zničit bombardování meteority, to ale vůbec nesedí, protože to by trvalo „jen“ asi sto milionů let, ne miliardy.
Vědci nově přichází se dvěma vysvětleními: radiace z domovské hvězdy způsobuje vypařování atmosféry, což platí hlavně pro planety, na blízké oběžné dráze. Nebo to může být kvůli ochlazení jádra planet, které způsobí únik tepla do atmosféry, a ta se následně vypaří.
