Pár hodin po setmění se začíná dít cosi divného, desítky opeřenců se snášejí k zemi a v letu narážejí do stromů či lidských obydlí. Za krátkou dobu začínají jejich mrtvoly pokrývat zemi.
Taková scéna se odehrává v jedné indické vesnici opakovaně během tří měsíců v roce. Jaká tajemná síla nutí ptáky zemřít?
Malá vesnice jménem Jatinga na severovýchodě Indie je známá po celém světě díky záhadě, nazývané „ptačí sebevraždy“. Tento unikátní fenomén se zde od počátku 20. století pravidelně objevuje vždy na podzim, v měsících září, říjnu a listopadu.
Po západu slunce, přibližně mezi 18. a 22. hodinou klesají ze vzduchu k zemi desítky ptáků. Narážejí do domů nebo stromů a umírají. K tomuto tajemnému chování dochází v bezměsíčných nocích, při mlze nebo mírném dešti.
Pokud se ptákům podaří dosednout na zem, nepokoušejí se odletět. Což pro ně také znamená smrt, protože vesničané ozbrojení holemi je kvůli potravě ubijí. Od chvíle, kdy se jev poprvé objevil, neustávají dohady o jeho příčině.
Mluví se mimo jiné o vědomém chování ptáků a obecným přesvědčením je, že sem přilétají spáchat sebevraždu. Nakolik je tato teorie pravdivá a jaké jsou další možnosti, vysvětlující zdejší záhadný úkaz?
Dobrou chuť přeje démon!
Mnoho obyvatel vesnice prodá hned na počátku 20. století své domy a odstěhuje se poté, co jim na podzim večer co večer padají na zahrádku ptačí mrtvolky. Jiným to nevadí a zůstanou. Ptáci jsou pro ně vítaným zpestřením jídelníčku.
Některé místní legendy tvrdí, že toto místo je územím zla, které lidé nemohou vidět. To je pak nejsilnější během oněch tří hodin po setmění. Z ptáků, kteří v tento čas letí nad vesnicí, pak tato zlá energie údajně vysaje všechnu životní sílu a usmrtí je.
Ironií je, že ani tento fakt nezkazí vesničanům chuť k jídlu a oběti neviditelného démona si klidně upečou k večeři.
Zajímavá je rovněž skutečnost, že ptáci celkem 44 různých druhů se navíc zdají být magicky přitahováni k jasně ohraničené oblasti o délce 1,5 kilometru a šířce 200 metrů. Bylo proto provedeno mnoho výzkumů a studií, snažících se odhalit příčinu fenoménu.
Vědci v nich označují hypotézy o paranormálních silách za povídačky. S čím tedy přicházejí oni sami?
Hrome, proč nespí?!
Několik proslulých ornitologů navštíví Jatingu a studuje celou záležitost. Podle nich je důvodem smrti ptáků dezorientace ve vysokých nadmořských výškách, silném větru a mlze monzunového období.
Svou roli prý mohou sehrát i změny magnetického pole v této oblasti, které narušují biorytmus místního ptactva, jež se začíná chovat abnormálně vůči zdrojům světla z vesnice.
Ty mohou rovněž sloužit jako orientační bod pro ptáky, kteří byli vyhnáni prudkým větrem z jejich úkrytů. Žádná vědecká hypotéza nicméně dosud zcela přesně neobjasnila, co se v indické horské vesnici vlastně děje.
„Proč je takové množství denních druhů ptáků v pohybu tehdy, když by podle všech předpokladů měli spát?“ pozastavil se nad záhadou už dříve proslulý indický ornitolog Salim Ali (1896–1987).
Odborníci si lámou hlavu i nad tím, proč opeřenci uvíznou vždy na stejném místě a proč nikdy nejde o migrující ptáky ze vzdálených oblastí, ale vždy pouze o obyvatele sousedních svahů a údolí.
Ti přilétají navíc vždy ze severu a pokusy o jejich přilákání z opačné strany selhávají. A proč přilétají jen po monzunu a ještě vždy během pouhých tří hodin?
Výzkum pokračuje
Ochránci zvířat podnikli řadu kroků proti bezohlednému zabíjení dezorientovaných ptáků ve vesnici Jatinga, což podle oficiálních záznamů snížilo jejich úmrtnost o téměř 40 procent. Místní úřady dokonce zavedly tradiční festival.
Jeho první ročník se konal v roce 2010. Také jeho cílem je zamezit vyvražďování ptáků a zároveň podpořit cestovní ruch v oblasti.
Zda je možné přičítat zdejší fenomén nadpřirozeným silám, anebo zda má racionální vysvětlení, zůstává navzdory mnoha vědeckým hypotézám stále záhadou. Sami ornitologové přiznávají, že je třeba provést další odborné výzkumy.
Odborníci se ale shodují alespoň na jedné věci. „Není to sebevražda,“ jednoznačně konstatoval známý indický přírodovědec Anwaruddin Choudhury (*1959).
