22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Reportáže
Záhadná všivá nemoc: Neznámý parazit zabíjel i v královských rodinách
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 3.9.2019
5.6tis
518
SDÍLENÍ
5.6tis
ZOBRAZENÍ

Nejprve se na břiše a prsou objeví svědivá místa, z nichž nakonec začnou vylézat tito paraziti a rozšíří se do celého těla. Podivné vši se prý živí tkání napadeného a na povrch vylézají z četných drobných děr v kůži hostitele. Tak se prý projevuje záhadná nemoc, na kterou se ve středověku umíralo.

O chorobě se mezi prvními zmiňují i velké osobnosti Antiky, například řecký myslitel Aristotelés (384–322 př. n. l.) nebo historik Diodóros Sicilský (90–30 př. n. l.). Právě druhý ze jmenovaných popisuje severoafrický kmen pojídající kobylky, jehož příslušníci velice často umírají na všivou nemoc.

V jejich tělech se prý vyvine jakýsi zvláštní druh okřídlené vši, která žije pod kůží napadených. Diodóros ve své práci spekuluje, zda je nemoc způsobena teplým podnebím a neobvyklou stravou kmene. Aristotelés má zase za to, že nemoc vzniká při nadbytku „teplé vlhkosti“ v těle.

Římský filosof Plinius Starší (23–79) zase tvrdí, že vši se formují v krvi člověka a živí se jeho masem. Je tento parazit skutečný?

Plinius Starší měl za to, že vši vznikají v lidské krvi.

NÁDOR PLNÝ HMYZU

Zprávy o ftiriáze se ale objevují i mnohem později a zdá se, že do té doby nemoc doputovala i do Evropy. Mnoho příslušníků šlechty a královských rodin bylo nemocí postiženo a mnoho nemocných na ni také zemřelo.

V 16. století se s všivou nemocí potýkalo Portugalsko, v 19. století přicházejí zprávy o jejím výskytu z Německa. Lékařské knihy od 17. století nemoc zmiňují zcela běžně a vedle obyčejné ftiriázy, tedy zavšivení, rozlišují ještě ten hrozivý druh, kdy se vši shlukují pod kůží.

Postiženému se začínají na těle objevovat zanícené opuchliny nebo nádory, někdy vyrostou až do ohromné velikosti a nemocný následně umírá. Zachránit ho ale může, když lékař nádor rozřízne. Tyto podkožní útvary jsou naprosto suché, po rozříznutí neobsahují žádný hnis ani krev, ale ukrývá se v nich ohromné množství vší či jakýchsi roztočů. Kde se v těle vzali?

Jediná známá ilustrace pacienta postiženého všivou nemocí.

JE TO JEN MÝTUS?

Poslední případy všivé nemoci byly zaznamenány v 16. století, pak vymizely. Už tehdy ale začalo několik lékařů zpochybňovat, že nemoc vůbec existuje. Většinou si k ruce berou argument, že se během své praxe nesetkali s jediným případem a veškeré informace existují pouze v knihách.

Vědci, kteří se později nemocí zabývají, pro ni nedokáží najít přirozené vysvětlení. A skutečně nemají ani dostatek důkazů, že kdy existovala a odkazují ji do říše mýtů. Zkušený holandský akarolog, tedy expert na roztoče, A.

C. Oudemans v roce 1940 publikoval zprávu o vlastní studii všivé nemoci. Vyjádřil pak přesvědčení, že jde o případy napadení druhem roztoče, který podobnou nemoc způsobuje u ptáků či hadů. U člověka však v moderní době nebyla zaznamenána. Mohla se dříve přenášet i na člověka?

Foto: Journal of the Royal Society of Medicine (červen, 1998), Wikipedia
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 484
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.9tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]